Belgický příklad
Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál
V Belgii se už musí uzavírat sázky, jaká další morová rána je na řadě. Obchodníci, kteří se ještě nevzpamatovali z paniky kolem kuřat, kterým nečekaně zachutnaly rakovinotvorné dioxiny, museli pro změnu vyklidit z regálů miliony lahví a plechovek Coca-coly a deseti dalších nápojů, protože do některých z nich provozovna v Antverpách napustila špatný oxid uhličitý. I zmíněnou Coca-Colu ovšem smůla provází na pokračování, neboť další její továrna, pro změnu ve Francii, dokázala na dna jistého počtu plechovek dostat fungicid z přepravních palet. Firma, které se podaří spustit poplašný systém EU a dostane se na první stránky novin v souvislosti s bolestmi, zvracením a devastací červených krvinek, má jedinou možnost: Připravit si peníze na obrovskou reklamní kampaň. Ta nás určitě nemine.
Ovšem nemělo by nás minout ani poučení, jak se chová sebevědomý spotřebitel. Mlžení kolem několika mlsných kuřat stálo křeslo oblíbeného belgického premiéra a jeho křesťanští demokraté jsou po čtyřiceti letech u moci na cestě do opozice.
Takové vyústění skandálu u nás nepřipadá v úvahu ani ve snu. Jako voliči bychom ve stejné situaci chápali, že kuřata zpolitizovala volby a nenechali bychom se zmást...
V roli konzumentů bychom pak zřejmě při nabídce rozumné slevy každé kuře pro jistotu ochutnali, zda určitě není jedlé, a i ta Coca-cola by se u nás likvidovala až po doprodání zlevněných zásob.
Poslední dobou se dohadujeme o tom, jak jsme připraveni na vstup do EU a co dělat pro to, abychom nezůstali na periférii prosperujícího světa. Jediná šance je rozhlédnout se konečně kolem sebe a osvojit si ten Belgický krátký proces. Vyhodnotit, co máme denně na talíři, a podle toho volit.
