Krize v Iráku: Je to o ropě

11. 8. 2014

Barack Obama se vyjádřil, píše v deníku Independent Robert Fisk, že "tento problém (tj. Iráku) nebude trvat pouhé týdny, bude to trvat určitý čas". Jak dlouho, ptá se Fisk. Rok, nebo déle? Po válce v Perském zálivu r. 1991 - za posledních pětatřicet let už se tu odehrály tři takové konflikty a čtvrtý se připravuje - Američané a Britové si vynutili nad jižním Irákem a Kurdistánem bezletovou zónu. A bombardovali vojenské "hrozby", které objevili v Saddámově Iráku, po dobu dalších dvanácti let.

Připravuje si tedy Obama další dlouhou leteckou válku v Iráku? A pokud ano, proč si myslí, že islamisté, kteří se snaží vytvořit v Iráku a v Sýrii svůj chalífát, budou jednat tak, jak si přeje?

Ne, chlapci z Islámského státu prostě odsunou své útoky jinam. Pokud bude uzavřena cesta do Irbilu, obrátí se do Aleppa nebo do Damašku, které Američané a Britové nebudou chtít bombardovat ani bránit, protože to by znamenalo pomáhat režimu Bashara al-Assada v Sýrii. Avšak pokud se islamisté pokusí okupovat Aleppo, obléhat Damašek a vést svou ofenzívu dál do Libanonu, rozšíříme válečný "mandát" o dvě další země, jen proto, že sousedí s jedním státem, který si zasluhuje naši ochranu ještě daleko více než Kurdistán: Izrael?

A samozřejmě, pak je tu otázka ropy. Kurdistán má 43,7 miliard barelů ze 143 miliard barelů iráckých ropných rezerv, dále 25,5 miliard nedoložených barelů a 3 až 6 bilionů krychlových metrů plynu. Globální ropné a plynové konglomeráty houfně přicházejí do Kurdistánu - proto v Irbilu žijí tisíce lidí ze Západu, i když jejich tamější přítomnost zůstává v médiích nevysvětlena - a už tam investovali více než 10 miliard dolarů.

Z nedávných zpráv vyplývá, že současná kurdská produkce ropy 200 000 barelů denně dosáhne příští rok 250 000 barelů denně. To znamená, že kdyby byl Kurdistán samostatnou zemí, patřil by k deseti nejbohatším ropným zemím na světě. Což jistě stojí za vojenskou obranu. Avšak zmínil se o tom někdo? Zeptal se v Bílém domě na tuto záležitost Obamy jediný reportér?

Samozřejmě, že všichni soucítíme s křesťany v Iráku - i když nám byli ukradení, když jejich pronásledování začalo po invazi r. 2003. A měli bychom ochraňovat menšinu Jazidiů tak, jak jsme neochránili půl druhého milionu Arménů, vyvražděných muslimy v tomto regionu před 99 lety.

Avšak nezapominejme, že páni nového chalífátu na Blízkém východě nejsou žádní pitomci. A ti vědí - i když my o tom nehovoříme - že naším skutečným mandátem je ono nevyslovitelné slovo - ropa.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.8. 2014