19. 4. 2002
Jak se bránit proti spamům v emailuJestliže byla vaše emailová adresa někde zveřejněna, dříve nebo později se stanete terčem spamování, neboli jinak řečeno "nevyžádané komerční pošty". V Británii nyní dosahuje objem spamových e-mailů deseti procent veškeré přijímané pošty, ve Spojených státech dvacet procent. Evropská komise loni v lednu zveřejnila velmi konzervativní odhad, že spamy v Evropě stojí veřejnost 100 miliard euro ročně. Jak se proti nim bránit?
|
Psal o tom včera v deníku Guardian Jack Schofield. Hlavní odpovědnost za volné šíření spamů mají podle něho poskytovatelé internetových služeb, protože přenášejí a doručují spamy. Avšak vlády, podnikatelští uživatelé i jednotliví občané musejí také přispět uživáním protispamového softwaru, zaváděním protispamových zákonů a změněním svého chování. Většina uživatelů emailu by se měla vyhýbat užívání permanentních adres a využívat dočasných adres, jaké poskytují služby jako Snakemail. Důležité také je nikdy na spamy neodpovídat, ani jako protest anebo ve snaze se od rozesílání spamů odhlásit. To jen rozesílatelům spamů potvrzuje, že našli aktivní adresu. Tito lidé rozesílají denně zadarmo 10 až 100 milionů emailů, takže se jim vyplatí, když získají i jen minimální procento zpětných reakcí. Není nemožné eliminovat spam. Náměstek ředitele americké firmy Brightmail Francois Lavaste konstatuje: "Spamování je trestný čin. Většina rozesílaných spamů jsou inzeráty na podvody." Běžně spamy doporučují bezcenné akcie, pyramidové projekty anebo otevřené pokusy o podvody, jako například časté dopisy z Nigérie. Kdyby někdo rozesílal takovéto spamy z Ameriky nebo z Británie, rychle by se stal terčem vyšetřování. Letos v únoru zahájila americká Federal Trade Commission (Federální komise pro obchod) občanské soudní spory proti šesti osobám, které využily rozsáhlé spamovací kampaně k inzerci podvodného pyramidového investičního projektu. Vlády ale dosud proti spamování nezasahují dostatečně efektivně. Víc by také mohli dělat poskytovatelé internetových služeb: měli by likvidovat spam přímo u zdroje. Autoři spamů většinou falšují svou odesilatelskou adresu: to by nemělo být pro poskytovatele internetových služeb přípustné. V některých částech světa, jako například v Kalifornii, že už protizákonné rozesílat velké množství komerčních e-mailů bez platné zpáteční adresy a telefonního čísla zadarmo, kde si na maily může veřejnost stěžovat bez poplatku. To by mělo být minimum, které požaduje zákon každé země. Uživatelé internetu mohou vyvinout tlak na poskytovatele internetových služeb tím, že upozorní na spam nezávislé zjišťovatele spamu, jako je teba SpamCop. Stěžujete-li si na spam svému poskytovateli internetových služeb, má to význam, konstatuje Lavaste. "Stížnosti zákazníků jsou největší položkou nákladů pro amerického poskytovatele internetových služeb a obyčejně se zabývá stížnostmi zákazníků až třetina jejich zaměstnanců. Pokaždé, když zatelefonuje zákazník, poskytovatele internetových služeb to stojí peníze." Američtí poskytovatelé internetových služeb zavádějí spamové filtry ve snaze snížit náklady na vyřizování stížností. Je také možné informovat o spamech služby jako Spamhaus, SpamCop a Maps, Mail Abuse Prevention System, protože tyto služby dávají na černou listinu internetové (IP) adresy, z nichž jsou spamy odesílány, a někdy i samotného poskytovatele internetových služeb. Vzhledem však k obrovskému objemu spamů v současnosti je nutno informovat o spamu v tu hned chvíli, kdy vám dorazí do schránky.Jestliže se totiž rozesílatel spamů chystá odeslat deset milionů mailů, je docela příhodné, podaří-li se adresu vyřadit po prvních 100 000. Firma Brightmail se snaží tento problém řešit tak, že používá síť statisíců vlastních e-mailových adres. Jakmile na ně začnou přicházet spamy, píší své software tak, aby je dokázalo odfiltrovat. Chová-li se rozesilatel spamů podle známého vzorce, proti spamům je možno zasáhnout během několika vteřin. Potíž ale je, že někdy se tak zlikviduje i autentická, normální pošta. Tak je známo, že provider America Online odmítl odeslat řadu emailů, jimiž oznamovala Harvardská univerzita studentům, že byli přijati ke studiu. Minulý týden koupila firma McAfee od Novasoftu program SpamKiller a očekává se, že mu udělá velkou marketingovou reklamu. V pokročilejších místech na světě, jako je Kalifornie nebo stát Washington, je možno rozesílatele spamů pohnat k soudu. V Evropské unii byla loni v prosinci vydána direktiva, podle níž budou firmy mít právo rozesílat nevyžádanou poštu jen v těch případech, kdy s tím zákazník předem souhlasí. Jiným problémem, zejména ve Spojených státech, je otázka svobody projevu. Forrester Research v Bostonu poznamenává, že si podniky, které používají spamování, "kálejí do vlastního hnízda". Některé aktivistické skupiny a politikové činí totéž. Bill Jones, kalifornský politický kandidát, rozesílal podle časopisu Wired spamy voličům více než jednou a falšoval odesílatele a posílal své zprávy prostřednictvím serveru jedné základní školy v Jižní Koreji. Spam ovšem nebude zřejmě odstranitelný, dokud všichni nebudou mít trvalé připojení k internetu, a tedy i trvalou IP adresu, v důsledku čehož bude všechno zjistitelné. IP adresa je něco, co bychom měli všichni mít možnost zveřejnit, aniž bychom se museli obávat následků. |
Spam a šíření dezinformací na internetu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 4. 2002 | Jak se bránit proti spamům v emailu | ||
11. 4. 2002 | Příliš skvělé na to, aby to byla pravda | Miloš Kaláb |