25. 11. 2015 / Boris Cvek
Představa, že stíháním a potrestáním někoho za jeho veřejně projevované názory z něho uděláme mučedníka a zvýšíme odhodlání jeho přívrženců za ty názory bojovat, je realistická v okamžiku, kdy tyto názory vyjadřují nějaký zásadní zájem důležité společenské síly.
Jestliže ale jde o naprosto rozbitou scénu různých vychytralých populistů, kteří se nedokáží ani spojit a naprosto cynicky balancují na okraji zákona, aby se dostali k veřejným penězům za úspěch ve volbách (na způsob Úsvitu), je ten pravý čas, vynucovat zákonnost.
Pokud si někdo myslí, že nenávist vůči muslimům jakožto muslimům v této republice sdílí významná část společnosti, je to nesmysl, a ti, kdo s ní koketují, budou zájmem policie o nenávistné výroky pana Konvičky snadno zastrašeni. Funguje to tak běžně na západ od našich hranic.
Ani paní Le Penová, obecně považovaná za krajní pravici, nezaútočila ve svém projevu po teroristických útocích v Paříži na všechny muslimy. Asi dobře věděla, že by musela čelit trestnímu stíhání. Omezila se na výzvu k boji s radikálním islámem. Naopak u nás se prezident staví na pódium s člověkem, který hlásá zcela otevřeně náboženskou nenávist, kolektivní vinu na způsob nacistického postoje k židům a zrušení náboženské svobody.
O možné společenské podpoře Konvičkových nenávistných postojů svědčí pokus jeho ideového souputníka Petra Hampla ovládnout bizarní pravicovou stranu Svobodných. Svobodní se kvůli své nacionalistické potrhlosti a protievropskému zaměření zdáli jako snadný cíl. Nicméně za předsedu si nakonec zvolili 65,7 procenty hlasů Petra Macha a Hampl obdržel jen 13,1 procent, což ho vedlo k tomu, že Svobodné opustí. Přitom Svobodní sami jsou nacionalistickou ministranou, která představuje krajní spektrum společnosti.
To samé platí o demonstraci na Albertově, kde Konvička stál vedle Zemana a Veleby. Veleba je šéf strany SPO, která získala v posledních sněmovních volbách 1,5%, i když měla tehdy na své straně prezidenta, který jmenoval některé její lidi do Rusnokovy vlády jako ministry. Prezident se na zmíněné demonstraci tvářil, že mu jde o národ, ale ve skutečnosti se postavil na stranu extrémisty, kterého politické proudy, reprezentující drtivou většinu národa, svorně odmítají.
Právě v takové situaci, kdy všichni Tomášové Vandasové, Miroslavové Sládkové (Miroslav Sládek byl na Zemanovu akci na Albertově samozřejmě vpuštěn), Martinové Konvičkové, Adamové Bartošové, Milošové Zemanové, Janové Velebové, Václavové Klausové, Tomiové Okamurové cítí příležitost udělat z rasismu a xenofobie něco normálního a využít to ke svým cílům, je nejvyšší čas, aby orgány činné v trestním řízení hájily zákonnost a veřejný zájem. Situaci to může výrazně uklidnit.
A zároveň to může vést k celospolečenskému návratu ke kořenům novověké demokracie, jejímž základním principem je odmítnutí paušální náboženské nenávisti.
Předsedou Strany svobodných je znovu Petr Mach, protikandidát Hampl stranu opustí ZDE
Miroslav Sládek vpuštěn na akci na Albertově, kde prezident Zeman stál vedle pana Konvičky: ZDE
Vytisknout26.11. 2015 / Bohumil Kartous
Nebýt pár očekávatelných komentářů v médiích a demonstrace studentů na Albertově týden poté, kdy tam Miloš Zeman - údajně zcela nevědomky - zpíval českou hymnu bok po boku s fašistou, jakoby v české společnosti neexistovala dostatečná míra protilátek...