|
29. 10. 2001
Není pravda, že Karel Březina s Markétou Jedličkovou "nechodí už pět let"Nejmladší ministr vlády ČSSD má pověst playboye a bojovníka proti comicsu. Oprávněně? V druhém případě asi ano, ačkoliv jeho vítězné soudní tažení proti comicsu Zelený Raoul je vítězstvím Pyrrhovým. Alespoň jako takové ho ocenili členové ministrovy obvodní organizace ČSSD v primárních volbách, které se konaly v minulých dnech. Karel Březina prohrál svou nominaci na volitelné místo parlamentní kandidátky - jako jediný ministr vlády sociální demokracie, který usiloval o parlamentní mandát. Podíváme-li se blíže na ministra - playboye, neuvidíme mnoho odborné práce při budování občanské společnosti, zato potkáme několik krásných dívek, které ministrovi "zkřížily cestu". - Soubor fotografií z noci, kterou proflámoval Karel Březina s Markétou Jedličkovou dne 18.2. 2001, v době, kdy s Markétou "už pět let nechodil", je zde.
|
Femmes fatales: premiérova sekretářka a obvodní tajemnicePan ministr měl vždy vybraný vkus. Mezi úlovky jeho politické kariéry byly novinářky, lékařky, studentky, mladé sociální demokratky, jednou z největších "stálic" byla i sekretářka dnešního premiéra, Markéta Jedličková. Nahradila "ve funkci" televizní reportérku, které se zalíbila romantika reportáží bulvární televize. Markéta Jedličková přišla na inzerát do Lidového domu před mnoha lety jako osmnáctiletá, skromná dívka z malého městečka. Strávila své mládí v sekretariátu a měla možnost sledovat politickou kariéru lídra 5% strany, který si vytkl ambiciózní cíl. Jít vládě po krku a vstoupit hlavním vchodem do Strakovky. Zvítězit. Po celá ta léta dokázala zachovávat absolutní loajalitu ke svému šéfovi. Skromná, pracovitá. Poctivá. V Lidovém domě potkala i mladého ambiciózního studenta ekonomie. Nevěděla, s kým chodil před ní a ani ji to nezajímalo. Vztah, který se ze známosti vyvinul, jim vydržel dlouho. Několik let. "Nechci, abys někdy musel volit mezi mnou a svou prací," nechala se jednou slyšet. Ustupovala jeho časové zaneprázdněnosti a podporovala sebevědomí budoucího ministra. Nebyla podezřívavá, nedělala žárlivé scény. O jejich vztahu mnoho let nikdo nevěděl. Z její strany stejná věrnost, stejná loajalita, stejná poctivost, stejná vytrvalost. Na straně druhé sladká slovíčka, která ale nebyla blábolením romantika, ale pragmatickým kalkulem politika. Mládí je třeba si užít. Z mladého sociálního demokrata se stal postupně funkcionář městského formátu, obecní zastupitel, vedoucí sekretariátu předsedy sněmovny, potom vedoucí Úřadu vlády, nakonec ministr. "Stanu se premiérem," nechal se slyšet ve slabé chvíli... V Lidovém domě poznal Březina i druhou dámu svého srdce. Umístil si ji jako tajemnici na svůj obvod, aby mu byla blíž a přitom nemohla být v kontaktu s upovídaným ženským osazenstvem Lidového domu. Neměl však odvahu se jedné přiznat, že existuje i druhá (případně nějaké další). A tak plánoval svůj čas i svou přízeň mezi práci, politiku, fotbal a ženy. Plán to byl dokonalý. Spokojen nebyl nikdo, mimo mladého politika. Nakonec se tajemství provalilo a následovala několikrát opakovaná série vytáček, ujišťování a přesvědčování. "Přísahám že tě miluji..." Uvěřily. Všechny. Odpustily. Skoro všechny. Život šel dál. Nabitý kalendář ministra měl své záludnosti, reprezentace si vyžadovala ukončení "mnohoženství" a navštěvování společenských příležitostí s "oficiální" partnerkou. Na ministra je vidět víc než na obvodního zastupitele... No jo, ale kterou? Jedna i druhá přítelkyně čekala, že ona bude tou favoritkou. Karel Březina to vyřešil způsobem sobě vlastním. Seznámil se - a posléze oženil - s třetí (mediálně známou spisovatelkou), aniž by to těm dvěma oznámil dopředu. A "sexuální lvice" Nesvadbová se nechala (ex-post) slyšet, že "si nenechá ničit manželství od nějakých zamilovaných slečen". Pan ministr zase podle ní (a bulvárního deníku Super) prohlásil, že s Jedličkovou chodil před pěti lety a že "ta slečna" je blázen, když tvrdí, že s ním čeká dítě. Jak prosté a samozřejmé pro novomanžele. Něčemu se přece musí věřit... Britské listy nemají rády mediální mystifikace ani mediální manipulace. Hnusí se jim politická i lidská věrolomnost. Hnusí se jim politická lež, neboť nás provází každý den a není volba. Britské listy proto poodhalují roušku tajemství a nechávají na čtenářích, aby si tento bulvární příběh ministra a jeho několika přítelkyň přebrali sami. Na pozadí událostí jednoho večeraa noci před několika měsíci, kdy se konal ples sociální demokracie, tančilo se, oslavovalo, pily se drinky a kouřily kubánské doutníky. Skromnost šla stranou. Pan ministr v dovádivé náladě odjel z končícího plesu na diskotéku. Bujará noc v centru města s Markétou Jedličkovou, náhodnou známou, bratrem, jeho přítelkyní a několika fotbalovými přáteli končila okolo šesté hodiny ranní. Domů odjížděl pan ministr se sekretářkou předsedy vlády. Bylo přece už pozdě... Bára Nesvadbová spala nejspíše ještě s chlupatým hafíkem Garpem. |
