Pozoruhodný film o tom, jak autoritářská společnost využije a zničí vynikajícího jedince

13. 12. 2014 / Jan Čulík

Je to svým způsobem další, velmi napínavá a autentická variace na Formanovo mistrovské dílo o Mozartovi, Amadeus, jehož tématem je osud výjimečného jedince, jehož zničí prostřednost. I toto byl Turingův případ a obávám se, že ač jde přirozeně o hraný film, fakta svědčí o tom, že to, co se ve filmu odehrává, se skutečně stalo. Velká Británie a Irsko bývaly značně brutálními zeměmi.

Především je The Imitation Game vášnivou obhajobou jinakosti. Když Turinga v roce 1951 vyslýchá místní policista kvůli podezření na homosexualitu, ptá se ho, zda podle jeho názoru mohou stroje samostatně myslet. Turing se rozhovoří o tom, že stroje myslí jinak než člověk, a přidává k tomu, že otázkou je, zda když někdo nebo něco myslí jinak než většinová společnost, měli bychom to přijmout jako jinou verzi myšlení, anebo bychom to měli odmítnout a zadupat do země?

Příběh filmu je prostý: V roce 1940 začala Británie vážně prohrávat válku s hitlerovským Německem. Německo totiž rozesílalo každodenní plány svých vojenských a námořních útoků proti britské armádě a námořnictvu krátkovlnným rozhlasem prostřednictvím depeší vysílaných morseovkou. Ty depeše však byly zakódovány prostřednictvím mechanického přístroje Enigma, jehož jeden exemplář v Berlíně ukořistila britská rozvědka. To však Britům nebylo k ničemu, neboť šifrovací kód se denně měnil a měl 190 milionů milionů možností. Nebylo v lidských silách ho rozkódovat.

Přesto tedy britská vláda, námořnictvo a rozvědka v nejvyšší úzkosti utvořila tým kryptografů, kteří se pokoušeli zcela zbytečně a donkichotsky kód dešifrovat ručně, i když muselo být komukoliv zjevné, že je takové úsilí naprosto nesmyslné. Geniální mladý matematik z Cambridgeské univerzity Alan Turing se o rozšifrování rozhodl pokusit jinak - rozhodl se zkonstruovat mechanický počítač, který by miliony milionů variací kódu vyloučil automaticky.

Potíž byla, že v roce 1940 samozřejmě nikdo neměl tušení o pojmu počítač a státní úřady, především námořní důstojník, který týmu kryptografů velel, Turingovu práci nenáviděly a snažily se jí všemožně házet klacky pod nohy. Turing musel napsat Churchillovi, aby mu bylo umožněno v práci pokračovat. Tupost armádních důstojníků i Turingových kolegů kryptografů nezná ve filmu mezí. Jediný, kdo Turingův přístup dokázal pochopit, byla stínová postava vysokého činitele britské rozvědky MI6, oddělení rozvědky, které oficiálně vůbec neexistovalo. Tento nesmírně inteligentní a pragmatický špion se zjevně zasadil o to, aby Turing mohl ve své práci pokračovat.

Mechanický počítač jménem Christopher byl tedy v šifrovacím středisku v Bletchley Parku do dvou let zkonstruován, jenže problém byl, že jeho početní kapacita byla malá. 190 milionů milionů kombinací nedokázal rozšifrovat a zdálo se, že věc je ztracena.

Podle interpretace událostí tohoto filmu bylo ale řešení nakonec téměř náhodné. Turing a kolegové si uvědomili, že nemusejí rozšifrovat všech 190 milionů milionů kombinací. Měli totiž k dispozici pár vzorků německých zpráv, které rozvědka získala před šifrováním. Věděli, že o půlnoci se vždycky vysílá šifrovaná předpověď počasí. Ta pokaždé začínala slovem "Wetter:" (tedy: "počasí") a končila ideologickým heslem "Heil Hitler!" Turing si náhle v momentu prozření uvědomil, že stačí rozkódovat jen tato tři slova. A bylo to - Britové najednou měli přístup k dešifrování nejsložitějšího šifrovacího systému světa.

Teď ovšem vzniklo ve filmu další kataklysma. Malý tým kryptografů v Bletchley Park měl najednou k dispozici kompletní plán německých námořních útoků na britské válečné lodi rozmístěné v mořích, plán, který měl být realizován v nadcházejících dvaceti minutách. Na jedné britské válečné lodi, kterou se němečtí nacisté chystali potopit, byl v činné vojenské službě bratr jednoho z kryptografů. Turing v této chvíli musel přesvědčit své kolegy, že informace o plánech německých útoků musejí být zadrženy, protože kdyby se britské lodě útokům vyhnuly, Němci by poznali, že jejich šifrovací systém byl odhalen, a změnili by ho.

Ve spolupráci s rozvědkou MI6 Turing vyvinul statistický systém, podle něhož se v nadcházejících letech války německým útokům vyhýbala jen část britského námořnictva, aby Němci nepoznali, že Britové mají přístup k jejich tajným depeším.

Spektakulární úspěch rozšifrování kódu Enigma podle informací filmu vedl k zkrácení druhé světové války o nejméně dva roky a ušetřil životy nejméně 14 milionů lidí.

Po vítězství Spojenců nad nacistickým Německém nařídila kryptografům v Bletchley Park rozvědka MI6, aby veškerou dokumentaci o rozšifrování kódu Enigma spálili a zlikvidovali a aby tajemství nadále udržovali. Britská vláda utajovala skutečnost, že se Turingovi za války podařilo rozšifrovat kód Enigma, dalších celých padesát let.

V roce 1951 byl cambridžský profesor Alan Turing obžalován a odsouzen za homosexualitu. Britská rozvědka na jeho obranu nijak nezasáhla. Soudce dal Turingovi na vybranou - buď dva roky vězení, anebo hormonální "léčba", která ho měla z homosexuality údajně vyléčit. Velká Británie, ostudně, zrušila kriminalizaci homosexuality až v roce 1967! Turing si zvolil hormonální "léčbu", aby mohl dál pracovat na vyvíjení svých počítačů. Ta ho však fyzicky i psychicky ničila a za rok po rozsudku Turing spáchal sebevraždu. Bylo mu 41 let.

Teprve v roce 2013 bylo jeho odsouzení za homosexualitu zrušeno a Turing dostal posmrtně britské státní vyznamenání. To mu jistě bylo více než 60 let po jeho smrti hodně platné.

Cumberbatch, zdá se mi hraje, Turinga výborně. Film řeší celou řadu významných britských traumat, především někdejší neuvěřitelné kastovnictví britské společnosti, jímž byly vlastně postiženy všechny třídy: tzv. dělnická třída utlačovaných manuálně pracujících ubožáků byla považována arogantními vládnoucími středními vrstvami za nelegitimní, kdežto neúplná a nelegitimní byla i na první pohled zdegenerovaná třída oněch vládnoucích příslušníků středních vrstev. Při jejich formování hrála výraznou a děsivou roli instituce soukromých internátních škol, zvláštní formy britského mučení, kdy dítě ve věku sedmi let je odebráno od rodiny a stráví dalších deset let života v polovojenském režimu autoritářského internátu, který ho mimo jiné učí zcela potlačovat jakékoliv osobní emoce.

Víceméně nevzhledný a neatraktivní Cumberbatch hraje roli asociálního středostavovského autisty výborně - svou fyziognomií i svým vystupováním se na roli naprosto hodí. Česko si možná neplodnou diskusí znovu a znovu rozdírá své trauma života za komunismu - Britové obdobným způsobem pořád řeší nespravedlnost svého kastovnického systému, který byl v polovině dvacátého století stále ještě víceméně nelidský.

Film zaznamenává i dobovou genderovou nerovnost: ve snaze získat nadané matematiky a kryptografy Turing umístí v deníku Times inzerát: "Dokážete-li vyřešit tuto křížovku, přihlaste se nám, máme pro vás vynikající pracovní příležitost." Křížovku vyřeší i mladá nadaná matematička, když se však do Bletchley Park dostaví, k Turingovi ji nechtějí pustit, protože je to žena: "Oddělení sekretářek je tamhle."

Přiložená upoutávka na film ho nereprezentuje dostatečně přesvědčivě. Vytváří dojem, že jde o obyčejný thriller, mechanicky dramatický film bez hlubší analýzy důležitých sociálních a morálních témat. Nenechte se jí ovlivnit - film je daleko hlubší, než jaký je dojem z této zcela mechanické upoutávky. Vede k vážnému zamyšlení o tom, jak to chodí na světě. Jeho aktuálním posláním je varování, do jak silné míry jsme všichni obětí moci. Varuje před ničivostí konvenčního myšlení a tupé disciplíny, která moci za každých okolností podlézá. To je aktuální argument pro Českou republiku. Nebo ne?

Vytisknout