Ruská hrozba: NATO se snaží vzpamatovat z rozpočtových škrtů

27. 5. 2016

Před pár týdny kalifornský thinktank RAND publikoval studii, která získala značnou pozornost. Za peníze Pentagonu vytvořil sérii simulací hypotetické ruské invaze do pobaltských států Estonska a Lotyšska.

"Výsledek byl, řečeno bez obalu, katastrofa pro NATO," napsali ve zprávě výzkumníci RAND. V každé simulaci Rusové dokázali buď obejít přečíslené jednotky NATO, nebo je dokonce zničit. V období mezi 36 a 60 hodinami po začátku nepřátelských akcí ruské jednotky stály před branami Rigy a Tallinu.

Simulace vyvolala vášnivou debatu. V článku nazvaném "Jak jsem se přestal bát a milovat drtivou porážku NATO Ruskem" zpochybnil americký vojenský expert Michael Kofman strategické parametry použité při simulaci. "Nikdo nemůže inteligentně artikulovat výhody takových potenciálních akcí pro Rusy," napsal Kofman.

Ale teoretici her ze Santa Moniky nejsou jediní, kdo simulují chmurné scénáře. Rusové provádějí gigantické manévry nacvičující válku se Západem. Současně posilují vojenské jednotky umístěné v kaliningradské enklávě mezi Polskem a Litvou.

NATO hodlá odpovědět umístěním rotujících praporů v Pobaltí v rámci signálu určeného Moskvě, že aliance bere vážně závazek ke společné obraně. Bezpečnostní experti a generálové si nicméně stěžují, že takové kroky nestačí - a prosazují umístění větších a zejména trvale přítomných jednotek na východním křídle aliance.

Schylovalo se k tomu řadu měsíců, ale ukrajinská krize nyní vedla k renesanci vojenského myšlení z dob studené války. V 80. letech západní vojenští představitelé hovořili o strategické zranitelnosti Fuldského průsmyku. Dnes jde o koridor u polských Suwalek, který jim nedává spát.

Počátkem července na summitu NATO ve Varšavě lídři členských států odmítnou politiku "důvěry" a obnoví politiku "odstrašení".

Změna sebou přinese dalekosáhlé důsledky. Protože nehledě na to, kolik jednotek bude nakonec na východě umístěno, jedna věc je jistá: Bude to drahé. Mírová dividenda byla vyčerpána. Po čtvrt století státy dokázaly státy NATO omezovat své vojenské kapacity: Dávalo smysl šetřit. Jen samotný německý Bundeswehr se za čtvrt století zmenšil z půlmilionové síly na 177 000.

Teď je zřejmé, že omezování zašlo příliš daleko. Mnoho evropských ozbrojených sil operuje na hranici svých kapacit, s příliš málo vojáky a opotřebovaným vybavením. Během let se objevila velká potřeba investic. Některé jednotky Bundeswehru jsou dnes vybaveny tak špatně, že si musejí navzájem nedostatkové vybavení půjčovat, když jdou do akce.

Zejména Američané vyvíjejí tak na Evropany, aby opět významněji investovali do obrany. V březnu si prezident Obama stěžoval na evropské "černé pasažéry", kteří profitují z americké ochrany, ale odmítají poskytnout vlastní "spravedlivý díl".

Od té doby řada států NATO oznámila záměry investovat více peněz do obrany. Patnáct s osmadvaceti členů zvýšilo vojenské výdaje, zejména země na východním křídle, které se cítí nejohroženější. Česká republika zvýšila obranný rozpočet o 6 %, Slovensko o 17 %, malé Lotyšsko o 16 % a Polsko o celých 22 %.

V Německu ministryně obrany Ursula von der Leyenová po měsíce komunikuje veřejnosti naléhavost nové situace. Koncem ledna oznámila nový přístup. V roce 2030 bude na vybavení Bundeswehru vynaloženo 130 miliard eur. Před dvěma týdny dodala personální prvek. Bundeswehr namísto redukce opět přijme nové lidi. Koaliční SPD a opoziční Zelní kritizují zvyšování obranných výdajů jako nedostatečné.

Ministryně von der Leyenová ovšem ví, že 51 % Němců podporuje zvyšování obranných výdajů, zatímco jen 13 % je proti.

Dva parametry schválené na posledním summitu ve Wallesu v rámci nových oficiálních cílů (vynakládat 2 % HDP na obranu, 20 % investic do vybavení) jsou publikovány každoročně. Ale devět dalších, které jsou utajovány, není o nic méně důležitých. Každá země má rezervovat určitý podíl svých ozbrojených sil pro alianci: Vojáky, letadla, lodě, pozemní vozidla, štábní personál. Tyto ukazatele určují, kdo je připraven a kdo ne.

List Spiegel získal přístup k přehledu za rok 2014. Důvěrné údaje ukazují, že ani jediná země kritéria neplní, dokonce ani USA, i když jsou daleko před ostatními, podobně jako Velká Británie, Dánsko, Německo a Norsko. Rumunsko a Litva nesplnily ani jediný požadavek. Polsko, jehož obranný rozpočet vypadá velmi dobře, dokázalo v roce 2014 splnit jen dvě kritéria z devíti.

Oficiální údaje ukazují, kolik práce čeká členské státy, aby zvrátily trendy, jak slíbily. Pokud chtějí více investovat do obrany, musejí šetřit jinde. Pokud se ekonomice nedaří, bude to tím těžší.

Veřejná prohlášení jdou dál než realita dovoluje. Spíše jde o "odražení ode dna".

Vojenský expert Christian Mölling z organizace German Marshall Fund považuje oficiální údaje za zavádějící, protože měží pouze vztahy. 64 % evropských výdajů na obranu bude letos vynaloženo třemi největšími státy: Francií, Německem a Velkou Británií. Z tohoto důvodu i malé změny v jejich výdajích mají významný efekt, na rozdíl od masivního nárůstu v malých zemích.

Ve studii, která dosud nebyla publikována, Mölling s kolegy zkoumají obranné rozpočty a s nimi spojené proklamace členských států. Výsledky ukazují, jak moc práce vlády musejí odvést, pokud chtějí alianci obnovit. Předkládané údaje mohou být opraveny o inflaci, avšak ignorují faktor, který v investování hraje významnou roli.

Historie ukazuje, že ceny moderních zbraňových systémů se zvyšují mnohem rychleji, než kolik činí běžná míra inflace (a ekonomického růstu - KD) - o 5 - 10 %. To znamená, že kupní síla části rozpočtů určených na nákup vybavení se zmenšuje mnohem rychleji, než naznačují oficiální výdaje.

Möllingův tým spočítal závazky evropských členských států k roku 2020. Podle nich se výdaje zvýší o zhruba 39 miliard eur. Pokud ale vezmete v úvahu rapidní růst cen vybavení, nejčernější scénář znamená reálný pokles výdajů o 2 miliardy. Jinak řečeno, rozpočty musejí být navýšeny ještě víc.

Mölling hovoří o "dvouprocentní iluzi" NATO. Pokud by se to bralo vážně, Německo by muselo do roku 2024 zvyšovat obranné výdaje každoročně o 5,5 miliardy. Nakonec by se tak stalo zdaleka největší vojenskou mocností kontinentu, z čehož by patrně jeho sousedé neměli radost.

Je docela dobře možné, že debata začne nanovo již v listopadu. Pokud bude americkým prezidentem zvolen izolacionista Donald Trump, všechno se změní.

Trump dal jasně najevo, co si myslí o NATO. "My je chráníme, poskytujeme jim vojenskou ochranu a další věci, a oni se do nás strefují." Buď státy NATO splatí, co USA dosud dluží, tvrdí Trump, nebo musejí NATO opustit. "A pokud to zničí NATO, tak to zničí NATO".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout