Kreml zastrašuje Švédsko a Finsko

7. 8. 2015

Ruský velvyslanec ve Švédsku Viktor Tatarincev nedávno varoval Švédsko, že pokud vstoupí do NATO, Rusko přijme "protiopatření". Naneštěstí nešlo o izolovanou hrozbu. Vysoce postavení ruští představitelé opakovaně hrozí Švédsku a Finsku ve snaze přinutit je, aby se podřídily přání Moskvy ohledně volby spojenců. Stockholm a Helsinky nesmějí hrozby podceňovat a musejí vynaložit větší úsilí na odstrašení Kremlu od jejich provedení. To bude vyžadovat větší politickou pozornost i vojenské kapacity k odražení nekonvenční vojenské hrozby.

Tatarincev dal najevo, že hrozba vychází přímo z Kremlu. Varoval, že "Putin upozornil, že budou následky", pokud by Švédsko a Finsko zkoušely vstoupit do NATO. A podle něj půjde o následky "vojenského charakteru". Moskva už dokázala, že je připravena k přehnaným reakcím na chybně vnímané hrozby.

Švédsku a Finsku je vyhrožováno stejným způsobem, jako Gruzii a Ukrajině. Během návštěvy Helsinek v roce 2012 náčelník generálního štábu Nikolaj Makarov varoval, že "spolupráce mezi Finskem a NATO ohrožuje ruskou bezpečnost."

Putinův poradce Srgej Markov dokonce tvrdil, že by Finsko mohlo "začít 3. světovou válku".

Svádí to k názoru, že toto negativní chování se omezuje na přehnanou rétoriku ruských lídrů, ale naneštěstí se projevuje také intervencionistickou vojenskou politikou. Simulovaný nálet na Stockholm o Velikonocích 2013 nebyl izolovaným případem. Podle švédského ministra obrany Petera Hultquista Rusko "provádí větší, složitější a v některých případech provokativnější... cvičení".

Kromě "záhadných" ponorek pohybujících se ve švédských i finských teritoriálních vodách Rusko v lednu oznámilo velké rozšíření základny ležící 50 km od finské hranice, kde plánuje vybudovat celkem 14 letišť. Je těžké najít důvod, jak by to mohlo posloužit obranným účelům.

Bohužel švédští i finští politici i NATO se rozhodli důkazy zlehčovat, i když ruské ministerstvo zahraničí otevřeně prohlásilo, že sbližování skandinávských zemí s NATO budí "nejhorší obavy".

Putin může použít prostředků hybridní války spolu s konvenční převahou v roli hrozby k obsazení části švédského a finského území a vytvoření nových "zmrazených" konfliktů. To by učinilo členství Finska a Švédska v NATO politicky nemožným. Čím menší by bylo okupované území, tím těžší by bylo pro vlády ospravedlnit válku za jeho znovuzískání.

S tím by přišla propagandistická ofenzíva zacílená na odložení reakce těch, kdo ve Stockholmu, Helsinkách a Bruselu rozhodují.

Putinova ochota vzít na sebe riziko a porušit pravidla už Západ překvapila několikrát. Například během kyberútoku na Estonsko v roce 2007, za války v Gruzii v roce 2008 a vloni během invaze na Ukrajinu. Finsko a Švédsko nesmějí být překvapeny, pokud Putin intervenuje, aby jim zabránil v členství v NATO. Měli by zvýšit odstrašující potenciál. Některé důležité kroky již proběhly, jako částečné zvýšení obranných výdajů, přidělení úkolů rezervistům a nákupu nových kapacit, ale nestačí to a nepokrývá to požadavky vojenských představitelů. Finský plán na obranu Alandských ostrovů je dobrou ukázkou toho, jak zvýšit operační připravenost a odstrašení.

Rozhodnutí, zda vstoupit do NATO nebo ne, přísluší výhradně finskému a švédskému lidu.

´

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Rusko za Vladimíra Putina
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.8. 2015