17. 2. 2016
Automatizace bude zřejmě znamenat společnost bez práce, ale nemusíme se toho bát: Bude zaveden základní příjem pro všechny, sníží se počet pracovních hodin a lidi se budou muset naučit definovat nově svůj život bez práce.
Když předpověděli v roce 2013 výzkumníci Frey a Osborne, že 47 procent pracovních příležitosti v USA v důsledku automatizace je do roku 2050 ohroženo, vyvolali tím vlnu dystopických obav. Jenže klíčovým slovem je to "ohroženo", píše ekonomický novinář Paul Mason.
Automatizační revoluce je možná, ale bez radikálních změn v konvencích ohledně práce k ní nedojde. Skutečnou dystopií je, že protože se bojíme hromadné nezaměstnanosti a psychologické bezcílnosti lidí bez práce, bráníme průběhu třetí průmyslové revoluce. Namísto toho vytváříme miliony nekvalifikovaných pracovních příležitostí, které vůbec nemusejí existovat.
Řešením je odpojit práci od mzdy. Začátek tohoto procesu vidíte u podnikatelů v letadlech. Muži a ženy tam sedí nad laptopy a tablety. Je to továrna a oni po určitou dobu pracují. Chvíli dělají rozpočet, pak si přepnou na sledování filmu. Nikdo neměří, kolik času strávili nad čím. Ve vysoce kvalifikovaných zaměstnáních pracujeme nyní stále častěji k určitému cíli, neměří se nám čas strávený prací.
Avšak aby se mohla uskutečnit automatizační revoluce, budeme potřebovat zavedení univerzálního základního příjmu, který se bude platit z daní, a agresivní snížení délky oficiálního pracovního dne. Je typické, že tento přístup už zavádí severní Evropa. Ve Švédsku snížili délku pracovního dne na šest hodin a ve Finsku se experimentuje se základním občanským příjmem.
Nejužitečnějnějším příspěvkem základního příjmu by byla jeho jednorázová podpora pro rychlou automatizaci ekonomiky.
Skutečný potenciál automatizace leží v umělé inteligenci, ve schopnosti strojů učit se a ve schopnosti strojů se samočinně opravovat.
Společnost, kde není práce, se stává dystopií pouze, pokud sociální systém odměňuje jen práci. Začátkem devatenáctého století si utopičtí socialisté jako Charles Fourier představovali, že práce se stane hrou, že budeme dělat, co se nám zachce, aniž bychom řešili, zda naše práce něco produkuje.
Největší záhadou společnosti bez práce bude, co se stane lidské osobnosti, až se nebude moci definovat jako součást určité korporace, jako držitel určité kvalifikace nebo určitého vysokého postavení. Uvidíme, co to s lidmi udělá.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout14.2. 2016
Vědec Moshe Vardi varoval v sobotu na zasedání Americké asociace pro pokrok věd, že do třiceti let připraví umělá inteligence o zaměstnání polovinu obyvatel této planety. Uvedl: "Blíží se doba, kdy stroje budou schopny dělat skoro jakoukoliv prác...
25.2. 2015 / Bohumil Kartous
Víte, co odlišuje naši dobu od předchozích historických období? Science fiction, nebo to, co jsme za scifi zvyklí považovat, se stává realitou během našich krátkých životů. Ba co víc, neustále se zrychlující vývoj způsobuje, že už selhává i kolekt...
3.12. 2014
Vyvíjení umělé inteligence může znamenat konec lidstva, varoval známý astrofyzik Stephen Hawking. Upozornil, že technologie dříve nebo později zřejmě získá vlastní vědomí a nahradí lidstvo, protože se vyvíjí rychleji, než jaké je tempo biologické...