Stephen Hawking: Musíme rozbít, ne budovat, bariéry uvnitř národů a mezi nimi

2. 12. 2016

Znepokojení, které bylo zdrojem tohoto hlasování, a které se týká hospodářských důsledků globalizace a zrychlujících se technologických změn je absolutně pochopitelné. Automatizace továren už zdecimovala pracovní příležitosti v tradičním průmyslu a vzestup umělé inteligence velmi pravděpodobně rozšíří tuto likvidaci profesí a pracovních příležitostí hluboko do středních vrstev.

To prohloubí už tak rychle se šířící hospodářskou nerovnost po celém světě. Internet a jeho digitální platformy umožňují miniaturním skupinám lidí vydělávat obrovské množství peněz při zaměstnávání jen minima lidí. To je nevyhnutelné, je to pokrok, ale je to také sociálně destruktivní.

Musíme o tom uvažovat zároveň s úvahami o finanční krizi, v jejímž důsledku si lidé uvědomili, že jen velmi malé množství lidí pracujících ve finančním sektoru je odměňováno astronomickými částkami a my ostatní ten úspěch zaručujeme a jsme nuceni uhradit náklady, pokud dojde ke krizi. Takže celkově žijeme ve světě prohlubující se finanční nerovnosti, v níž mnoho lidí vidí nejen, že jim klesá životní úroveň, ale že mizí i jejich schopnost si vůbec na živobytí vydělat. Není divu, že hledají nové uspořádání, a tak se jim zdálo, že brexit a Trump jim jej nabízejí.

Dalším nezamýšleným důsledkem globálního rozšíření internetu a sociálních sítí je to, že drsná nerovnost je dnes lidem daleko zjevnější než v minulosti. A vzhledem k tomu, že v subsaharské Africe je dnes více lidí, kteří mají telefon, než lidí, kteří mají přístup k pitné vodě, to bude zakrátko znamenat, že téměř všichni lidé na naší stále přelidněnější planetě bude vědět o tom, jak tvrdá nerovnost na světě vládne.

Důsledky jsou jasné: lidé z venkova se stěhují do měst, vedení nadějí. A když zjistí, že ráj jako na Instagramu tam není, vydávají se do zahraničí, kde ve stále větších počtech hledají lepší život. Tito migranti vytvářejí nové požadavky na infrastrukturu a ekonomiky zemí, do nichž přicházejí, což ochromuje snášenlivost a posiluje politický populismus.

Pro mě je obzvlášť znepokojující, že více než kdy v naší historii potřebuje náš biologický druh vzájemně spolupracovat. Čelíme obrovským ekologickým problémům: globálnímu oteplování, problémům při pěstování potravin, přelidnění, likvidace jiných biologických druhů, epidemie, překyselení oceánů.

Octli jsme se v nejnebezpečnější fázi rozvoje lidstva. Máme nyní technologii na zničení této planety, na níž žijeme, ale nevytvořili jsme si dosud technologii, která by nám umožnila odsud uniknout. Musíme proto spolupracovat na ochraně této planety.

Proto musíme rozbít, ne budovat, bariéry uvnitř národů a mezi nimi. Máme-li toho dosáhnout, světoví politikové musejí přiznat, že selhali. Bude nutno se naučit sdílet ty zdroje, které nyní ovládá jen hrstka lidí.

Vzhledem k tomu, že nyní mizí nejen pracovní příležitosti, ale i celá průmyslová odvětví, musíme pomoci lidem získat novou kvalifikaci pro nový svět a podporovat je k tomu finančně. Jestliže si komunity a ekonomiky neporadí se současnou mírou migrace, musíme dělat daleko víc na podporu globálního rozvoje, protože jedině tak budou migranti přesvědčeni, aby zůstali doma.

Elity se budou muset poučit z lekcí uplynulého roku. To především vyžaduje určitou míru pokory.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout