Angela Merkelová kvůli politice otevřených dveří bojuje o přežití

25. 7. 2016


Německá politika je tikající skříňka před výbuchem. Berlín dal najevo úlevu nad tím, že zabiják z Mnichova nebyl napojen na islamistické teroristy. Ale ať už byly jeho motivy jakékoliv, kvůli imigrační a uprchlické politice se sbírá k politické bouři, napsala v euroskeptickém a antiimigrantském deníku  Telegraph Nina Schick.


Hluboký kolektivní strach se zmocnil Německa od té doby, co se Angela Merkelová vloni v létě rozhodla otevřít hranice více než milionu uprchlíků. Nadšený optimismus hnutí "Uprchlíci, vítejte" mezitím dávno vyvanul a lidé se teď bojí.

Ačkoliv němečtí politici poukážou na to, že v Mnichově šlo o útok "osamělého vlka", který nemá nic společného s ISIS, stále to podpoří vznikající narativ, podle nějž milovaná Mutti udělala chybu a ohrozila bezpečnost státu. Problémem je, že kancléřka je tvrdohlavá a nedokáže připustit chybu. Zaplatí za to politickou cenu, doma i v EU.

Ačkoliv Německo zůstalo džihádistickým terorismem poměrně nezasaženo, sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem na Nový rok kombinované s hrůzami v Paříži, Bruselu a Nice vedly ke vzniku neblahé předtuchy. Podle výzkumu televize ZDF z minulého týdne více než tři čtvrtiny Němců věřily, že teroristický útok je na spadnutí.

A dává to smysl. Rozsah změn v Německu je bezpříkladný a nikdo ve skutečnosti neví, jak o tom mluvit. Celková migrace se v roce 2015 zvýšila o 49 % na více než dva miliony. Poprvé v německých dějinách většinu nově příchozích netvoří Evropané - zhruba polovina uprchlíků přišla z oblastí mimo kontinent. Legitimní obavy ohledně integrace, sociální soudržnosti a samotného tempa změn byly zameteny pod koberec.

Německé politiky ale teprve čeká rozumná debata o tom, co to pro jejich zemi a lid znamená.

Německé zpravodajské služby opakovaně varovaly, že teroristé se vydávají za uprchlíky, aby infiltrovali Evropu.

Emocionální Merkelová se proslavila loňskou obranou své uprchlické politiky, při níž řekla: "Zvládneme to". Ale to už nestačí.

Bavorský spojenec její CDU, CSU, vloni hrozila stažením ministrů z kabinetu, pokud Merkelová svou politiku nezmění.

Horst Seehofer, lídr CSU, označil postoj Merkelové za "vládu nespravedlnosti" - což je politicky zatížená fráze normálně užívaná pro diktatury nebo utlačitelské režimy jako NDR.

Mezitím vzkříšená krajní pravice vydělává na politice otevřených dveří. AfD, kdysi strana profesorů oponujících německé politice vůči eurozóně, byla loni v létě ovládnuta členy protiimigrantského křídla. Od té doby AfD spojená s protiislámským hnutím Pegida opakovaně končí v průzkumech jako třetí nejsilnější strana a zřejmě v roce 2017 překoná 5 % hranici pro vstup do Bundestagu.

Už vyvolala zemětřesení v zemských volbách, když v březnu dosáhla dramatických zisků. V Sasku-Anhaltsku získala 24,4 % hlasů a stala se druhou nejsilnější za CDU. Její předsedkyně Frauke Petryová, která vyzvala policii, ať střílí ilegální přistěhovalce na německé hranici, v noci napsala na sociální síť Twitter: "Pokud tohle je "normální rok 2016", pak už nikdy nechci být normální! Volte AfD!"

Pak je tu cena, kterou Merkelová zaplatí zbytku Evropy. Nepřipustí, že by se vloni v létě masivně přepočítala, a od té doby prosazuje "evropské řešení", ale mezitím ztratila obrovské množství dobré vůle.

Její postavení zvlášť utrpělo trváním Berlína na povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků v Evropě.

Kvóty byly protlačeny Evropskou radou hlasováním, při němž rozhodla kvalifikovaná většina - což postavilo Merkelovou proti většině EU. Středoevropské a východoevropské státy nejen že jí neodpustily, ale prostě se odmítly podřídit.

Merkelová je také hlavní architektkou kontroverzní dohody EU s Tureckem. Vzhledem k nedávným událostem v této zemi se zdá, že dohoda se blíží kolapsu a mezi německou veřejností je velmi nepopulární.

Merkelová teď bude bojovat o politické přežití. Ale pokud se nevyrovná s německým lidem a nezačne o imigraci hovořit poctivě, je nepravděpodobné, že by přežila, domnívá se britská komentátorka.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Související články

Pomatená Evropa neví, kde je sever

28.7. 2016 / Bohumil Kartous

Ve vlaku na mě gestikuloval starší pán."Prý zabili kněze někde ve Francii?" "Netuším," povídám, "nedíval jsem se na zprávy. Zjistím... Ano, v Saint-Étienne-du-Rouvray, dva útočníci zabili kněze, prořízli mu hrdlo, zajali několik rukojmí, policie...

Obsah vydání | Čtvrtek 28.7. 2016