O výsledcích komunálních voleb v Polsku

9. 12. 2014 / Tomasz Oryński

Je pravda, že celostátní volební komise zaznamenala určité technické problémy - ukázalo se, že nový počítačový systém nefunguje a hlasy bylo nutno sečítat manuálně. Znovu se ukázalo, že polský zákon, který má regulovat veřejné zakázky, je špatný, protože ve většině případů dává přednost nejlevnější nabídce, což má zjevný dopad na kvalitu. To se stalo i tentokrát, protože se ukázalo, že celý volební počítačový systém naprogramovali jacísi špatně placení studenti.

Avšak obvinění Jaroslawa Kaczyńského jdou daleko dál, než jen k problémům ve volební komisi - obvinil také místní volební stanice z podvádění v masovém měřítku a citoval "obrovský" počet oficiálních protestů proti výsledkům voleb. Je to přehnané obvinění a většina lidí ho nepřijala - stačí se zmínit jen o tom, že počet protestů byl jen trochu vyšší než obvykle a v asi 75 procentech místních volebních místností byli pozorovatelé ze strany Právo a spravedlnost přítomni.

Takže tato obvinění jsou prostě jen pokračováním politiky strany Právo a spravedlnost, která usiluje všemožně ochromit státní instituce a demokracii. I když se příslušníkům této strany nepodařilo přesvědčit nikoho než jen své nejdogmatičtější stoupence, pořád v té věci vykřikují a 13. prosince, v den výročí zavedení stanného práva r. 1981, plánují masovou demonstraci ve Varšavě "na obranu demokracie". Potřebují to jako kouřovou clonu, protože je jejich strana v krizi poté, co vyšlo najevo, že její nejvýznamnější poslanci, včetně oficiálního mluvčího strany, se dopustili podvodu týkajícího se cestovních výdajů.

Mezitím došlo na místní úrovni ještě k dalším překvapením. Někteří starostové velkých měst, o nichž dosud vládlo přesvědčení, že jsou neporazitelní, museli tvrdě hájit své postavení a někteří dokonce o svou funkci přišli. Zajímavý byl případ Roberta Biedrońě, známého homosexuálního aktivisty a člena Ruch Palikota - jinak neúspěšné politické strany, kteerý se stal starostou města Słupsk. Dokazuje to, že navzdory převažujícímu mínění Poláci dokáží ocenit tvrdou práci jednotlivce, i když většina z nich nesouhlasí s jeho názory - Biedrońě všichni široce chválili, že je jedním z nejlepších a nejtvrději pracujících poslanců.

Situace by vypadala jinak, kdyby se sčítaly jen hlasy mladých lidí. Mládež krátce flirtovala se stranou Ruch Palikota, která po velmi úspěšných celostátních volbách vzala parlament útokem, ale pak došlo k její dezorientovanosti. Ukázalo se, že tato strana, která je konglomerát volně spojených asociací s různou agendou - od homosexuálních aktivistů přes protiklerikální organizace až po asociace bojující za legalizaci marihuany, nedokáže spolupracovat k prosazování závažnějších věcí. Kromě pár výjimek, jako byl Robert Biedroń, její poslanci zůstali v nečinnosti a šéf strany Janusz Palikot ztratil jasný směr, snažil se honit příliš mnoho psů.

Mladí voliči začali podporovat pravici, Kongres pro novou pravici, stranu, která je spojována s charismatickým Januszem Korwinem-Mikkem, bývalým poslancem a současným europoslancem. Jeho strana je tak extremně pravicová populistická organizace, že dokonce i Nigel Farage a jeho strana UKIP se s ní odmítli v Evropském parlamentu spojit. Ale na polské politické scéně tato strana není novinkou: Korwin-Mikke je přítomen na polské politické scéně už 25 let a vždycky vyvolával v důsledku svého charismatu pozornost mladých lidí. Fascinace ideologií Korwina-Mikkeho bývala jako neštovice - každý si to na chvíli prožil, a pak vždycky vycouval, protože nejlepším lékem na vystřízlivění bylo přečíst si více z toho, co Korwin-Mikke hlásá.

Dnešním problémem je zaprvé, že není kam se přesunout, protože žádná politická hnutí přítomná na scéně jsou pro mladé lidi atraktivní a zadruhé, Korwin-Mikke konečně nalezl svůj cíl. Je znám svými lákavými myšlenkami, neustále hovoří o osobní svobodě a líčí stát a Evropskou unii jako utlačitelská břemena. Některé jeho myšlenky vypadají v první okamžik chytře, ale hned poté je jasné, že vůbec nedávají smysl. Avšak nyní vznikla nová generace mladých lidí s chytrým telefonem v ruce. Tato internetová generace je zvyklá na povrchní informace a málokdy čte cokoliv do hloubky. Proto je mnoho mladých lidí s Korwinem-Mikkem spokojeno a slepě následuje jeho hnutí. Inteernet je plný materiálů vytvořených aktivisty Nové pravice.

Hnutí Korwina-Mikkeho se úspěšně dostalo do Evropského parlamentu, ale pak zaznamenalo neúspěchy, když byl šéf strany zesměšňován za to, že v Evropském parlamentu skoro vůbec neumí anglicky. Pak došlo k dalším incidentům, kdy přistihli Korwina-Mikkeho, že v parlamentu během jednání usnul, anebo když nazval mladou generaci "negry Evropy". V samotném Polsku si Korwin-Mikke vysloužil bojkot domácích médií poté, co dal jinému politikovi facku a pak se o tom vytahoval, že prý šlo o čestné řešení jakéhosi dlouhodobého sporu a srovnával to se soubojem. Nechápal, že jednání z 19. století je nepřijatelné, a tak přišel o řadu svých stoupenců, takže místní volby byly pro něho porážkou. Avšak vzhledem k tomu, že neexistuje žádná nová politická strana, která by dokázala získat hlasy mladých lidí, zdá se, že Nová pravice ještě bude mít své poslední slovo.

Jedna věc je jasná: pokud jsou komunální volby předehrou k volbám do parlamentu, které se budou konat příští rok, Polsko má před sebou určitě zajímavý rok.

Vytisknout