Volební vítězství Le Penové v druhém kole francouzských regionálních voleb není zaručeno

8. 12. 2015 / Boris Cvek

Le Pen byl přitom člověk, který tvrdil o plynových komorách, že šlo „pouze o detail druhé světové války“, a byl za to odsouzen soudy ve Francii i v Německu. A to nebyl zdaleka jeho jediný problém s demokratickými hodnotami. Možná proto socialisté tehdy podpořili Chiraka, který v druhém kole za téměř osmdesátiprocentní volební účasti získal 82,21% hlasů. Je tedy zřejmé, že dávno před uprchlickou krizí byla ve Francii poměrně silná skupina lidí, kteří byli ochotni volit dokonce takového Le Pena. Jeho dcera, která převzala vedení jeho strany v roce 2011, se se svým otcem tvrdě rozešla právě kvůli jeho postojům k holokaustu.

V létě 2015 se 94% členů Národní fronty vyjádřilo pro zbavení Le Pena čestného předsednictví, načež byl i vyloučen. Ve světle těchto faktů je velmi obtížné říci, podle mého soudu, zda se Francouzi skutečně v právě skončeném prvním kole regionálních voleb posunuli nějak masivně doprava, když volili Národní frontu.

Volební účast byla pouze 50%, Národní fronta se posunula směrem ke středové pravici, sociální problémy se nijak nezmírnily. Celkový součet zisku všech levicových stran byl necelých 36%, všech pravicových stran necelých 32% a všech extrémně pravicových stran necelých 28%.

Uvidíme, jak dopadne druhé kolo a hlavně pak, jak dopadnou prezidentské volby. V druhém kole může klidně být – pro poměry v ČR dost paradoxně – vyšší volební účast a demokraticky smýšlející voliči mohou sami, bez stranických doporučení, volit proti Národní frontě. Je dost možné, že velký mediální rozruch ohledně „šokujícího vítězství“ ultrapravice ve Francii může mobilizovat demokratické voliče. Při vyšší volební účasti může Národní fronta dopadnout velmi špatně.

Francouzské prezidentské volby 2012: ZDE

Jean-Marie Le Pen: ZDE

Francouzské regionální volby 2015: ZDE

Vytisknout