Tváře na internetu
Se zveřejněním galerie "podivných postav" nesouhlasím
(Vyšlo v deníku Neviditelný pes, pochopitelně, jak je tamním demokratickém prostředí zvykem, bez linku na kritizovanou fotogalerii i na Britské listy.)
Je soukromí 50 policistů více, než soukromí všech občanů ČR?
Český webzine "Britské listy" uveřejnil minulý týden galerii fotografií osob, jež nepřímo označil za policisty v civilu. Obrázky jsou nasnímané z různých demonstrací. TV Nova pak tuto událost a příslušenství osob k policii dosvědčila ve zprávách.
Protože BL se občas zabývají otázkou ochrany soukromí a bezpečí dat, rád bych vyjádřil svůj názor k této nyní paradoxní situaci:
1. Se zveřejněním nesouhlasím
Eticky, i právně.
2. Avšak, technicky je dnes možná i neveřejná distribuce pořízených fotografií, pouze "zájmovým skupinám".
Takovou distribuci lze provést naprosto anonymním, a zdroj neprokazujícím způsobem (z tohoto pohledu je způsob zveřejnění ad 1 lepší variantou, než tato možná 2. varianta, protože ohrožuje uvedené osoby v jistém smyslu méně. Je přitom nutné míti na mysli, že obdobné fotografie mohla pořídit i jiná osoba).
3. Z témat nadpisu hlasuji pro ochranu soukromí (stále!), ale pro každého občana
(pochopitelně přiměřeně okolnostem, ale jak jen to lze nejlépe)
4. Případ bych především považoval za memento předvedení "možností" současných technologií.
A nutnost poučení se samotné Policie ČR. Viz bod 2.
Případ Kirkland
Britské listy nejsou světově první, kdo zveřejnil na webu informace o policistech. Podobný případ byl popsán např. v (1). Na serveru Justicefilesbyl zveřejněn seznam policistů amerického města Kirkland a dalších jurisdikcí, jejich jmen, platů, dat narození, čísel sociálního zabezpečení, dat narození, jmen partnerů i domácích adres. Publikátoři se hájili:
V budoucnosti kdokoliv z našeho justičního systému bude provádět nějakou akci, doufáme, že si vzpomene na tento websajt a následně bude jednat příslušně u vědomí, že i on je nalezitelný a odpovědný na mnohem osobnější úrovni, než dříve a proto bude jednat se stejným respektem a důstojností s každým občanem, kriminálníkem i hrdinou. Tento přístup může pouze zvýšit respekt a spolupráci mezi všemi členy naší velké společnosti.
Následuje komplikovaný soudní proces, složitější o to, že všechny informace byly shromážděny z oficiálních vládních zdrojů (sic!), a takové informace mohou být podle americké ústavy dále volně publikovány. Žalobce se však odvolával na zájem ochrany osobnosti. Soud usoudil:
Účast v moderní společnosti nemůže být brána jako chtěné vzdání se soukromí. Nikdo z nás nemá možnost přesunout se z tohoto tisíciletí do jiného času.
Nakonec první soud rozhodl šalamounsky:
Legálně získané adresy a telefonní čísla jsou volně šiřitelné dle svobody slova, čísla sociálního zabezpečení apod. údaje nikoliv.
Jinak řečeno - soudce se nechtěl pouštět do sporů s Ústavou, avšak žalobci přesto poskytl faktickou satisfakci. Případ se zřejmě bude dále právně vyvíjet.
Věcná argumentace rozsudku stojí za pozornost i když americký právní řád je odlišný od českého.
Domnívám se, že i v rámci našeho právního řádu je publikace osobních údajů (vč. fotografie tváří), způsobem, jak byla provedena, pravděpodobně zakázaná, a měly by být co nejrychleji odstraněny.
Nicméně - jestliže se shromáždily a zveřejnily podobizny cca. 50 osob, z nichž zřejmě významná část je policisty, pak sice bezpečí a soukromí těchto osob je zřejmě citlivější záležitostí, než u průměrného občana, avšak ani vzdáleně nedošlo k ohrožení bezpečí a soukromí všech občanů ČR, jež na jaře tohoto roku předvedl, a dále provádí Český statistický úřad při sčítání lidu, domů a bytů.
Řada postupů ČSÚ byla a je v rozporu se zákony ČR i zdravým citem pro soukromí. I když zpracování ještě nepokročilo do fáze, aby data mohla být masově odcizena, toto nebezpečí je dále naprosto reálné a lukrativní. Může se stát, že na internetu, nebo ke koupi, nebude jen 50 fotografií, ale budou k dispozici podrobné údaje deseti milionů lidí - občanů ČR, nás všech.
Česká společnost bohužel má slabou schopnost předvídat a předcházet problémům. Kéž by se probudila aspoň nyní. Publikace o sčítání v mnoha médiích, informace premiérovi České Republiky (p. Zeman), ředitelky ČSÚ (pí. Bohatá), poslancům parlamentu (p. Payne, p. Mlynář), kanceláři prezidenta (p.Havel), nic z toho nebylo platné. Český stát nyní částečně sklízí, co sám zasel.
(1) Wired, April 2001, Free speech, or Cop Harassment
