Poslanci projednají petici za dobrý zákon o Šumavě

1. 10. 2014

Petici již přijal a projednal 3. září poslanecký petiční výbor. Vyslechl argumenty Hnutí DUHA, petičního výboru, vědců, zástupců šumavské veřejnosti i některých poslanců. Zpravodaj petice, poslanec František Laudát, vyzval závěrem přítomné poslance, aby "nenechali proměnit Šumavu v druhé Krkonoše" a přislíbil, že udělá vše pro to, aby senátní zákon byl sněmovnou "smeten ze stolu."

Signatáři petice a vědci nesouhlasí s likvidací vzácné přírody špatným zákonem, který v červnu schválil senát. Sněmovna o něm bude hlasovat pravděpodobně už na příští schůzi v říjnu.

Stále narůstající počet podpisů pod petici odpovídá veřejnému mínění. Podle 68 % obyvatel by v národním parku měla mít přednost ochrana přírody i na úkor rozvoje nových projektů. Naopak nové lanovky, sjezdovky a podobné záměry podporuje pouze 21 % Čechů a Češek. V anketě, kterou v roce 2011 uspořádalo Hnutí DUHA ve spolupráci s tehdejším vedením národního parku, uvedli čtyři z pěti respondentů, že by divoká krajina měla tvořit více než 30 % parku.

V průzkumu agentury STEM se 77 % obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání. A za pravdu jim dává studie prestižní britské poradenské firmy EFTEC, která spočetla, že pro místní ekonomiku na Šumavě je tak jako v jiných národních parcích světa nejvýhodnějším scénářem ochrana a rozšíření území divočiny.

Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky [8]. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.

Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon o Národním parku Šumava, v němž:

• bude hlavním cílem ochrana přírody; ostatní činnosti budou možné do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu;
• bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na 50 % do roku 2030 tak, jak určuje současný Plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích;
• bude omezena další výstavba tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.

Petici podpořila i řada respektovaných osobností kulturního a veřejného života, například Jiří Suchý, Věra Čáslavská, Ivan Trojan, Jan Hřebejk, Eva Kantůrková, Jiří Žáček, Ondřej Neff, Václav Havelka, Monika Načeva, Bára Hrzánová, Tom Kočko, Zdenek Merta, Ladislav Gerendáš, Miloslav Stingl, Olga Sommerová, Boris Hybner, Alois Švehlík, Sára Saudková, Erazim Kohák, Martin Bursík, Josef Fanta, Karel Janeček, členové činohry Národního divadla Saša Rašilov, Vladimír Javorský, Jiří Štěpnička, Jan Novotný, Filip Rajmont a Rudolf Stärz.

"Vědci na základě obrovského množství terénních dat určili, na kterých místech Šumavy by lidské zásahy negativně ovlivnily biologickou rozmanitost -- a pravděpodobně způsobily lokální vyhynutí mnoha druhů organismů. Každý, kdo rozhoduje o budoucím způsobu ochrany přírody na Šumavě, by si měl být vědom toho, že je morálně zodpovědný za to, v jaké podobě od nás naši potomci přírodu obdrží a kolik druhů organismů bude pro ně v případě špatného politického rozhodnutí nenávratně ztraceno."

"Desítky tisíc signatářů petice, turisté, veřejné mínění, vědci i ekonomičtí experti se shodují, že ochrana divoké přírody na Šumavě má mít přednost před developerskými projekty a kácením. Prospěje to zároveň i místní ekonomice. Naopak senátorský návrh zákona znamená přínos pouze pro několik vyvolených. Výbor pro životní prostředí by -- už jen na základě svého názvu - měl zbytku poslanců a poslankyň doporučit zamítnutí senátního zákona o Šumavě a podpořit návrh vědců a Hnutí DUHA."

Vytisknout