Britské listy

Novelou českého zákona o péči o zdraví lidu, pokud ji podepíše i prezident republiky, dostane ministr zdravotnictví absolutní pravomoc rozhodovat (mimo jakoukoli oponenturu v parlamentu) o sběru osobních údajů nemocných občanů.

Čili může klidně vytvářet zvláštní kartotéky pro skupiny občanů stonajících například na žlučník či hemeroidy, na přepracované hlasivky nebo na neurózy pramenící z neutěšené situace v rodině apod.

Tito občané se o sběru jejich citlivých dat vůbec nedovědí, nebudou moci protestovat ani nic kontrolovat.

V Británii nedošlo k prolomení důvěrnosti osobních údajů v takto nelimitovaném a nekontrolovatelném způsobu. Britský ministr zdravotnictví nemůže v žádném případě automaticky nařídit sběr dat ani o skupinách občanů, ani o jednotlivcích. Pouze ve výjimečných individuálních případech může navrhnout "otevření" zdravotní dokumentace jednotlivce bez jeho souhlasu, avšak za splnění několika velmi podstatných podmínek.

1. Nejprve musí být ověřeno, že souhlas občana nemohl být získán (to v ČR zcela chybí).

2. Dotčený občan (pokud bude naživu) se o záměru otevřít jeho osobní data dozví a bude mít příležitost se k tomu vyjádřit (to v ČR zcela chybí).

3. Britské ministerstvo spolu s poradním orgánem budou nejprve zkoumat, proč souhlas občana nemohl být získán, zda k nesouhlasu neměl občan závažné důvody a zda není možné získat osobní údaje jiného pacienta (stejné onemocnění), který by svůj souhlas poskytl.

Dále je důležité, že pro provádění těchto hlavních zákonných podmínek bude v Británii vypracován podrobný podzákonný předpis za účasti zástupců občanů a že tento předpis začne platit teprve tehdy, když ho schválí obě komory parlamentu (to v ČR zcela chybí).

Takže jde o velmi zásadní rozdíly ve způsobu nakládání s osobními daty pacientů v zahraničí a u nás.