Švédsko potřebuje pomoc s uprchlíky

10. 11. 2015

Řešením je, zdůraznila Rambergová, nikoliv aby Švédsko snížilo své standardy, ale aby přijaly i ostatní evropské země, země na nejbohatším světovém kontinentu, svou povinnost postrat se o uprchlíky. "Krize pro nás," řekla Rambergová," je něco úplně jiného než krize v Jordánsku nebo v Libanonu. My bychom ty lidi dokázali přijmout, kdybychom měli solidaritu členských zemí EU. Jsme kontinent, na němž žije 500 milionů lidí - samozřejmě, že to dokážeme. Ale ona solidarita neexistuje. Pomáhají jen Německo a Švédsko."

Švédsko povolalo svou armádu na pomoc s příchozími uprchlíky. Z přibližně 800 000 lidí, kteří letost přišli do Evropy, skončil ve Švédsku každý sedmý, přestože Švédsko má jen padesátinu obyvatel EU. Celkem zažádalo r. 2015 ve Švédsku o azyl 120 000 osob. Švédsko má 9,8 milionů obyvatel.

Švédský úřad pro migraci očekává, že do konce roku přijde do Švédska asi 170 000 osob. V létě jeho pracovníci doufali, že se jim podaří vyřídit všechny žádosti o azyl do dvou až tří měsíců, nyní předpokládají, že vyřizování žádostí bude trvat až dva roky.

V porovnání se situací v Řecku, na ostrově Lesbos, kde uprchlíci musejí jít bez pomoci pěšky na vzdálenost mnoha desítek kilometrů a někdy i spát venku v dešti, bez pomoci úřadů, je ve Švédsku situace o hodně lépe organizovaná. Přesto jsou však i zkušení pracovníci s uprchlíky ve Švédsku šokováni bezprecedentní mírou problémů, kterým čelí, zejména vzhledem k tomu, že se rychle blíží zima.

Střednědobá situace není katastrofální. Vláda identifikovala potenciální ubytovny ve sportovních halách a dalších veřejných místnostech pro dalších cca 66 000 lidí. V krátkodobé perspektivě existují problémy v důsledku peněz chtivých pronajímatelů nemovitostí, žhářů a zákonů o bezpečnosti objektů.

V budoucnosti se budou muset řešit infrastrukturní otázky, aby bylo zajištěno dost lékařů a škol pro nově příchozí. Situace je vážná v důsledku příchodu celé řady afghánských dětí bez rodičů, o něž se úřady musejí postarat.

Pravicoví aktivisté vyvolávají ve Švédsku obavy, že se Švédsko nebude moci postarat o vlastní občany, pokud bude dál přijímat uprchlíky. Mnoho Švédů ale zastává názor, že neposkytnout pomoc uprchlíkům by znamenalo vzdát se základních hodnot švédské společnosti.

"Naše společnost je vybudována na zásadě, že každý má právo na stejné služby jako kdokoliv jiný," říká generální tajemnice Svazu švédských právníků Anne Rambergová. "Avšak teď jsme v situaci, kdy uprchlíkům ani nemůžeme poskytnout ubytování."

Řešením je, zdůraznila Ramberová, nikoliv aby Švédsko snížilo své standardy, ale aby přijaly i ostatní evropské země, země na nejbohatším světovém kontinentu, svou povinnost postrat se o uprchlíky. "Krize pro nás," řekla Rambergová," je něco úplně jiného než krize v Jordánsku nebo v Libanonu. My bychom ty lidi dokázali přijmout, kdybychom měli solidaritu členských zemí EU. Jsme kontinent, na němž žije 500 milionů lidí - samozřejmě, že to dokážeme. Ale ona solidarita neexistuje. Pomáhají jen Německo a Švédsko."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Související články

Z čeho mají Češi strach?

23.11. 2015 / Bohumil Kartous

Je poučné podívat se do zemí, které skutečně uprchlíky přijímají. Například do Švédska. Podle odhadů tamního úřadu pro imigraci do země pouze v roce 2015 přišlo či přijde 140 000 až 190 000 uprchlíků. To je reálně tisíckrát více uprchlíků n...

Obsah vydání | Středa 11.11. 2015