Rdoušení ducha kapitalismu v České televizi
V prostředí bezbřehého právního nihilismu nezbývá než se ptát na smysl právnických kliček nadpřirozených bytostí, jež spornou oblast právních vztahů ovládají. Po dalších duších a strašidlech přišla nyní řada na ducha kapitalistického výrobního způsobu, který by nám mohl pomoci zorientovat se v právním guláši, který se vaří na Supích horách z mzdových nároků stávkujících nestávkujících. Jde o spor mezi povstalci a křehkou, leč statečnou dámou Věrou Valterovou o vyplacení mzdy. Ta čelí tlaku více než dvou tisíc povstalců a za nimi stojících odborů, médií a politiků, k nimž se příležitostně přidávají i úřady. Ti, kteří by jí chtěli v této šarvátce vyjádřit podporu, sotva k tomu najdou možnost, protože média ve jménu boje za svobodu slova nedají jejich hlasu zaznít. Katolíci věří na trojjediného boha, povstalci věří na dvojjediného stávkujícího-nestávkujícího. V jeho jménu pak chtějí být současně ryba i rak a požívat jak právní ochranu stávkujících, tak finanční nároky nestávkujících zaměstnanců. Učení právníci obou stran kroutí nyní kličkami zákonů a snaží se prokázat, že pravdu má právě ta strana, která je platí. Právní vztah, který lze vykládat na obě strany, je špatně konstruovaný, není proto od věci, poradit se s příslušným resortním duchem.
Duch kapitalistického výrobního způsobu upravil vztah zaměstnavatele a zaměstnance jako dobrovolný svazek, navázaný účelově k zabezpečení potřeb obou stran. Zaměstnavatel si dobrovolně, ze své svobodné vůle najímá zaměstnance, aby pro něj pracovali, způsobem, který vyhovuje jeho představám. Vybaví je potřebným zařízením a pomůckami s podmínkou, že je zaměstnanci budou používat v jeho prospěch, způsobem jím určeným. Zavazuje se současně platit zaměstnancům přiměřenou odměnu za odvedenou práci a poskytovat jim další podmínky a výhody, které jim ze zákona náleží. Také zaměstnanci vstupují do tohoto vztahu dobrovolně, ze své svobodné vůle, aby si obstarali prostředky k životu a zhusta i z důvodu seberealizace. Vědí, že jejich nároky jsou podmíněny plněním závazků vůči zaměstnavateli. Dojde-li při naplňování vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci k nesrovnalostem, nastupuje kolektivní vyjednávání. V případě jeho neúspěchu mají zaměstnanci právo použít na ochranu svých sociálních práv stávku. Pokud by se pracující ve spořádaném kapitalistickém státě zmocnili svěřeného zařízení a začali je používat proti vůli zaměstnavatele nebo dokonce k jeho škodě, patrně by se brzy střetli se státní mocí.
V našem případě nedošlo ke kolektivnímu vyjednávání a sociální práva pracujících televize nebyla dosazením Jiřího Hodače a jeho spolupracovníků nijak ohrožena. Právo na stávku bylo zneužito. Zaměstnanci používají naprosto svévolně zařízení, které jim nepatří, působíce svému zaměstnavateli a kladouce odpor legitimním nadřízeným. Dožadujíce se mzdy říkají: zaplaťte nám za škody, které jsme vám způsobili. Jejich jednání zřejmě odporuje duchu kapitalistického výrobního způsobu.
Jinak i v té nejzaplivanější hospodě platí pravidlo, že kdo poroučí, ten platí. Každému je naprosto jasné, že stranou, která ve skutečnosti poroučí na Supích horách, jsou povstalci a jejich anarchističtí a kryptobolševičtí našeptávači. Nezbývá, než aby se rozpomněli na svou hrdost slušných lidí a zaplatili aspoň svými mzdami za negativní reklamu o slabosti právního řádu tohoto státu, kterou za peníze koncesionářů z uloupené obrazovky již dva měsíce vysílají do celého světa. Zřejmě jim to nezpůsobí žádnou újmu. Rudé odbory to za ně rády zatáhnou.
Poznámka JČ: Zatímco je jistě nesporné, že zaměstnanci podniku musejí vykonávat příkazy svých nadřízených, mají-li dostávat plat, a je pravda, že se od prosince mnozí zaměstnanci ČT, zejména redakce zpravodajství, proti svým legitimním nadřízeným vzbouřili, v nynější situaci není jasné, zda Věra Valterová právoplatně zastupuje odstoupivšího Jiřího Hodače, protože Hodač, pokud víme, nikoho svým zástupcem po rezignaci nejmenoval. A nehorázné a právně neudržitelné je před vyplacením platů vyžadovat od zaměstnanců ČT prohlášení loajality - zejména proto, že většina pracovníků ČT zjevně dál vykonává svou normální práci. Zaměstnanci redakce zpravodajství v žádné stávce nejsou, pouze zneužívají veřejnoprávního zpravodajství pro své účely podstatně výrazněji než v měsících před vzbouřením. Problém nedostatečné subordinace však snad bude vyřešen brzkým jmenováním dočasného generálního ředitele.
