Bundestag navrhuje vývoj nového tanku. Skončí česká debata o likvidaci tankového vojska?

7. 1. 2015 / Karel Dolejší

Finanční výbor německého Bundestagu konstatuje ZDE (pdf), že Bundeswehr má nyní k dispozici celkem 225 tanků Leopard 2, jejichž počet s ohledem na rostoucí bezpečnostní rizika již nepostačuje a potenciál modernizace se rychle vyčerpává. Navrhl proto zahájit vývojové práce na novém typu nazvaném Leopard 3.

V odůvodnění se uvádí:

1. Bezpečnostní situace ve světě se výrazně vyostřila. V této souvislosti NATO klade větší důraz na svůj hlavní úkol, kolektivní obranu. To se obzvláště dotýká také Německa. Bundeswehr je nejvýkonnější ze všech armád pozemních mocností, a to zejména v obrněných silách. Dosud plánovaných 225 bojových tanků Leopard 2 se již k dalšímu vývoji nehodí.

2. Bundeswehr jako počáteční a primární uživatel Leopardu 2 má ambici být ohledně tohoto zbraňového systému ve celosvětové špičce. V současné době jsou to ovšem ostatní uživatelské státy, kdo disponují moderními verzemi Leopardu 2. Tento nepoměr je třeba odstranit.

3. Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu je tedy třeba zajistit, aby byla zachována budoucí životaschopnost tanku prostřednictvím programu "Leopard 3". Německý průmysl pozemních zbraňových systémů je již na to připraven. Návrh byl podán prostřednictvím hlasů CDU / CSU a SPD proti hlasům frakcí Die Linke a Aliance 90 / Zelení.

Německo se tak stává jedinou západoevropskou zemí vyvíjející dnes plnohodnotnou náhradu obrněné bojové techniky v kategorii označované jako Main Battle Tank (hlavní bojový tank, MBT). Dosud posledními typy čtvrté poválečné generace zde byly francouzský Leclerc zařazovaný postupně do výzbroje od roku 1992 a britský Challenger 2, který přicházel k jednotkám od roku 1998. Francie nezařadila do výzbroje žádný tank třetí generace a nahrazení již značně zastaralého a problematického AMX-30 tak mělo relativně vysokou prioritu. Naproti tomu Německo se soustředilo na průběžnou modernizaci typu Leopard 2 třetí generace, který je používán Bundeswehrem již od roku 1979. To však nyní končí.

***

Jak upozorňuje například Lukáš Visingr ZDE, návrat NATO ke "core mission" znamená mimo jiné návrat ze slepé uličky orientace na lehké mobilní expediční jednotky a opětovný důraz na těžké jednotky schopné působit na soudobém evropském válčišti. A to mimo jiné povede i k opětovnému přehodnocení přezíravého přístupu k tankům. Ten se v posledních letech značně rozšířil a padaly například i návrhy na úplné zrušení tankového vojska AČR ZDE (pdf).

K obnově tankového vojska jsou dobré důvody. Zatímco Bundeswehr coby nejvýkonnější pozemní armáda NATO disponuje zmíněnými 225 kusy nikoliv nejnovějších verzí tanku třetí generace Leopard 2, Rusko má v plánu zařadit do pěti let do výzbroje 2 300 moderních tanků čtvrté generace Armata. Zmíněný typ by měl v předsériové verzi přijít k jednotkám již od letošního roku ZDE. Až do květnové přehlídky na Rudém náměstí ovšem zůstávají tajné nejen technické parametry tohoto stroje, ale dokonce i jeho podoba. Informace jsou zatím kusé a částečně navzájem protichůdné.

Existuje ovšem riziko, že pokud se Putin čelící masivní krizi ruského ekonomického modelu rozhodne eskalovat ukrajinskou krizi, může to provést s využitím značné nerovnováhy sil kdekoliv podél celé východní hranice Severoatlantické aliance ZDE a zejména existují vážné pochybnosti o tom, zda by NATO v případě potřeby dokázalo ubránit pobaltské státy ZDE. Jakkoliv "tripwire force" v Pobaltí neplní primárně bojové úkoly, počítá se zde i s těžkými jednotkami - a zastaralé tanky malých symbolických útvarů ovšem nemohou příliš podpořit důvěru tamních vlád ani obyvatelstva, natož aby totéž vybavení celých armád odradilo potenciálního útočníka.

***

Rostoucí kapacitu ruské armády přehledně mapuje analýza společnosti Oxford Analytica ZDE. Tato armáda prochází procesy částečné profesionalizace, zvyšování bojové připravenosti, taktických inovací a zásadní modernizace vybavení. Zmíněná opatření nedokážou odstranit všechny problémy, zejména ne pokud jde o počty ozbrojeného personálu (podle řady ruských expertů by ovšem pro účely obrany země plně postačovala moderní armáda o 600 000 - 800 000 mužích). Nehledě k tomu však armáda Ruské federace během příštích 5-10 let výrazně zvýší svou bojovou efektivitu.

Kromě nové generace tanků dostanou ruské jednotky také nové těžké bojové vozidlo pěchoty Kurganěc na stejné plaformě, což výrazně zvýší úroveň jejich ochrany i pohyblivost. Jen několik málo evropských armád disponuje vozidly stejné kategorie. AČR k nim se svými Pandury nepatří.

Dělostřelecké systémy vyhledávání cílů a řízení palby budou výrazně modernizovány, což dělostřeleckým a raketovým silám poskytne schopnost zasazovat přesné údery již první ranou. To výrazně snižuje možnost špatně pancéřovaných jednotek protivníka provádět manévry v taktické hloubce. Profesionalizované jednotky speciálních sil představují přibližně čtvrtinu všech bojových jednotek pozemních sil a mají se dále rozrůstat.

Do roku 2020 mají být ruské jednotky ze 70% vybaveny soudobou bojovou technikou, přičemž v některých kategoriích, například u tanků, by mělo dojít ke 100% nahrazení starých typů. Dělostřelectvo mj. dostává nové raketomety Tornado nahrazující relativně nepřesné a nemobilní systémy Směrč.

Ruská armáda se nyní soustředí na nákupy nové výzbroje pro pozemní síly a reálně lze předpokládat, že stávající plány v této oblasti budou v požadovaných termínech splněny na 70-80%.

***

Česká republika je ovšem ještě v jiné situaci než Německo. Má k dispozici pouze 31 kusů tanků T-72M4CZ zaostávajících dokonce i za stroji téhož typu modernizovanými v okolních zemích, a přibližně stovku nemodernizovaných T-72M1. Se zařazením typu Armata k jednotkám ruské armády se oba typy ve výzbroji AČR stanou na evropských bojištích v zásadě nepoužitelnými, a to i v roli vozidla palebné podpory ("pěchotního tanku"), k čemuž se zrovna T-72 nikdy příliš nehodil.

Bylo by nanejvýš žádoucí rozhodnout o budoucnosti tankových vojsk AČR konečně na základě reálných úkolů, které má armáda do budoucna plnit, a vedle toho také o nahrazování zastaralé výzbroje. Nejperspektivnější by v tuto chvíli bylo projevit zájem o účast v novém programu Bundeswehru, z nějž má vyjít tank Leopard 3. Alternativně lze uvažovat i o nákupu francouzských Leclerců, jejichž poměrně značná cena jde v důsledku vývoje měnových kurzů v mezinárodním srovnání dolů. Další varianta je počkat na "německý second hand" a odkoupit starší Leopardy 2 podobně, jako to udělaly nedávno Polsko či Finsko. Anebo - pokud ani na to by se teď nenašly prostředky - se lze orientovat na odkup britských Challengerů 2 v relativně dlouhodobém horizontu. Lze se rozhodnout pro různé varianty, co však již rozhodně nelze je hrát mrtvého brouka a pokračovat v předstírání, že otázka existence tankového vojska a jeho vybavení není důležitá.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 7.1. 2015