Britské listy

V BL z 7/6/2001 se pan Petr Brabec pokusil o "objektivní zhodnocení" reportáže v ČT1 týkající se Alzheimerovy choroby. Musím říci, že často čtu v BL články se kterými bytostně nesouhlasím. Nicméně to je účel poměrně volnomyšlenkářských internetových novin. Avšak po přečtení článku pana Brabce jsem došel k názoru, že se jedná o záměrné a hrubé překroucení faktů, že jsem povinován v rámci duševní hygieny na tento pamflet zareagovat.

Musím úvodem říci, že naštěstí nevím o Alzheimerově chorobě mnoho, avšak právě proto snad nebudu neobjektivní. Rovněž ani s ČT nejsem nijak svázán, jen tím, že jsem rovněž z Prahy. Reportáž jsem viděl a byl jsem s ní celkem spokojen a tak mne překvapila neadekvátní reakce nového rudého bojovníka za objektivitu a proti ziskům vykořisťovatelských farmaceutických firem.

Ve svém zmatečném článku pan Brabec vytýká reportáži mnoho věcí. Jednou z nich je to, že prý reportáž nepátrala po tom, proč je preparát na léčení drahý a nepoukázala na legitimitu jeho vysoké ceny a nehorázné zisky farmaceutických firem. Uff, to už tady bylo, když tvorba zisku byla zločinem a ten kdo prodal něco dráž, než co jej stála výroba byl obviněn z nedovoleného obohacování. Bohužel zatím je honba za ziskem jedním z nejlepších motivačních faktorů, který máme. Firma vyvine lék (ten vývoj asi není levný), a pak se jej snaží prodávat za co nejvyšší cenu, co to jde. Co je na tom nemorálního, pokud se na toto nedívám z pohledu komunisty či utopického socialisty? Pokud je pan Brabec schopen tento lék dodat za levnější cenu, tak mu seženu úvěry a společně jej začneme vyrábět a prodávat. Pomůžeme trpícím a ještě si vylepšíme konto (peníze pak také můžeme věnovat na výzkum či vzdělávání...).

Pokud ne, tak můžeme být rádi, že tato nabídka na trhu je. Argumentace pana Brabce vede k demagogii typu - auto je drahé, ale já jej potřebuji, a tak je výrobce povinen prodávat za polovic, nebo v horším případě, že jsem oprávněn danou věc ukrást, neb prosperující výrobce je amorální!

Nepochopím, že ještě existují lidé, kteří vidí stále snahu o zisk jako něco hnusného. Když odsuzovali nakladatele Zítka, tak soudkyně rozsudek zdůvodnila "věc byla činěna za účelem zisku"! No jistě, že za účelem zisku, proč jinak by to lidé dělali? Z entusiasmu někdo něco udělá, ale jako obecný hybný faktor to bohužel nestačí.

Prý v reportáži byla bez komentáře byla ponechána i hrozba zástupce firmy, ze budou nuceni stáhnout lek z trhu! Prý "Kým a čím ze to budou nuceni"?

Vážený pane, blahoslavení chudí duchem, neb jsou ve svém světě šťastní. Odpovím Vám - budou nuceni výrobek stáhnout proto, že náklady na distribuci převýší zisk z prodeje. Zcela jednoduše je ekonomická realita přiměje výrobek do ČR nedistribuovat. Nebo si myslíte, že je firma povinna jej sem vozit a platit poplatky za možnost jeho prodeje? To že si tento lék nebudou moci pacienti koupit je jednak vinou takových lidí jako jste vy, neboť se firmy bojí zvýšit cenu aby nebyly křivě nařknuty z amorálnosti, a také tím, že lidé, kteří celý život platí nemocenské (resp. většině je sráženo z platu třeba i proti jejich vůli), si nemohou dovolit tento lék koupit.

Další úvaha pisatele týkající se výpočtu ekonomické reality pobytu nemocného doma jen dokazuje jeho zcela zvláštní a zvrácený vztah k penězům a realitě.

Autor vypočetl, že náklady jsou cca 4000 za léky + 2000 za stravu, tudíž si může kdokoliv dovolit mít nemocného doma. Na Marsu možná, ale v Čechách je realita jiná. Nehledě na skutečnost, že lék nemoc nevyléčí jen výrazně zpomalí její průběh a potlačuje její příznaky a proto pacient potřebuje alespoň částečnou ošetřovatelskou péči, jejíž náklady jsou jistě nezanedbatelné.

Domnívám se že podezřívat rodinné příslušníky z toho, že nemocného "šoupnou" do špitálu a za jeho penzi chodí flámovat je asi silně paranoidní představa. Bohužel většina lidí musí chodit do práce a tak doma nikdo nezůstává a proto si nedovedu vůbec představit, jak je možné se dlouhodobě úspěšně starat o pacienta na takové úrovni, jako v nemocnici. Nijak bych to nepředepisoval upadajícím rodinným vztahům, ale pouze té ošklivé ekonomické realitě (kdy naše zákony nutí člověka pracovat a neumožní mu dlouhodobě ošetřovat kohokoliv).

Závěrečné rádoby filozofické úvahy dle mého, jen podtrhují autorovo mládí a jeho nezkušenost. Pevně věřím že jeho snaha o kritiku ČT v budoucnu nepovede takto bídně, ale zaměří se na skutečné nedostatky, což například v tomto případě je to, že autoři reportáže se více nesnažili zjistit, kdo má pravdu v otázce nákladů, zda Ministerstvo zdravotnictví ČR, nebo dodavatel léčiv.

PS: a ještě malilinkatou poznámku k diskuzi o ubytování v kolejích pro cizince: Je cena bydlení na koleji nižší než jinde? Ano? Pak je cena dotována. Z čeho? Z našich daní. Tudíž dle mého mají přednostní právo na využítí této výhody naši občané a ne cizinci. To není rasismus, ale otázka efektivního využití našich daní. Ovšem možná to tak naše vláda chce, motto: "raději přitánout cizince, Češi stejnak nikam jinam nepujdou"...

Poznámka JČ: Na Západě je celkem obecně známo, že zrovna v případě velkých farmaceutických společností nefungují tržní principy pokaždé nejefektivněji a často monopolní firmy si účtují za léky horentní ceny. - Ve Velké Británii například v polovině května radikálně klesly ceny léků, poté, co britský soud zrušil poslední kartelovou dohodu ohledně farmaceutických cen. Tak například v supermarketu Sainsburys se nyní prodává 16 tablet Nurofenu za 1.19 liber (65 Kč), kdežto doposud stála tato sada 2.29 liber, atd. U jiných léků je snížení cen obdobné. Jinými slovy, dobře mohou existovat i jiné než tržní důvody, proč je lék proti Alzheimerově chorobě tak drahý a pořad ČT to měl prozkoumat.