Jak vypadá v praxi Trumpovo „vysoušení washingtonské bažiny“
2. 12. 2016 / Daniel Veselý
Když se Donald Trump před volbami prsil svým odmítavým
postojem vůči establishmentu a slibem, že „vysuší washingtonskou bažinu“, spousta
obyčejných Američanů mu jednoduše uvěřila, neboť mnohdy z reálných
pohnutek ztratila důvěru ve stávající politické pořádky. Nicméně
s každým novým členem Trumpova kabinetu tato slepá víra čím dál víc slábne,
či spíše měla by slábnout. Kupříkladu novým ministrem financí se stane bývalý
vysoký činitel banky Goldman Sachs Steve Mnuchin, insider Wall Stretu, který získal
obrovské jmění na úkor desítek tisíc obyčejných lidí díky hypoteční krizi. A pokud
mnohé Američany děsila provázanost Hillary Clintonové s bankou Goldman
Sachs, potažmo s Wall Streetem, s Mnuchinem a dalšími politickými
představiteli se Wall Streetu dveře do Bílého domu otevřely dokořán.
Jestliže se dalo počítat s tím, že se s případným
zvolením Hillary Clintonové do Bílého domu posílí vliv nejmocnější firmy Wall
Streetu Goldman Sachs, naděje vkládané do Donalda Tumpa slibovaly pravý opak. Trump,
jemuž se populistickým tažením proti Wall Streetu podařilo získat tápající a
dezorientované voliče, nyní jmenoval do čela ministerstva financí investora,
který 17 let působil ve vrcholné pozici v Goldman Sachs. Trumpův hlavní politický
stratég a zároveň kontroverzní přívrženec rasistického hnutí Alt Right Steve
Bannon v této bance pracoval
v 80. a 90. letech minulého století jako investiční bankéř. Dalším z
předních poradců 45. amerického prezidenta je finančník a podnikatel
Anthony Scaramuchi. Ten svou kariéru u Goldman Sachs zahájil v roce 1989 a
po sedmi letech společnost opustil, aby se osamostatnil. A aby toho nebylo
málo, prezident této klíčové bankovní instituce Gary Cohn nedávno strávil hodinu
klábosením s Donaldem Trumpem a rýsuje se možnost,
že v jeho administrativě bude zastávat významnou pozici.
Vliv Goldman Sachs na politické dění ve Spojených státech
lze vystopovat již na začátku 20. století, nicméně v letech po finanční
krizi poněkud zeslábl. Elitním americkým bankéřům se paradoxně s volebním
vítězstvím Donalda Trumpa naskytla příležitost, jak svou kolísající pozici v Bílém
domě posílit – a to navzdory magnátovu ostrému kursu proti Wall Street před
volbami.
Steve Mnuchin přichází s ekonomickou agendou,
z níž se Wall Street nepokrytě raduje. „Naší prioritou bude reforma
daní. Půjde o největší změnu od Reaganových dob. Snížíme korporátní daň,
půjdeme z 35 procent na 15,“ prohlásil
Mnuchin v televizi CNCB. Trumpův ministr financí chce také revidovat
některé části reformního zákona Dodd-Frank Act z roku 2010, který omezil
řadu fanfarónských operací finančníků z Wall Street. Podle Mnuchina by
bankám mělo být umožněno poskytovat půjčky ve větším rozsahu, než je tomu
dnes.
Mocenský růst Wall Street v rodící se Trumpově
administrativě a Mnuchinův recept na restart amerického hospodářství děsí
americké liberály. Ti považují daňové škrty pro korporace v kombinaci s rozvolňováním
regulací ve finanční sféře za zaručený recept na katastrofu. Revize reformního zákona
Dodd-Frank Act by Wall Street umožnila oprášit praktiky, jež pomohly vyvolat
finanční krizi a zároveň strádání miliónů Američanů.
Sám Mnuchin se svým dlouholetým angažmá v Goldman Sachs
na finanční krizi podílel a vydělal značný obnos peněz na zabavování
nemovitostí. Jeho banka OneWest dokonce zabavila
dům 90 leté Ossie Loftonové kvůli chybné platbě a nedoplatku ve výši směšných 27
centů.
Trumpovo chvástání o „vysoušení washingtonské bažiny“ tedy
bere za své ještě dříve, než vstoupil do Oválné pracovny. A nejedná se pouze o
insidery z finanční instituce, jejíž představitelé přiznali
svůj podíl na propadu globální ekonomiky, ale i tradiční republikány,
jejichž role spočívá v uklidnění Trumpem vyděšeného establishmentu.
Vytisknout