Summit na Maltě: Neřešený uprchlický problém hrozí rozpadem Evropské unie

11. 11. 2015

Na dvoudenní vrcholné schůzce v maltské Valettě bude jednat více než 60 evropských a afrických vedoucích politiků. EU nabízí "fond" ve výši 1,8 miliard euro ve snaze přesvědčit africké vlády, aby si vzaly imigranty zpět a zabránily jim v cestě do Evropy. Mnoho afrických politiků se však dívá na tuto "nabídku" od EU kriticky, protože ji považují za vydírání.

"Říkají, že je to snaha Evropy hodit své problémy na hlavu jiným," konstatoval diplomat, který s Afričany jedná.

"Evropané nejsou zrovna političtí vizionáři," vyjádřil se jiný mezinárodní diplomat. "A neuvědomují si, že už nejsou pupkem světa."

Po schůzce na Maltě se má konat interní jednání EU, jehož cílem má být pokus částečně uzavřít evropské hranice, externí i vnitřní.

Signály z Berlína jsou nyní velmi smíšené. Ministr vnitra a ministr financí ze strany Angely Merkelové opakovaně říkají na veřejnosti něco jiného než ona. V pátek oznámilo německé ministerstvo vnitra, že Syřané už nebudou dostávat v Německu plný azyl. To prohlášení bylo pak uprostřed kakofonie odvoláno. V úterý prohlásil tentýž německý ministr vnitra, že Berlín končí s politikou otevřených dveří a Syřané budou vraceni do první země EU, do níž vstoupili, ale nikoliv do Řecka.

To bude mít drastické dopady na Chorvatsko a Slovinsko, které vpustí do země uprchlíky pouze potud, pokud budou moci cestovat dál. Totéž se týká zemí, které nejsou v EU, jako je Srbsko a Makedonie.

"Merkelové se ptali, jestli uzavře německé hranice, a ta řekla naprosto jasně, že to nikdy neudělá," uvedl další politik z EU. "Jestliže uzavřete německé hranice, skončí tím evropská integrace. To se nedá udělat."

Merkelová je ale osamocena a v obležení. Soukromě se prý snaží od své prouprchlické politiky ustoupit, aniž by ztratila tvář. Chce se dohodnout s Tureckem, aby bránilo uprchlíkům v odchodu do Řecka, vzhledem k tomu, že Řecko není schopno uzavřít své hranice.

Berlín a Brusel se snaží přimět země na Balkáně, aby založily nová "přijímací střediska", kde by se žadatelé o azyl registrovali. Avšak ani Srbsko, ani Slovinsko, ani Chorvatsko uprchlíky registrovat nechce, protože se obávají, že tak za ně převezmou odpovědnost.

Dimitris Avramopoulos, evropský komisař pro imigraci, zní trpce. Je v deziluzi. "Schengen je největší a nejkonkrétnější úspěch evropské integrace," zdůrazňuje. "Ale určité politické postoje ho ohrožují. Je to pro Evropu obtížný okamžik. Bohužel, evropský sen se rozplynul."

Zmatky vládnou i v důsledku toho, že evropští politikové slibují věci, které neplní. Před několika týdny přislíbili poslat do Slovinska na pomoc s uprchlíky 400 policistů. Přijelo jich 33. V září členské země EU slíbily, že si rozděli 160 000 uprchlíků. Rozdělily si jich 116.

Také přislíbily, že převezmou 22 500 uprchlíků přímo z táborů v Turecku a v Libanonu. Dosud přicestovalo 132 uprchlíků odtamtud do Lichtenštejnska, Itálie a do České republiky. Při každé vrcholné schůzce požadují evropští ministři posílení pohraničního úřadu Frontex. Pak nedodají potřebné peníze, zaměstnance ani infrastrukturu.

"Většina evropských politiků neví, co si počít a doufají, že někdo jako Tusk si něco velkého vymyslí," řekl jeden čelný diplomat. "Je to vážný problém, protože jestliže se to celé rozpadne, jednotlivé země se začnou chovat jako Maďarsko. To nepomůže Evropě v tom, aby si zachovala důvěryhodnost."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout