Mezitím v Absurdistánu 17:

Mladí muži ministra obrany, havárie politiků a snaha přepsat minulost

14. 2. 2017 / Tomasz Oryński

Jak se Polsko propadá stále hlouběji do propasti absurdity, začíná být pro mě stále obtížnější vybírat, o čem mám psát. Proto bych chtěl upozornit své čtenáře, aby tyto články nepovažovali za kompletní obraz toho, co se děje v Polsku. Není to tak zlé, jak vám to tady líčím, je to daleko horší. Já se tu snažím o to poskytnout vám základní informace o mentalitě vlády strany Právo a spravedlnost a jejich stoupenců. Proto se snažím držet se postav a událostí, které se objevují znovu a znovu, aby se pravidelní čtenáři přesvědčili o tom, jak funguje stát, v jehož čele stojí strana Právo a spravedlnost. Tento týden se můj článek bude věnovat čtyřem tématům, o nichž jsem už psal v minulosti.

1. Bartłomiej Misiewicz

Tento mladý muž, jehož z nějakého důvodu Antoni Macierewicz povýšil na svého hlavního společníka na ministerstvu obrany nemá vůbec žádnou kvalifikaci k vykonávání úkolů, které má řešit. Tak se děje, že zesměšňuje všechno, čeho se dotkne. Nejnovějším příkladem je "internetový portál", který vytvořil s cílem bojovat proti alternativním faktům. Rozhodl se ho nazvat dezinformacja.net, což je, ironicky, pro něj to nejlepší jméno, protože tento amatérský server je plný propagandy strany Právo a spravedlnost. (Nebojím se to řící, přestoiže ministerstvo obrany oznámilo, že na Misiewiczovy nepřátele budou poslány polské tajné služby", jejich zájem je, jak se zdá, omezen jen na lidi, kteří ho "obviňují z trestné činnosti anebo z umisťování falešných informací na podvodných účtech na sociálních sítích", protože já jen říkám, že Misiewicz je nekompetentní idiot.)

Avšak Misiewicz by nebyl žádným způsobem hoden naší pozornosti, protože je jen jedním z tisíců nekompetentních lidí, které strana Právo a spravedlnost povýšila do důležitých funkcí odměnou za jejich servilnost. Problémem je, že se zdá, že Misiewicz je symbolem mocenského boje mezi Jarosławem Kaczyńskim a Antonim Macierewiczem. Když vítězí Kaczyński, Misiewicze někam schovají anebo je poslán na dovolenou, Když naopak vítězí Macierewicz, Misiewicz je všude, dostává vyznamenání od generálů anebo různé výsady vysokých činitelů. Zdá se tedy, že v současnosti je ministr obrany ve vlivném postavení, protože nejenže Misiewiczovy akcie si stojí vysoko, ale byli jsme svědky návratu dalšího Macierewiczova zlatého chlapce: jednadvacetiletého syna jednoho jeho kamaráda, Edmunda Jannigera (viz Mezitím v Absurdistánu 2). V prosinci přivezli jeho otce, dermatologa, z USA, aby uspořádal přednášku na jedné vojensko-lékařské instituci. Ministerstvo obrany to stálo více než 38 000 zlotých (238 000 Kč). Součástí těchto nákladů nebyl honorář za přednášku, vzhledem k tomu, že byla nabídnuta zadarmo. Dermatologův syn je však znovu placeným zaměstnancem ministerstva obrany od 1. prosince 2016. Zdá se, že je to záměrné vzdorné gesto Macierewicze proti Jarosławu Kaczyńskému a dalším členům strany Právo a spravedlnost, kteří mají plné zuby toho, že Macierewiczovi chlapci toto důležité ministerstvo zesměšňují.

2. Důsledky černého protestu

Ombudsman pro školství byl nucen vyšetřovat případy učitelek, které se oblékly do černých šatů během černého protestu pro změnám potratového zákona (viz Mezitím v Absurdistánu 8: Orgie pravice). Jeden jejich kolega je obvinil, že "veřejně projevily své politické názory", což podle jeho názoru nepatří do státní školy (tedy pokud nejste katolický kněz nebo jeptiška. V tom případě se můžete obléknout do černého a rozšiřovat své názory na potraty dle libosti). Disciplinární komise dokonce měla možnost těm učitelkám odebrat právo učit, avšak shledala je nevinnými, pravděpodobně v důsledku tlaku veřejnosti. Vyšlo najevo, že tento kolega byl aktivistou odborového hnutí Solidarita, což lidi ještě více rozezlilo: podle názorů mnoha lidí začala dnešní Solidarita kolaborovat se stranou Právo a spravedlnost, a tak zostuzuje legendární jméno. Mnoho učitelů ze Solidarity na protest odešlo.

3. Premiérčina autonehoda

Jak jsem psal v Mezitím v Absurdistánu 15, v Polsku existuje vážný problém, protože vládní automobily řídí neodpovědní maniaci. Možná to má něco společného s čistkami, provedenými stranou Právo a spravedlnost - podle ministra vnitra je nyní v Úřadu pro ochranu státu více než 300 prázdných míst. Minulý týden narazil automobil, v němž jela premiérka Beata Szydło do stromu, když se snažil předjet fiata seicento, která na této křižovatce odbočoval doleva. Vláda si je vědoma, že lidé zuří nad tím, že vládní kolony vozidel jezdí příliš rychle, tak zahájila kampaň lží. Pokusila se lživě obvinit mladého řidiče toho fiatu. Propagandista ze státní televize TVP dokonce připravil počítačovou animaci nehody, v níž k nehodě nedojde na křižovatce, kde je předjíždění zakázáno, ale když se řidič pokusil odbočit do vjezdu na soukromý pozemek ZDE, od minuty 1.20). Vláda tvrdí, že limuzína premiérky nejela příliš rychle, ale skutečnost, že její pancéřovaná limuzína byla stoprocentně zničena poté, co narazila do stromu 25 metrů daleko od silnice a způsobila vážná zranění jak řidiči, tak strážci sedícímu vpředu, naznačuje, že vozidlo nejelo zrovna rychlostí 50 km/h. To potvrzuje skutečnost, že před nehodou kolona urazila 55 km za 37 minut. Takže se zdá, že je to další případ nedbalosti a ignorování procedur. Někteří lidé říkají, že idiocie se definuje tím, když někdo dělá tutéž věc znovu a znovu a očekává jiný výsledek. Avšak samozřejmě stoupenci strany Právo a spravedlost mají jiné vysvětlení. Ano, uhodli jste to: byl to pokus o atentát. Když si rychle projdete výroky čtenářů pod touto zprávou na stránkách strany Právo a spravedlnost, nenechá vás to na pochybnostech, že mezi stoupenci této strany a vlády je víra v konspirační teorie silná.

Druhá část Polska reagovala humorem, jak je vidět z tohoto velmi populárního obrázku:

4. Politika paměti

Hlavním cílem strany Právo a spravedlnost je ovládnout historickou paměť Poláků. Proto strana dál pokračuje v zuřivých útocích na Lecha Wałęsu, protože potřebuje zničit jeho legendu, aby si udělala místo pro vlastní verzi historie. Začíná to být docela absurdní, protože to nabývá severokorejských rozměrů. Třešničkou na dortu byl prezident Duda, který odhalil plaketu, připomínající skutečnost, že se o dvě hodiny předtím sešel parlament, aby vyslechl jeho projev, anebo že pojmenovat ulice po matce Jarosława Kaczyńského (viz Mezitím v Absurdistánu 8).

Nyní chce ministerstvo obrany změnit sto let starou tradici pojmenování lodí námořnictva, aby bylo možné pojmenovat jednu loď po zemřelém prezidentu Lechu Kaczyńském. Je to značně problematické, nejen prtoto, že od dvacátých let dvacátého století se útočné lodě polského námořnictva pojmenovávají podle meteorologických jevů (ORP Burza [Bouře], ORP Błyskawica [Blesk]) a ponorky po dravcích nebo nebezpečných zvířatech (ORP Orzeł [Orel], ORP Wilk [Vlk], ORP Dzik [Divočák], atd.) a jména doprovodných lodí jsou odvozena od jmen polských regionů (ORP Kujawiak, ORP Podhalanin atd.). Nová doprovodná loď se má jmenovat ORP Ślązak (Slezan), což není pro stranu Právo a spravedlnost příjemné jméno, protože strana považuje lidi ze Slezska za německou pátou kolou, tak bylo přirozené, že se rozhodla poctít jménem bratra Jarosława Kaczyńského.

Avšak ukázalo se, že nápad přejmenovat loď ORP Ślązak na ORP Lech Kaczyński je tak trochu pošetilá, protože loď už byla pojmenována během svého ceremoniálního spuštění na vodu v roce 2015. Proto se ministerstvo zoufale snaží najít (či vybudovat) nové fregaty, které by bylo možno pojmenovat po osobách, což může být problematické, vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že by Polsko získalo nějaké nové válečné lodě. (Jediné dvě, které máme, ORP Kościuszko a ORP Pułaski, jsou bývalé lodě amerického námořnictva, které nám Američané dali poté, co je po dvaceti letech vyřadili z provozu.)

Kdybych se býval před rokem doslechl, že polské ministerstvo obrany se snaží zrychlit proces výstavby nových fregat polského námořnictva jen proto, aby je mohlo pojmenovat po Lechu Kaczyńském, okamžitě bych takovou představu odmítl jako naprostý nesmysl. Nyní, o rok později, jsem ochoten věřit, že se na tom skutečně pracuje.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout