Rusko vyšle humanitární konvoj na Ukrajinu navzdory varováním

11. 8. 2014

"Konvoj vysíláme pod vlajkou Červeného kříže a se souhlasem Kyjeva," uvedl Peskov s tím, že konvoj se zřejmě vydá na cestu tento týden.

Americký prezident Barack Obama slíbil telefonicky ukrajinskému prezidentu Petru Porošenkovi, že se Spojené státy budou aktivně podílet na humanitární misi do vzbouřeneckého města Luhansku, kde jsou obyvatelé odříznuti od dodávky vody a elektřiny uprostřed dělostřelecké palby, která si vyžádala civilní oběti.

"Prezident Spojených států vyjádřil svou podporu pro akce ukrajinského prezidenta a zejména pro jeho iniciativu vyslat pod vlajkou Mezinárodního červeného kříže do Luhansku mezinárodní humanitární misi za účasti Evropské unie, Ruska, Německa a dalších partnerů," konstatoval v prohlášení mluvčí ukrajinského prezidenta Svjatoslav Cegolko.

Mezinárodní Červený kříž se k tomu nevyjádřil.

Ukrajina předtím protestovala proti tomu, aby Rusko posílalo do regionu jakoukoliv humanitární pomoc, a západ silně varoval Rusko, že jakýkoliv pokus vyslat na Ukrajinu ruský vojenský personál pod záminkou humanitární pomoci bude považován za invazi.

Šéf Evropské komie José Manuel Barroso varoval v pondělí Putina telefonicky před vojenskou intervencí. "Prezident Barroso varoval před jednostrannými akcemi na Ukrajině, pod jakoukoliv záminkou, včetně humanitárních," uvedla komise v prohlášení.

Předtím zintenzivnil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen mezinárodní napětí ohledně potenciální ruské invaze na Ukrajinu. Sdělil tiskové kanceláři Reuters, že existuje "vysoká pravděpodobnost" ruské vojenské intervence.

"Vidíme, jak Rusové rozvíjejí narativ a záminku pro takovou operaci prostřednictvím humanitární operaace a vidíme hromadění vojsk, která by mohla být použita pro realizaci takových protizákonných vojenských operací na Ukrajině," řekl Rasmussen.

Ukrajinský vojenský mluvčí Andrij Lysenko uvedl, že Rusko má 45 000 vojáků na ukrajinsko-ruské hranici, které podporují tanky, raketové systémy, válečná letadla a útočné vrtulníky. Činitelé NATO uvedli minulý týden, že je na hranici 20 000 ruských vojáků.

Rozhodnutí Kremlu vyslat na Ukrajinu humanitární misi přišlo poté, co ukrajinská armáda odmítla nabídku příměří a zdvojnásobila svou ofenzívu proti proruským vzbouřencům na východní Ukrajině, navzdory hrozbě ruské vojenské intervence.

Vojska a dobrovolnické prapory zahájily čtyřproudový útok proti oblastem ovládaným vzbouřenci, uvedl mluvčí pro bezpečnost státu Lysenko, a odřízly spojení mezi hlavními povstaleckými centry Doněckem a Luhanskem. Lysenko uvedl, že se kyjevské jednotky nyní připravují na "konečnou etapu osvobození Doněcku".

Známkou začínající prohry doněckých vzbouřenců je to, že o víkendu změnili vedení a prohlásili, že jsou ochotni uzavřít příměří. Kyjev však odmítl příměří, které nabídl velitel Alexander Zacharčenko, který nahradil ruského občana Alexandra Borodaje jako "premiéra" samozvané Doněcké lidové republiky. Kyjev zdůraznil, že vzbouřenci musejí nejprve složit zbraně.

Ukrajinské jednotky v posledních týdnech bombardují Doněck a v neděli přicházely zprávy o těžkém bombardování po celém městě. Střelba pokračovala i v pondělí. Pět střel zasáhlo vysokobezpečnostní vězení, usmrtilo jednoho vězně a umožnilo 106 dalším vězňům uprchnout. Podle ukrajinské vězeňské služby se jich 34 v pondělí do vězení vrátilo a mnoho dalších "informovalo věznici, že se vrátí, jakmile se situace stabilizuje."

Lysenko obvinil vzbouřence, že stříleli na vězeňskou kolonii i na obytné oblasti Doněcku a Luhansku. Tvrdil, že Rusko nařídilo toto bombardování, aby ospravedlnilo použití ruských mírových sborů. I když je známo, že obě strany mají těžké dělostřelectvo, včetně notoricky nepřesných raketometů Grad, lidskoprávní organizace Human Rights Watch uvedla, že ukrajinské Grady usmrcovaly civilisty na předměstí Doněcku.

Ze zprávy OSN z konce července vyplývá, že v konfliktu bylo usmrceno 1129 civilistů a 3442 jich bylo zraněno.

Pohraniční služba informuje, že ruské jednotky dál ostřelují ukrajinské území a zasáhly dvě pohraniční hlídkovací centra dělostřelectvem a raketami. Také obvinila Rusko, že porušuje ukrajinský letecký prostor vysíláním velkého množství špionážních bezpilotních letadel.

Fotografie, které v neděli zveřejnili ukrajinští činitelé podle jejich tvrzení prý zobrazují důsledky útoku raketami Grad z ruského území na vesnici Stěpanovku u hranic, která byla zničena.

Tisková kancelář Interfax citovala zdroj v Bruselu, že Evropská unie usiluje o to, aby mezinárodní organizace dohlížely na dodávku humanitární pomoci do východní Ukrajiny a aby byly utvořeny humanitární koridory pro uprchlíky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl v neděli, že Moskva vyjednává s Kyjevem o dodávkách humanitární pomoci na východní Ukrajinu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko sdělil v neděli večer americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že pozval Červený kříž, aby umožnil mezinárodní pomocnou misi.

Voda, elektřina a telefonní linky jsou v obleženém Luhansku nedostupné už přes týden a v pondělí bylo v Doněcku bez elektřiny 5000 lidí.

Zdroj EU uvedl, že Baroso má hovořit s Porošenkem o příměří. Ale Lysenko zdůraznil, že "protiteroristická operace" Kyjeva na východě Ukrajiny nebude zastavena a že už existují koridory pro civilisty, kteří si přejí ze zóny konfliktu uprchnout.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout