29. 10. 2001
Je tato válka konfliktem mezi islámem a křesťanstvím? Není a nesmí být!Můj názor jako křesťana zní: Konflikt náboženský to není. Není to konflikt křesťanů proti muslimům už jen proto, že nejen v USA ale i v Evropě žije mnoho muslimů, na které je sice nyní občas veden útok, ale jedná se o útok jedinců či jedinců organizovaných do malých skupin. A na dotaz, zda konflikt je konfliktem islámu proti křesťanství, lze opět odpovědět: Není.
|
To, co následovalo po útoku na USA 11. září lze nazvat principem dominového efektu, který obvykle v těchto situacích nastává. V tomto případě vše bylo ještě řádně přiživováno medii, která často místo solidních a seriozních informací spíše šířila paniku a hysterii. První hysterii vyvolali již na začátku Američané svým tvrzením o nové křížové výpravě a o "nekonečné spravedlnosti", jak byla původně nazvána vojenská odvetná operace. Už samotné vyřčení obou hesel však vyvolalo diskusi, jejíž téma nebylo daleko od věci: Je celý konflikt konfliktem křesťanství proti islámu nebo islámu proti křesťanství? Nevíme, jestli tato diskuse vznikla na Západě náhodou jako přirozená reakce na situaci, nebo se už někdo od začátku snažil udělat z celého konfliktu konflikt náboženský. Zavádějící byl i přístup televizních stanicí (a našich především), kdy hned za záběry zasažených mrakodrapů byly v přímém sledu záběry modlících se muslimů v mešitě. Úmysl nebo jen touha po senzaci? Můj názor jako křesťana zní: Konflikt náboženský to není. Není to konflikt křesťanů proti muslimům už jen proto, že nejen v USA ale i v Evropě žije mnoho muslimů, na které je sice nyní občas veden útok, ale jedná se o útok jedinců či jedinců organizovaných do malých skupin. A na dotaz, zda konflikt je konfliktem islámu proti křesťanství, lze opět odpovědět: Není. Nyní trochu odbočím, ale nebude to od věci. Celá situace kolem útoků na USA a odvetných útoků na Afghánistán je zapeklitá. Například dodnes nikdo neprokázal to hlavní - na čí rozkaz byly útoky provedeny. Důkazy o tom, že za vším stojí Osama bin Laden, dostala i naše vláda, proč je nepředložila řadovému obyvatelstvu, tedy nám co jsme tady dole. Snad to bylo skutečně spácháno na jeho rozkaz a za vším stojí Osama, já netvrdím že tomu tak není, ale to se můžeme jen domnívat, důkazy jsme neviděli. Proč třeba Američané nepřijali nabídku Talibanu na uskutečnění soudu s Osamou v některé neutrální islámské zemi? Proč to najednou Američané, neustále toužící po vyjednávání a mírovém řešení, okamžitě zavrhli s tím, že s teroristy vyjednávat nebudou? Na Afghánistán udeřili za cílem dopadení Osama bin Ladena a nyní tvrdí, že ho nikdy ani dopadnou nemusejí, jaký má tedy jejich válka pravý smysl? V zemi hrozí několika milionům uprchlíků hladomor. Když byla válka o Kosovo, okamžitě se i u nás dělaly veřejné sbírky na uprchlíky, proč nevzniknou i v případě Afghánistánců? Skutečně nyní nechci v tomto odstavci nad ničím spekulovat a chci se řídit tématem, který jsem tomuto článku určil, ale této otázce jsem se prostě hned v úvodu zabývat musel, třebaže se do odpovědi přímo promítl můj vlastní názor. Myslím, že skutečnou a plnou pravdu se ani jen tak nedozvíme, vždyť například různé tajuplné stránky vývoje 1. světové války a bolševické revoluce začínají prosakovat na povrch až teď, více než 80 let poté. A ještě větší tajuplnosti z 2. světové války, hlavně zda skutečně Stalin chystal útok na západ, také dodnes nemůžeme bezpečně prokázat. Když už si nevíme rady ani s dávnou historií, oč větší problém nám nastává dnes v otázce útoků na USA a války NATO proti Afghánistánu. Od útoku na USA z 11. září si můžeme občas přečíst názory o tom, jak je to skvělé, že Američané pocítili na vlastní kůži válku a násilí a že Osama je hrdina. Občas můžeme zase slyšet názory o tom, že by bylo potřeba všechny muslimy postřílet, aby už byl jednou provždy pokoj. Ani jedno Hitlerovo konečné řešení otázky však není pochopitelně namístě. Předně si shrňme o co v případě celého konfliktu jde. Jde o zlo. A zlo plodí opět zlo a násilí plodí zase násilí. To je ostatně známá skutečnost a nic nového, ale málokdo si tuto skutečnost dokáže připustit. Media nás přesvědčují den co den, že se svět po 11. září změnil. Myslím si něco jiného - svět je stále stejný. Pouze s tím rozdílem, že se zlo projevilo v plné síle na veřejnosti před očima celého světa a ne ve skrytu někde ve stepích Orientu či v tichomořských pralesích. Dejme tomu, že útoky na USA nechal provést skutečně Osama bin Laden, ale ani tehdy to není konflikt mezi islámem a křesťanstvím. Teroristé útočící na cíle v USA totiž nenapadli symboly křesťanství, ale symboly USA (patří mezi ně např. ona dvojčata, socha svobody, Pentagon a Bílý dům). Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy Američané, cítící se v naprostém bezpečí, poznali na vlastním území válku. Nebyl to tedy žádný Pearl Harbor kdesi v Tichomoří, daleko od USA, ale úder vedený na nejvíce bezpečné místo na světě, na Manhattan. Nešlo také o útok na civilní cíle, jak bylo presentováno, ale vysloveně na cíle moci, strategické cíle a cíl vojenský. První útok na USA a rovnou Pentagon... Pokud to nechal provést Osama, tak je zřejmé, že mu šlo o to se presentovat, konečně už jednou ponížit Američany, setřást z nich punc superhrdiny, zasadit jim tvrdý úder, vyvolat strach, paniku a hysterii. Nešlo však nikoliv o útok na křesťanství jako takové. Úvodem jsem podotkl, že se nejedná o zápas mezi křesťanstvím a islámem, ani mezi islámem a křesťanstvím. Také jsem řekl, že v euroamerickém světě neexistuje pronásledování muslimů. Položme si však otázku, jak se mají křesťané v islámském světě. V islámských zemích mnoho křesťanů nežije, jelikož ti co se stali křesťany byli buďto zabiti nebo žijí na pokraji společnosti, vyvrženi z jejího středu, či přišli o prsty na ruce nebo o celou ruku, jelikož rozdávali Nový zákon. Často dnes media hovoří, že muslimové v Evropě a USA jsou napadáni od některých lidí, ale už vůbec se nezmiňují, jak jsou křesťané utlačováni od muslimů. Například minulý rok nikdo příliš v mediích nehovořil o vyvražďování křesťanů na indonéském souostroví a dalším území. Asi nám příliš nedochází, že nenávist, kterou mají nyní někteří muslimové proti USA a židům si nedokáží v současnosti na USA vybít z důvodu jejich nezranitelnosti a proto si ji vybíjejí na těch, kteří opustili víru svých otců a stali se křesťany (tato konverse není často brána jen jako přechod na jiné vyznání, ale i jako zrada rodiny, společnosti a jako vlastizrada). Kdo o tom chcete vědět více, podívejte se stránky Hlasu mučedníků, člena mezinárodní křesťanské asociace ICA, kde jsou uveřejněny informace o pronásledování křesťanů ve světě. Adresa: http://www.prayer.cz/info/hlas_muc/ (K výše uvedenému odstavci přidávám až po dopsání tohoto článku něco na dokreslení. Tento článek jsem dokončil v sobotu 27. října večer a druhý den ráno jsem v rozhlasových zprávách v 8 hod. slyšel krátkou informaci, že islámští fanatici v Pákistánu postříleli asi dvě desítky křesťanů u katolického kostela. Tato informace mne zdrtila a proto jsem celý den poslouchal zprávy v rozhlase, ale už jsem to vícekrát neslyšel, dokonce ani potom v poledne na ČT1 (vycházel jsem přitom pouze z českých zpravodajských relací, bez přístupu k internetu). Místo toho jsem každou hodinu slyšel až do večera neustále se opakující zprávu, jak v Praze na nádraží zatkla policie skinheada. Tak toto je prosím naprosto běžný přístup českých medií. Teprve večer se při vysílání hlavního zpravodajství ČT1 a TV NOVA objevily bližší informace, přičemž ČT1 byla na informace velice skoupá. Závěrem této poznámky dodám, že podle Mezinárodní křesťanské asociace je v Pákistánu z 138 milionové populace křesťanů 1,56%, přičemž 98% této menšiny žije v severní provincii Paňdžáb.) Pod návalem všech zpráv jsme snad už úplně zapomněli na uvězněné zahraniční humanitární pracovníky v Afghánistánu, obviněné za šíření křesťanství, kteří se stali vlastně rukojmími Talibanu. Přišli zde jako humanitární pracovníci, aby pomáhali tamnímu obyvatelstvu. V mediích se však ale nikdo příliš nezmínil o dalších zadržených, tentokrát Afgháncích, kteří šli do vězení společně se zahraničními humanitárními pracovníky. Tito Afghánci ale mají tu smůlu, že se za ně nemohou přimlouvat vlády jejich zemí. Jsou odsouzeni, a to jak Talibanem, tak i těmi "hodnými Afghánci" (jak je nám opět medii servírováno), totiž severní opozicí. Na tomto místě musím podotknout, že vojáci severní opozice jsou stejně krvelačné šelmy jako vojáci Talibanu, s tím rozdílem, že nejsou důslednými fundamentalisty. Taliban nechal zadržet i 65 dětí "nakažených" Kristech a dal je na převýchovu, aby z nich odstranil zárodky křesťanství. O tom také media nehovořila. Ale nedržme se jen Talibanu, vždyť i jiné vládní režimy jsou na tom podobně. Například Saudská Arábie. Zde ovšem porušování lidských práv nijak nevychází na světlo světa, neboť je tato země spojencem a přítelem USA, přestože zdejší vláda není o moc lepší než Talibán. Proč by tedy Saudskou Arábii nějak plísnili za porušování lidských práv, o svobodě vyznání ani nemluvě. Už jsem jednou v BL napsal, že k islámu nemám vřelý vztah. Islámské režimy jsou v naprosté většině diktátorské a ani nikdo z vysokých přestavitelů islámského duchovenstva neodsoudil násilnosti, kterých se islám dopustil a stále dopouští ve jménu islámu. Křesťanské církve své postoje z minulosti přehodnotily, poučily se z chyb a omluvily se jménem křesťanů za všechny nepravosti, které v dějinách napáchaly. Smířily se dokonce i sami mezi sebou (ekumenický dialog). Vždyť základem křesťanství je láska k bližnímu a milosrdenství, ovšem, jak jistě nyní právem chcete podotknout, ne vždy se tím křesťané řídili. I z těchto důvodů ve mně vyvolávají silně negativní dojem dnes často vycházející články vyzývající k likvidaci muslimů a nebo naopak obhajující teroristické útoky na USA. V USA a v Afghánistánu totiž trpěli a trpí především nevinní lidé. Násilí plodí násilí, a to zvláště tehdy, když nepřítel není přesně identifikován, když je za nepřítele označen terorismus a hrozí nebezpečí, že za teroristu může být označen každý, kdo se nepodřídí supervelmoci a naopak teroristou přestane být terorista, který se stal spojencem supervelmoci v boji proti terorismu. Přestože dochází ze strany islámských fanatiků k útokům na křesťany, není a nesmí být celý konflikt brán jako konflikt mezi islámem a křesťanstvím, třebaže by to nejen někteří islámští představitelé, ale snad i někteří vládci západního světa velice rádi viděli. Takový konflikt z toho chtěli udělat především ti, kteří náboženství považují za dobrý způsob dostat se k moci nebo se u moci udržet, a je jedno jestli pocházejí z islámské nebo euroamerické civilizace. Na druhou stranu ale Talibanem vyhlášený Džihád skutečně směřuje na území jejich vlivu proti všem křesťanům, na kterých se muslimové mohou mstít za americké bomby, jelikož piloti stíhaček a bitevníků zůstali nezraněni. Zlo působí zase zlo a touha po pomstě, řádně živená a řízená fanatismem a fanatiky je prozatím silnější než... Ale zlo nebude mít na světě poslední slovo. Poznámka JČ: Muslimové v mnoha zemích světa mají silné námitky proti charakteristice teroristů jako islámských fanatiků: mnozí argumentují, že nejde o islám, anebo že jde o zpotvoření islámu, asi tak, jako běžněji nepovažujeme příslušníky extrémně pravicových organizací za typické představitele západní křesťanské civilizace. - Pan Sviták nemá přesné informace, tvrdí-li, že nikdo z vysokých představitelů islámu neodsoudil teroristické útoky v Americe. Naopak většina vysokých představitelů islámu tyto útoky odsoudila. |