OSN je znepokojena ilegálním plánem EU na deportaci uprchlíků

9. 3. 2016

Jon Snow: Bylo to, údajně, chytré řešení uprchlické krize. Deportovat zpět do Turecka ty migranty, přijíždějící na člunech, a vzít jednoho uprchlíka z Turecka do Evropy za každého uprchlíka deportovaného z Řecka zpět do Turecka. Nyní je ten celý nápad ostře zpochybňován. Úřad OSN pro uprchlíky konstatuje, že kolektivní deportace osob, které přišly do Řecka, by bylo porušením jejich práva na ochranu podle jak evropského, tak mezinárodního práva. A hlavní cesta z Řecka na sever bude od úterý od půlnoci v podstatě zcela nepřístupná, protože jak Slovinsko, tak Srbsko uvedlo, že uzavřou hranice pro všechny osoby, které nemají vízum.

Náš zahraničněpolitický korespondent Jonathan Rugman je v Řecku, v přístavu Pireus.

Jonathan Rugman: Jone, tady v největším řeckém přístavu táboří asi tři tisíce migrantů. Tráví tady noc poté, co sem řecké lodi dnes přivezly dalších 1300 migrantů. A jsou tu v podstatě v pasti, protože, jak jste uvedl, makedonská hranice a nyní i slovinská hranice jsou uzavřeny pro všechny kromě hrstky syrských migrantů. A Řekové nevybudovali dostatečné množství táborů pro 37 000 lidí, kteří jsou nyní v této zemi. A ty počty neustále stoupají.

A není vyloučeno, že by všichni tito lidé mohli být deportováni do Turecka, pokud bude uzavřena dohoda na dalším evropském summitu, který se má konat koncem příštího týdne. Organizace na ochranu lidských práv tuto dohodu ostře kritizují, stejně jako ji kritizuje vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Poukazují na to, že Turecko není bezpečnou zemí, Turecko samo posílá lidi zpět do válečných zón, a neposkytuje dost školství, zdravotní péče či práce pro migranty a uprchlíky. Avšak pokud ta dohoda bude schválena, pak tisíce lidí zde kolem mne a tisíce na severu u makedonské hranice by mohli shledat, že jejich naděje, že se dostanou do Evropy, je rozdrcena.

Když je váš tábor zaplavený vodou, když jste se dostali z válečné zóny až na makedonskou hranici, nechcete slyšet, že dál nemůžete jít. Avšak šéfové EU prohlašují, že dny neregulérní migrace skončily, tak co jiného může být závěrem?

Mohammed, syrský azylant: Samozřejmě to je hrozné. Většina lidí tady doufá, že otevřou hranici. Aspoň pro ty lidi, kteří už tady jsou. Máme z toho strašný pocit. Jsme rozhněváni.

Jonathan Rugman: Teď tady na makedonské hranici takto žije asi 14 000 lidí. A řecké úřady předpovídají, že se k nim přidají ještě rychle další počty. Protože jakákoliv dohoda, uzavřená s Tureckem příští týden, uzavře cestu i pro ně.

V úterý se řecký a turecký vedoucím představitel sešli v Izmiru, v městě, o něž Řekové a Turci kdysi bojoval a zabíjeli se o ně navzájem. Dnes to byly všechno úsměvy a růže pro Mezinárodní den žen. A také proto, že Turecko je teď v situaci, kdy může Řecko a celou Evropu vydírat. A všichni to vědí.

Jak by to mohli nevědět, když jen v úterý ráno přistálo na tomto řeckém ostrově 700 migrantů. Tito přistáli na Lesbosu a mnoho dalších je na cestě. Přidávají se k těm 37 000, kteří jsou už v Řecku. Takže není překvapivé, že nabídka Turecka, že je všechny přijme zpět, jde ruku v ruce s mnoha podmínkami. Přesněji, že jeden každý Syřan by měl dostat azyl v Evropě za každého vráceného Syřana do Turecka. Turecko také chce urychlení rozhovorů o vstupu Turecka do EU, však vzhledem k tomu, že porušuje lidská práva nejhůře za posledních dvacet let, tyto rozhovory budou asi pomalé. Turecko také chce bezvízový vstup pro své občany do schengenské zóny od června na 90 dní pro 77 milionů Turků. A šest miliard euro finanční pomoci. Dvojnásobek nynější částky.

Ahmed Davotuglu, turecký premiér: Ne, Turecko nepožaduje žádné peníze od nikoho. Turecko vydává na uprchlíky peníze ze svého státního rozpočtu. To chci říct jasně. Požadujeme férové sdílení břemena syrských uprchlíků.

Jonathan Rugman: A pak jsou tu nepsané požadavky. Nejméně jedna osoba byla v úterý usmrcena raketami, odpálenými do Turecka ze Sýrie, asi takzvaným Islámským státem. Turecko očekává ne jen sympatie, ale podporu. Především v boji proti kurdským militantům u syrské hranice. Lidskoprávní organizace to budou ostře kritizovat.

(Přijíždějící člun):

Jonathan Rugman: Odkud jste?

Uprchlíci: Afghánistán.

Jonathan Rugman: A už ostře kritizují možnost, že by lidé jako tito, z Afghánistánu, s nimiž jsme se na Lesbosu potkali včera, by měli být násilně deportováni zpět. Protože Turecko jim neposkytuje řádné útočiště.

Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky: Jako první reakce jsem hluboce znepokojen ohledně jakékoliv dohody, která by znamenala hromadnou deportaci kohokoliv z jedné země do druhé, aniž by byly dodrženy záruky o ochraně uprchlíků platné podle mezinárodního práva. (Potlesk)

Jonathan Rugman: A ten potlesk bude jistě opětován i zde. Tito uprchlíci se mají stát součástí největší deportační vlny lidí od doby, kdy spolu Řecko a Turecko vedly válku.

---

Moderátor Matt Frei: Začněme s vámi, Marto. OSN a Lékaři bez hranic charakterizují tuto dohodu jako v podstatě ilegální. Co si o tom myslíte?

Marta Foresti, Overseas Development Institute: Ohledně té dohody opravdu vzniká vážné právní znepokojení. Ale důležité je tu poukázat na to, že tato dohoda nemůže fungovat. My máme důkazy, jak se jednotliví migranti rozhodují o tom vydat se na cestu. Zjistili jsme, že to rozhodnutí, jakmile ho uprchlík učiní, ho už lehce nezmění. Rozhodnost těchto lidí je vysoká. Uprchlíci jsou ochotni velmi silně riskovat a pokračovat v cestě.

Matt Frei: Nino Shick, důvodem, proč máme tuto dohodu, je důsledek německé politiky. Angela Merkelová panikaří.

Nina Schick, Open Europe: Evropská rada už měla připravený návrh, jehož cílem bylo odradit lidi od toho, aby do Evropy přicházeli. Pak se Merkelová v neděli setkala s tureckým premiérem a řekla, ne, my chceme udělat tu výměnu. Proč? Protože Merkelová pořád ještě prosazuje společný evropský plán na řešení uprchlické krize.

Marta Foresti, Overseas Development Institute: Jenže tato dohoda je nerealizovatelná. Je to krátkodobá panikářská reakce, velmi nákladná a velmi neefektivní, uzavření hranic je velmi nákladné. Jediným možným řešením v této situaci je kolektivní akce evropských zemí a rozdělit si uprchlíky mezi sebou. Pokud by se evropské země na tom dohodly, počty uprchlíků přicházejících do Evropy by byly lehce zvládnutelné.

Nina Schick, Open Europe: Bez ohledu na to, že je to morálně správné rozhodnutí, ono se to nestane. Středo a východoevropské země z visegrádské čtyřky to neudělají. Už zahájily soudní spor proti uprchlickým kvótám. Ty země nepřijmou rozdělení uprchlíků po Evropě.

Matt Frei: Takže loni v září a v říjnu jsme si mysleli, že uprchlíci přiměli Evropu reagovat vzorně, především Německo, a nyní vidíme, že přiměli Evropu reagovat strašně. Posilují populistické ultrapravicové strany, prakticky neofašistická strana se umístila jako třetí ve volbách na Slovensku! Co se to děje?

Nina Schick, Open Europe: Zaprvé je nutno začít analyzovat, co to je, tato migrační krize. Protože i když jsou v tom autentičtí uprchlíci, lidé prchající před válkou, přicházejí také ekonomičtí migranti. Takže EU musí začít tu situaci lépe organizovat. Dokud nezačnete analyzovat, kdo přichází, nedojde k jednotě v Evropské unii. Mohu vám říci, že za dlouhá léta, co analyzuju Evropskou unii, nebyla nikdy ještě tak rozhádána jako teď.

Matt Frei: Jak to bude vypadat za rok?

Marta Foresti, Overseas Development Institute: Za rok budeme stále ještě mluvit o uprchlické krizi a po Evropě bude daleko větší množství humanitárních krizí než teď.

Evropská unie | Lidská práva | Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 9.3. 2016