Válka v Sýrii aneb příliš dlouhá jízda tunelem

15. 2. 2016 / Daniel Veselý

Jak se názorně ukazuje, nemíní se Saúdská Arábie a Turecko, jejichž proxy síly se v podobě káidistických elementů téměř od začátku konfliktu v Sýrii podílejí na destrukci této země, smířit s jejich porážkou a posílením režimu Bašára Asada, potažmo ruského vlivu v oblasti. Proto oba tito klíčoví západní spojenci de facto vstoupili na válečné kolbiště v Levantě, což v první řadě pro obyčejné Syřany již tak děsivě trpící nekonečným strádáním nevěští nic dobrého.

Je na západních sdělovacích prostředcích, aby kriticky hodnotily především činy naše a činy našich spojenců. Klíčový člen NATO Turecko, jenž vede hanebnou válku nízké intenzity proti vlastní kurdské populaci, tento boj rozšířil na kurdské bojovníky operující na severu Sýrie. Ankara se k tomuto osudovému kroku odhodlala poté, co bojovníci z kurdské milice YPG a Syrských demokratických sil (SDF) těšící se podpoře Bílého domu obsadili strategicky významné vojenské letiště v severním Aleppu, které měli v moci islamističtí rebelové bojující proti Damašku ZDE. Turecká dělostřelecká palba mířila také na pozice sil loajálních k vládě Bašára Asada, což lze bez nadsázky považovat za významné vyhrocení nepřátelských vztahů mezi Západem podporovaným Tureckem a Ruskem a Íránem podporovanou Sýrií.

Syrské vládní jednotky a jejich libanonští a íránští spojenci v kombinaci s mohutným ruským bombardováním zásadním způsobem ohrožují mocenské pozice „rebelů“ na severozápadě Sýrie, kteří jsou napojeni na Turecko, Saúdskou Arábii, Katar i Spojené státy ZDE" class="btn" target="_blank">ZDE ZDE. Tito militanti bojují jak proti místním Kurdům, tak proti syrskému vojsku. Ankara se obává toho, že syrská armáda se svými spojenci dobude Aleppo a podaří se jí úplně „zaplombovat“ hraniční pásmo, přes něž byli islamisté v Sýrii dlouhodobě zásobováni zbraněmi a dalším důležitým materiálem. Není od věci připomenout, že turecká vláda vícero způsoby poskytovala podporu i džihádistům z Daeš ZDE, aniž by to mezi jejími západními spojenci vyvolalo adekvátní míru pobouření.

  Za zmínku taktéž stojí fakt, že kurdští bojovníci zvažují vytvoření neoficiální aliance s ruskou a syrskou vládou, pokud Turecko a Spojené státy budou nadále znemožňovat sjednocení kurdských enkláv na severu Sýrie ZDE. Erdoganova vláda, jež vnímá kurdské bojovníky v Sýrii jako odnož Strany kurdských pracujících (PKK), tento trend nelibě nese, neboť v jejích očích jsou Kurdové a Bašár Asad úhlavními nepřáteli. Ankara do bojů na severu Sýrie vstupuje tedy nejen z obav, že jí podporovaní „rebelové“ kvůli ofenzivě syrské armády ve spolupráci s jejími spojenci ztrácejí půdu pod nohama, ale i proto, že si nepřeje, aby se roztříštěné kurdské enklávy sjednotily. Syrské kurdské milici YPG se podařilo dobýt malou, ale významnou vojenskou základnu u města Azaz, jež se nachází na „zásobovací trase“ pro rebely bojující na východě Aleppa. Syrští Kurdové doufají, že se jim podaří spojit tři hlavní kantony v regionu Rojava, což je noční můrou pro Erdoganovo Turecko.

Dramatické dění v Levantě nenechává chladným ani Rijád, jehož představitelé zvažují, že zde rozmístí své vojáky. Saúdská Arábie, jež se řadí mezi klíčové vnější aktéry syrského konfliktu, mezitím na turecké základně v Incirliku nacházející se jen 70 mil od syrských hranic rozmístila své stíhací letouny ZDE. Přestože Saúdové míní útočit na bašty Daeš v Sýrii, mají v syrském válečném kotli také žhavé železo v podobě káidistické formace Fronta an-Nusrá, jejíž bojovníci jsou nyní v defenzívě. Rijád rovněž s nevolí hledí na resuscitaci syrské armády a její územní zisky v poslední době, nehledě na její kooperaci s Íránskými revolučními gardami.

Mezitím se objevilo podezření, že ruské letectvo uskutečnilo nálet na dvě nemocnice v severní Sýrii. Během tohoto tragického a zbytečného incidentu přišlo o život asi dvacet osob. Navzdory oznámení o zastavení bojů proneseném v Mnichově, jež má být implementováno příští týden, násilnosti nepolevují. Jestliže se do válečných her v Sýrii naplno vloží Turecko a Saúdská Arábie, bude možné tuto skutečnost v kombinaci s masivním ruským a Američany vedeným bombardováním, válečnými zločiny Asadových vojsk i „rebelů, považovat za nebezpečně toxickou směs projevující se v nekonečné spirále utrpení. Dá se očekávat, že přívalová uprchlická vlna ze Sýrie jen tak neskončí, i proto je v zájmu všech bojujících stran tento děsivý konflikt ukončit nehledě na jejich rozdílné cíle a zájmy.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 16.2. 2016