Nucené a kruté: sterilizace a její důsledky pro romské ženy v České republice (1966-2016)

3. 12. 2016

Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti vydalo více než osmdesátistránkovou zprávu o násilné sterilizaci romských žen v ČR za posledních padesát let, založenou především na svědectví jednotlivých žen. Anglický originál je ZDE, český překlad je ZDE

Tato zpráva zkoumá praktiky nedobrovolných sterilizací v České republice, tak jak si je proti jejich vůli a bez svobodného souhlasu prožily romské ženy. Spolu s přehledem institucionálního, právního a politického kontextu, v rámci kterého se tyto sterilizace konaly, se zpráva zaměřuje především na osobní svědectví sterilizovaných romských žen. Ta byla získána prostřednictvím individuálních rozhovorů a v rámci skupinových diskuzí 22 nedobrovolně sterilizovaných žen.

Svědectví informují o zkušenostech romských žen se zacházením ze strany zdravotnické- ho personálu a sociálních pracovníků. Rozhovory odkrývají okolnosti, za jakých romské ženy podstoupily sterilizace bez předchozího vyrozumění, že na nich tento operační zákrok bude vykonán; v některých případech ženy tvrdí, že s jejich písemným souhlasem s operací a lékařskou dokumentací bylo manipulováno a jejich podpisy byly falšovány. Tento zákrok byl často vykonán současně spolu s císařských řezem, anebo ženám byly předkládány formuláře s písemným souhlasem ve velkých bolestech nebo strádání těsně před nebo během porodu. V jiných případech byly romské ženy nuceny souhlasit se sterilizací na základě dezinformace o povaze tohoto zdravotního zákroku, stejně tak skrze hrozby institucionalizace jejich dětí a odebrání jejich sociálních dávek. Některým romským ženám byly sterilizace nepravdivě odůvodněny jejich lékaři jako život zachraňující zákrok.

Zpráva rovněž popisuje následky sterilizace na psychický stav a společenský život žen. Sleduje zejména jejich zápasení s depresí, změnami nálad, ztrátou sexuální touhy, pocity méněcennosti a existenciální úzkostí. Taktéž zachycuje vyprávění o rozvodech a partnerských rozchodech jako následku sterilizace.

Neposledně zpráva analyzuje právní, politické a jiné překážky pro dosažení účinné nápravy pro oběti. Obsahuje aktuální informace o legislativních změnách, návrzích na odškodňovací mechanismus, aktuální informace o soudních případech, komentuje informace poskytnuté vládou České republiky a rovněž obsahuje doporučení vládě. Příloha obsahuje podrobné informace o zvolené metodologii

Doporučení vládě

ERRC a Liga lidských práv doporučují vládě České republiky bez dalšího odkladu provést následující:

Přístup ke spravedlnosti

1. Garantovat odškodnění všem obětem nucených sterilizací v České republice bez ohledu na datum sterilizace, etnický původ, národnost či věk;

2. Zajistit, aby tříletá promlčecí lhůta, běžící od okamžiku sterilizace, nezabránila obětem v podání občanskoprávních žalob na náhradu škody;

3. Zajistit, aby všem obětem nedobrovolné sterilizace byla poskytnuta bezplatná právní pomoc a hrazeny všechny potenciální náklady na soudní výdaje;

4. Změnit/zrušit problematické ustanovení zákona o specifických zdravotních službách týkající se informovaného souhlasu ke sterilizaci.

Transparentnost

1. Ujistit se, že v každé komisi na náhradu škody bude vedle zástupců ministerstev a zdravotních služeb i nezávislý odborník;

2. Jmenovat nezávislou komisi, která by zajistila výzkum v plném rozsahu ohledně újmy způsobené praxí nedobrovolných sterilizací, a podpořila pokračování výzvy ke všem potenciálním žadatelům o odškodnění;

3. Stanovit jasná procesní pravidla v návaznosti na stížnosti na porušování práv a posílit správní mechanismy odpovědnosti v nemocnicích.

Odškodnění

1. Zajistit přístup k nepeněžním formám odškodnění, jako je umělé oplodnění, rehabilitace, atd.;

Odpovědnost

1. Pověřit České ministerstvo zahraničí, aby zahájilo jednání se Slovenskou vládou o poskytnutí odškodnění ženám sterilizovaným na Slovensku před rokem 1991;

Diskriminace a přístup k informacím

1. Shromáždit jednotlivá data ve zdravotnictví na základě etnického původu a pohlaví;

2. Zvážit kumulativní účinky vícenásobné diskriminace (etnický původ/pohlaví), které čelí romské ženy v přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání a v dalších oblastech;

3. Rozpoznat a reagovat na intersekcionalitu mezi typy faktorů ohrožení, včetně pohlaví, etnického původu a jiných postavení žen, jako je „žena z venkova” nebo „žena migrantka“;

4. Uznat, že etnická diskriminace může zabránit romským dětem, včetně romských dívek, v rovném přístupu ke vzdělání a zdravotní péči;

5. Přijmout komplexní politiky, které řeší situaci romských žen obecně ve smyslu přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a dalším službám;

6. Vyčlenit specifické finanční zdroje na zlepšení situace romských dívek a žen v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 6.12. 2016