Češi nejsou schopni ve věci ruského vlivu oddělit fakta od strachu

14. 4. 2017 / Amy Mackinnon

Zkušenost Petra Glivického je varováním.

V roce 2007, kdy oznámily Spojené státy plány na vybudování radarové základny v České republice jako součást štítu protiraketové obrany, se Glivický, tehdy student matematiky na pražské Karlově univerzitě, připojil k stovkám dalších aktivistů, kteří protestovali proti tomuto radaru.

"Všeobecně se rozšířilo přesvědčení, že nechtějí cizí vojenskou základnu na českém území, protože jsme si všichni pamatovali, že jsme tady měli do roku 1989 ruskou armádu," vzpomíná Glivický.

Z průzkumů veřejného mínění systematicky vyplývalo, že Češi se drtivou většinou stavějí proti budování amerického radaru na svém území, avšak jakmile začala kampaň proti radaru vyvolávat pozornost, stalo se něco nečekaného.

Téměř okamžitě se objevila obvinění, že demonstranty proti radaru podporuje Rusko, vzpomíná Glivický, nyní odborní asistent matematiky na Karlově univerzitě. "Někteří novináři to tvrdili v každém komentáři, který napsali," říká. "Činili závažná obvinění bez důkazů, dokonce i bez jediného náznaku důkazu."

Protiradaroví aktivisté, dodává, se těm obviněním smáli, ale tlak pokračoval. Skupina začala dostávat nenávistné maily. Lidé na ulici aktivisty poznávali a obviňovali je, že jsou placení Ruskem.

Rusko americký radar odsoudilo, avšak nikdy se neobjevily žádné důkazy, že poskytlo české kampani proti americkému radaru jakoukoliv podporu. Návrhy na systém protiraketové obrany byly nakonec v roce 2009 zrušeny. Avšak dědictví podezření ohledně role Ruska v protiradarové kampani pokračuje.

Během let varuje česká domácí výzvědná služba (BIS) opakovaně ve svých výročních zprávách před ruskou špionáží.

Avšak tato varování neobsahují žádné podrobnosti a nechávají míru hrozby otevřenou interpretací. Špionáž je utajovaná aktivita a množství dezinformací způsobují, že je obtížné jakékoliv podezření o údajných tajných ruských operacích prokázat. Jakub Janda a jeho kolegové z pražské organizace Evropské hodnoty se domnívají, že ruské výzvědné služby pronikly do četných českých institucí a snaží se narušit vazby České republiky na Evropskou unii a na NATO a zatáhnout Českou republiku zpět do sféry vlivu Moskvy. Janda poukazuje na rozsáhlé dezinformační úsilí desítek takzvaných "alternativních" internetových serverů. Tyto servery mají všechny nejasnou majetkovou strukturu, zastávají prokremelské a ostře protimuslimské redakční postoje a mají v oblibě šíření konspiračních teorií.

"Neříkáme, že je Rusko ovládá, avšak můžeme dokázat empirickými příklady, že prostě kopírují postoje Ruska," říká Janda.

Jiní se stavějí kriticky vůči tomu, že, jak argumentují, analytikové a celostátní média rozsah ruských zásahů v České republice přehánějí. Česká republika má celé průmyslové odvětví mediálních analytiků, kteří se bojí Ruska," tvrdí Mark Galeotti, britský výzkumník v pražském Ústavu mezinárodních vztahů. "Jestliže děláme Rusko daleko hrozivější, daleko větší hrozbou, než ve skutečnosti je, hrajeme do rukou Vladimíru Putinovi a jeho narativu o tom, že Rusko je významná velmoc."

Mnoho Čechů je ale přesvědčeno, že jeden velmi jasný náznak o rozsahu operací Kremlu v ČR je viditelný úplně otevřeně, v samém srdce hlavního města ČR: Je to ruské velvyslanectví. Počet jeho zaměstnanců je vyšší než počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v USA nebo v Číně. BIS, česká výzvědná služba, odhaduje, že na ruském velvyslanectví v Praze skutečně pracuje "velký počet" ruských výzvědných důstojníků, kteří předstírají, že jsou to diplomati.

Galeotti popisuje velvyslanectví jako "pozoruhodné hnízdo špionů", avšak poukazuje na to, že terčem jejich pracovního zájmu nemusí být zrovna Česká republika. "Pokud by tomu tak bylo, Česká republika by byla nejintenzivněji sledovanou zemí na světě". Praha leží v srdci střední Evropy, a může tak sloužit i jako "užitečná základna" pro operace například i v Německu či v Polsku, dodal.

Česká vláda se obává odvetných deportací českých diplomatů z Moskvy, a tak se dosud nepokusila rozbít sbírku výzvědných důstojníků na ruském velvyslanectví v Praze.

"Nemůžeme vést válku na diplomatické frontě," říká Andor Šándor, český generál, který stál v čele české vojenské rozvědky v letech 2001 a 2002

Jiný bývalý výzvědný šéf hovoří otevřeněji. "Není důvodu ruskou tajnou službu podceňovat," říká Karel Randák, bývalý šéf české zahraniční rozvědky. "Z mého hlediska patří Rusové k těm nejlepším, pokud nejsou vůbec nejlepší na světě."

S cílem šířit dezinformace mohou čeští "vlivoví agenti" hrát cennou roli, pokračuje Randák. "Mohou to být různí poradci, vlastníci nakladatelství, nebo takoví lidé. A v tomto ohledu tu mají Rusové mnoho možností a příležitostí," dodává.

Někteří lidé se domnívají, že "vlivovým agentům" už naslouchá dvaasedmdesátiletý český prezident Miloš Zeman. V konfliktu s politickou linií české vlády odsoudil Zeman sankce proti Rusku a srovnal konflikt na Ukrajině s "chřipkou". (Jeho úřad popírá, že by měl Zeman na Ukrajinu jiný názor než česká vláda.)

Zemanův rezolutně proruský postoj přiměl kritiky, jako je Janda, aby varovali, že je Zeman "ruským trojským koněm". Jeden z prezidentových blízkých poradců, Martin Nejedlý, je bývalým ředitelem firmy Lukoil Aviation v České republice, což je pobočka obří ruské ropné a plynárenské firmy Lukoil. Nejedlý pomohl financovat Zemanovu politickou Stranu práv občanů, lokomotivu pro jeho prezidentskou kampaň v roce 2013.

Jiní argumentují, že Zemanovy kontroverzní výroky jsou jen populistickým pokusem získat hlasy v průmyslových městech a na venkově tím, že ochromí pražskou elitu. Zeman bývá charakterizován jako český Donald Trump.

Přestože Randák uznává, že ruské výzvědné služby jsou mocným nepřítelem, varuje před přeháněním hrozby z Moskvy.

Na základě svých vlastních zkušeností jako oběť podezřívání českých médií, Glivický je přesvědčen, že mainstreamoví čeští reportéři jsou více protiruští než jejich západní kolegové. "Myslím, že mnoho novinářů v České republice píše kontrapropagandu proti ruské propagandě."

"Hlavní obětí současného stavu debaty jsou nuance," souhlasí analytik Galeotti, který poukazuje na to, že on sám byl odsouzen jako "lokaj Moskvy" a "protiruský jestřáb" za to, co píše o Rusku.

Článek v angličtině ZDE

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout