pátek 8. června O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká literatura zpovzdálí: Igor Hájek aneb Rozpory mezi domácí a exilovou reflexí české literatury (Martin Pilař, Ostravská univerzita) Česká společnost: Ještě o údajné extremistické přednášce na Karlově univerzitě (Vladimíra Dvořáková) Itálie: Berlusconiho "Dům svobody" (The Nation) České a britské zdravotnictví a ochrana osobních údajů: Orwell neřádí v Británii, ale v Česku ano (Vladimíra Bošková) O globalizaci na pražské konferenci: Transnacionální a virtuální realita (Marek Hrubec) Vojenství: Nemá smysl kupovat nadzvukové stíhačky (Antonín Nový) Počítače: GNU není Unix, 1. část (Dominik Joe Pantůček, poznámka TP) O Svěrákových: Tomáš Pecina je mizerný novinář (Martin Zahálka) Demagogie převlečená do beránčího roucha: Kritika pořadu ČT o Alzheimerově chorobě byla špatná (Marcel Derian) Oprava redakčního titulku: České vysoké školy jsou pro české státní příslušníky (Jidřich Špicner) Jedna z četných reakcí tohoto druhu: Proč upřednostňovat Slováky, když nikdo nikde jinde taky neupřednostňuje cizince? (František Pillmann) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

GNU Není Unix   1.

Dominik Joe Pantůček

Tento program může být volně kopírován podle pojmů z GNU General Public License verze 2 nebo pozdější (dle vašeho zvážení), tak jak byla uveřejněna neziskovou společností Free Software Foundation. Kopii GNU General Public License najdete v souboru 'copying'.

Takto a nebo nějak podobně vás přivítá manuál k jakémukoliv GNU programu, ale co to vlasntě GNU znamená? Jaké cíle sleduje? Kde se tu objevilo Free Software Foundation? Proč platit za nekvalitní software, když kvalitní je zadarmo a v rámci "open source" s volně šiřitelnými zdrojovými kódy? Jen pro zisk firem a rozvoj jejich monopolního chování? Proč nejste i vy FREE?
Pokud vás alespoň jedna z těchto otázek zaujala, tak po přečtení tohoto článku nebudete mít pocit vyhozených pěti minut (či jak rychle čtete). Není účelné zde vypočítávat argumenty "pro" komerční software, neboť vám (pokud se zajímáte o počítače) určitě mnoho obchodníků s počítačovými programy rádo vysvětlí, proč právě jim máte platit... Vysvětlí vám to i policejní "specialista" pan Dastych či podivná organizace s názvem BSA. Ta vám rovnou řekne, že váš počítač bude pracovat "správně" jedině s legálně zkoupeným komerčním software a názorně vám ukáže, jak dopadnete v opačném případě... Proto nečekejte "vyváženost", ale informace o problematice, o které mnozí mlčí a mnozí ji zkreslují. Tento článek by měl být úvodem do problematiky OPEN SOURCE SOFTWARE - programů distribuovaných včetně "otevřených" zdrojů. Téma, které je o lidech, sdílejících své vědomosti bez ohledu na národní státy a jejich daňová, celní či politická pravidla, o lidech, kteří jsou členy globální komunity, o lidech, kteří jsou free. Téma, která je díky své nebezpečnosti pro společnost tabuizováno, díky mediálnímu embargu ve většině sdělovacích prostředcích neznámé pro zbytek světa, nebo se stala prostředím pro manipulaci PR agentur výrobců "toho pravého" software. Ekonomický dopad na výrobce "komerčního" software, který má rozšiřující se marketing open source, je nezanedbatelný a neblahý. Dopad, který má používání open source na uživatele i programátory, je ještě větší - a světe div se, kladný. Podporuje rozšíření zájmu o výpočetní techniku i pro ty méně majetné cenovou přístupností veškerého progrmového vybavení. Podporuje tvůrčí přístup a aktivní sebevzdělávání, podporuje vlastní zapojení do virtuálních řešitelských týmů, podporuje globální vzájemnost, komunitní i analytické myšlení, přísné dodržování logiky a "řádu". Distancuje líné a pohodlné od tvořivých. Kladné je tedy dlouhodobé působení open source i na stát: podporuje obrovský potenciál tvořivosti lidí, přibližuje jej vytváření "knowledge society" - znalostní společnosti. Open source začal měnit celý svět. Prozatím pozvolna - víceméně pouze v rámci školství a skupin specialistů, programátorů či správců sítí. S bouřlivým nástupem internetu a strategickým rozhodnutím - podporou - některých globálně silných výrobců (IBM) se však dá předpokládat, že open source má větší ambice. Změnit po deseti letech svět stejně, jako to udělala parta nadšených studentů v čele s tehdy uhrovitým Billem Gatesem. Protože dnešní studetni budou za několik let řídit tento svět. A symbolem i etiketou této změny se už dnes stává maličký, tlusťoučký tučňák.

V roce 1984 byl započat GNU projekt, jehož cílem je vyvinout kompletní Unixový operační systém, který je možno distribuovat zadarmo a se zdrojovými kódy, jakožto free software. Dnes jsou různé varianty operačního systému GNU na bázi kernelu (jádra) Linux široce používány jak v domácnostech, tak v komerční sféře. O těchto systémech se obvykle mluví jako o systémech "Linux", ale správnější název zní "GNU/Linux", jelikož jádro tvoří dejme tomu 5% celého operačního systému a GNU programy zbylých 95%. Nicméně tradiční názvy se již vžily.

Možná někoho napadne, proč vyvíjet právě Unixový operační systém, když většina lidí se neměla (a nemá ani dnes) s ním možnost setkat? Ale odpověď je jednoduchá. V Unixu se všechna zařízení "tváří" podobně, jeho souborový systém je velice ohebný a použitelný i na věci, které bychom od systému souborů ani omylem nečekali. Například adresář, ve kterém jsou přehledně všechny běžící programy, nebo soubor představující zvukovou kartu. Existují samozřejmě verze GNU programů i pro jiné operační systémy. Od konce osmdesátých let minulého století (zní to divně ale je to tak) pracuje DJ Delorie s kolektivem programátorů na verzích GNU programů pro DOS, později pro Windows. Nutno podotknout, že pouze Win32, tedy pro 32bitové počítače. Jediným požadavkem GNU programů je 32bitový počítač, což je činí velmi atraktivní, vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům hardwaru.

... se kterým si žádný slušný člověk nic nezačne. I takovéto názory jsem již slyšel, překvapivě z úst předních pracovníků jedné nejmenované, přirozeně-monopolní firmy, která uživatelům vnucuje své příjemné grafické rozhraní (které je mimochodem výrazně horší než adekvátní rozhraní systému X-Window pod jakýmkoliv Unixem). Ale proč? Co je explicitně na nějaké věci špatné? To, že je zadarmo? To, že si ji člověk může libovolně modifikovat (pokud to umí). Nevím, žádné rozumné vysvětlení mě nenapadá, tedy rozumné technické vysvětlení, jinak z hlediska marketingu firem prodávajících komerční operační systémy je na Linuxu špatné všechno. Nedávno se novináři zeptali tiskového mluvčího Microsoftu, co si myslí o operačních systémech na bázi Linuxu. Odpovědel, že Linux je hračka pro pár nadšenců a jeden novinář ihned reagoval otázkou, proč tedy IBM považuje Linux za strategický operační systém. Po drobném zaváhání tiskový mluvčí odpověděl "Tak to asi hračka nebude.". Myslím, že toto vyjádření nepotřebuje další komentář...

Já osobně používám pro svoji práci Debian GNU/Linux, což je distribuce GNU systému na bázi jádra Linux, kterou připravuje přímo FSF. Sice se o něm říká, že je to majestátní pomalý kolos, ale já se ještě nesetkal se situací, kdybych se měl rozhodovat, jestli jej vyměnit, či ne. Pro srovnání můžete očekávat v dohledné době články o jednotlivých distribucích (tedy Debian, Red Hat, Slackware) a i o jiných Unixových systémech, které nejsou postavené na jádru Linux (například FreeBSD). Jak jsem již předeslal, grafické rozhraní X-Window system není žádnou hračkou, ale plnohodnotným systémem správy oken (též můžete čekat článek). O jednotlivých programech by se daly psát zvlášť články či celé knihy, ale zmíním jich aspoň několik - pro představu.

GNU GCC. Nejrozšířenější kompilátor programovacích jazyků C/C++ s vazbami na ostatní GNU kompilátory, takže mu můžete předhodit zdrojový kód v jakémkoliv programovacím jazyce, jehož kompilátor GCC zná a on jej spustí za vás a překvapivě se správnými parametry.

GNU Emacs. Editor umožňující psaní všemi jazyky včetně číštiny (ano, odzkoušel jsem si to, myslím že někdo kdo umí čínsky by to ocenil :) ).

GNOME. Toto není samostatná aplikace, toto je soubor aplikací používajících jednotných ovládacích prvků. Jedná se o projekt GNU Network Object Model Environment, který má za cíl vybudovat příjemné uživatelské rozhraní, které bude snadno programovatelné i použitelné.

Nějaké moudro závěrěm? Ne. Stručně a jednoduše ne. Nastínil jsem zde několik věcí ohledně GNU, FSF a jiného, ale musím si také něco nechat na příště. Věřím, že se najde aspoň někdo, kdo tedy zavře explorera a...

• GNU - Rekurzivní akronym pro výraz "GNU's Not Unix", tedy GNU Není Unix.
• Free software - Programy, které jsou volně šiřitelné podle nějaké volné licence, obvykle GNU General Public License.
• Free Software Foundation, FSF - Nezisková společnost zastřešující vývoj GNU systému.
• GNU General Public License, GNU GPL - Licence umožňující volné kopírování programů a modifikaci jejich zdrojových kódů za přesných podmínek, tak aby je nebylo možné zneužít komerčně, tedy prodat. License ovšem umožňuje používat software i v komerčních aplikacích a v celé komerční sféře, pouze účtované poplatky nesmí být za tento software ale za to co k tomu která firma dodá.
• Open source - výraz definující software, jehož zdrojové kódy jsou volně přístupné
• Kernel, jádro - část operačního systému zajišťující komunikaci s hardwarem a spouštění dalších částí
• Linux - jádro operačních systémů původně vyvinuté Linusem Torvaldsem, nyní je dále podporováno širokou základnou vývojářů.

Myšlenka Microsoftu, že když se nedaří přesvědčovat uživatele, aby softwarový produkt upgradoval, měl by zaplatit i za to, že produkt neupgraduje (přičemž MS chce mít kontrolu nad tím, zda a jak dlouho bude jeho aplikace fungovat), je ovšem natolik šílená a marketingově neprůchodná, že linuxová komunita si nemohla pro rozvoj systému GNU/OSS přát nic lepšího.

Šance jsou, podle mého soudu, zcela vyrovnané.