Režim v Bagdádu je podezříván z podpory terorismu a spekuluje se i o jeho možné účasti na útocích proti New Yorku a Washingtonu D.C. z 11. září. Zatím ale nebyly zveřejněny žádné důkazy, které to potvrzovaly. Existuje doposud jen několik náznaků, jako například setkání jednoho z únosců letadel Muhammda Atty s iráckým diplomatem al - Ánim v Praze.

Další náznak pochází z výpovědi od dvou uprchlíků z iráckých ozbrojených sil: Nedaleko Bagdádu se nachází výcvikové středisko pro teroristy. Zařízením, známým jako Salman Pak, prý prošla řada islámských radikálů, např. ze Saúdské Arábie, Jemenu, Alžírska či Egypta. Cvičeni prý byli pro útoky proti okolním zemím a případně i proti Evropě či Spojeným státům.

Jak budou reagovat Arabové v případě bleskového amerického útoku na Irák, pokud Sopjené státy nepředloží přímé důkazy o účasti Iráku na terorických útocích proti Americe? Arbská reakce bude silná. Arabští muslimové si budou myslet, že je to další americký úder proti muslimům. Také může dojít ke zvýšení počtu muslimských radikálů. Někteří arabští analytici se shodují, že v některých arabských státech, jež podpoří USA (politicky, vojensky) dojde k destabilizaci tamějších politických režimů.

Vyskytnou-li se přímé důkazy o účasti iráckého režimu na útocích z 11. září, Spojené státy údeří na Irák. Americký prezident George W. Bush bude usilovat o svržení Saddámova režimu. Po smrti iráckého diktatora, může dojít k některým problémům. Mohla by vzniknout občanská válka a pak by mohlo dojít k Iráku na tři části:

1. část - Severní stát (Kurdistán)
2. část - Střední stát
3. část - Jižní stát (Šíitský stát)

Pokud k tomu opravdu dojde, dojde k destabilizaci v celém regionu. Turecko bude, jak všichni asi tušíme, protestovat proti založení nezávislého Kurdistánu. Už dlouhou dobu bojuje Turecko proti organizaci PKK (Strana pracujících Kurdistánu) a vznik nového státu by se neobešel bez územních nároků vůči Turecku. Další stát, který bude určitě protestovat bude Izrael. Izrael si nepřeje, aby existoval Šíitský stát, jemuž by se určitě dostalo podpory z Íránu. To by bylo velmi ožehavé téma.

Válka proti Iráku by byla jiná

Mezi současnou válkou v Afghánistánu a "budoucí válkou v Iráku by byl velký rozdíl. V severním Afghánistánu existovala opozice, která měla svou armádu. Uvnitř Iráku žádná takováto opozice neexistuje.

Ale stále tu zůstávají ještě dvě důležité otázky: Kdo bude v Iráku bojovat? Dokáže ten člověk, který by se dostal k moci po pádu Saddama Husajna, udržet Irák pohromadě?