Irák: Premiér Malikí obvinil nového prezidenta z "puče", ten nominoval nového premiéra. Jednotky věrné Malikímu obsadily Bagdád

11. 8. 2014

Irák od dubna nedokázal vytvořit novou vládu v době, kdy velkou část území obsadili militantní islamisté a armáda se pod jejich tlakem téměř zhroutila. Vznikla tak nejhorší krize od stažení amerických jednotek v roce 2011.

Šíitský premiér Malikí kritizovaný za sektářství a neochotu dělit se o moc odmítá volání Kurdů, sunnitů a umírněných šíitů, aby odstoupil. Tato krize ochromuje úsilí zorganizovat vojenské akce proti islamistům.

Malikí v noci na pondělí vystoupil v televizi a oznámil, že podá stížnost k soudu na nového prezidenta Fuada Masúma, který podle něj porušil ústavu tím, že blokuje jeho nové jmenování premiérem. Podle Malikího jde o "puč".

Malikího blok dominovaný šíity zvítězil v dubnových parlamentních volbách a Malikí obviňuje prezidenta, že ho do nedělní lhůty nejmenoval premiérem. Toto jmenování odmítají dva ze tří sponzorů irácké vlády, USA i Írán, a usilují o jmenování konsensuálnější figury, která by zemi nerozdělovala a umožnila odstranit napětí mezi různými náboženskými a etnickými složkami iráckého obyvatelstva.

Jednání parlamentu, které se mělo konat dnes a být věnováno otázce jmenování premiéra, bylo odloženo na 19. srpen.

Jednotky zvláštního určení loajální k Malikímu byly rozmístěny ve strategických bodech hlavního města Bagdádu, informuje policie. Dvě hlavní ulice, kde se často konají opoziční shromáždění, byly dnes uzavřeny.

Vláda také vymáhá posílená bezpečnostní opatření ve městě, informují bezpečnostní představitelé pod podmínkou anonymity.

Malikího akce vyvolala odmítnutí ve Washingtonu. Mluvčí Bílého domu se distancovala od "přinucení nebo manipulace" v procesu výběru nového iráckého představitele. Malikího nasazení speciálních sil v ulicích kritizoval také zvláštní představitel OSN pro Irák Nikolaj Mladenov.

Americké nálety na islamisty pomohly Kurdům bojujícím v severním a západním Iráku. V neděli kurdské jednotky znovu obsadily dvě vesnice, Makmúr a al-Gvajr, asi 45 km od kurdského hlavního města Irbílu. Informoval o tom brigádní generál kurdské pešmergy Širko Fatih.

USA v neděli zahájily čtrvrté kolo náletů proti vojenským vozidlům a minometům ostřelujícím Irbíl. Letadla a ozbrojené drony také prováděly útoky na pozice islamistů ostřelujících menšinové Jazídy kolem Sindžáru nedaleko syrské hranice.

Poslední akce islamistů vyvolaly novou vlnu asi 200 000 uprchlíků uvnitř země, která se přidala k již existujícím 1,5 milionům vnitřně přemístěných v Iráku. Podle britských představitelů jen na hoře Sindžár mohlo být v sobotu v pasti 50-150 000 osob na útěku před islamistickými extrémisty, které zde jsou uvězněny s minimem zásob a ohrožovány ozbrojenci. Západní a turecké shazování humanitární pomoci představuje jen provizorní a nedostatečnou pomoc.

Podle turecké agentury Anadolu oddíly kurdské pešmergy z Iráku a milice syrských Kurdů vytvořily koridor pro uprchlíky na Sindžáru a zatím 10 000 jich evakuovaly do Sýrie.

Irácký prezident Fuad Masúm dnes nominoval Hajdara al-Abadího, člena vládnoucí šíitské koalice, na příštího premiéra. Úřadující premiér Núrí al-Malikí však chce zůstat u moci a hrozí, že dojde na otevřený násilný střet.

Odpoledne nebyly v Bagdádu vidět známky toho, že by Malikí pokračoval ve stupňování konfrontace. Má ovšem dnes znova vystoupit v televizi, spolu s členy strany Dava, kteří ho i nadále podporují.

Podle irácké ústavy má prezident 30 dní na jmenování vlády, která by poskytla významné pozice hlavním menšinám, sunnitům a Kurdům. Během této doby by měl Malikí zůstat úřadujícím premiérem a hlavním velitelem ozbrojených sil.

Abadí stejně jako Malikí patří k šíitské straně Dava a v době Saddáma Husajna žil v exilu. Nyní vykonává funkci prvního místopředsedy parlamentu.

Mnozí z těch, kdo kritizují Malikího, jsou připraveni přijmout jiného premiéra ze stejné strany. "Opravdu, v této situaci jde myslím o to, aby to byl kdokoliv jiný, než Malikí," vysvětluje kurdský politik pod podmínkou anonymity.

Zda se Malikí smíří s nominací někoho jiného z vlastní strany zůstává nejasné. Existuje riziko, že by se mohl pokusit vládnout s pomocí armády.

Pokud by se Malikí pokusil o puč, bude čelit odporu několika miličních organizací spojených s politickými stranami. Milice šíitského klerika Muktady as-Sadra, který je vůči Malikímu v opozici, jsou v Bagdádu přítomny ve velkém počtu. Sbor Badr irácké armády má blízko k Hadímu al-Amerímu, šíitskému poslanci s vazbami na Írán. Koho podpoří Badr, ten přežije. Parlament a ministerstvo obrany navíc hlídají kurdské jednotky, které nejsou nakloněny Malikímu, upozorňuje generál Halgurd Hikmet. Také prezidentská ochranka je složena z Kurdů.

Kurdové dnes začali dostávat zbraně ze zahraničí, sdělil americký představitel listu New York Times. Neupřesnil však, ze kterého zdroje a o jaké zbraně se jedná. Americká vojenská pomoc kurdským jednotkám je v jednání a zatím žádná nedorazila - kromě několika izolovaných náletů na pozice islamistů, které provedly dvojice letounů F-18 z paluby letadlové lodě. Skutečnost, že za tímto účelem nebyly využity mnohem vhodnější letecké základny v Turecku, nebo že velká většina uprchlíků na severu Iráku směřuje místo do Turecka do Sýrie, vyvolává určité otázky ohledně postoje Ankary k irácké krizi.

Británie dnes s ohledem na "bezpečnostní důvody" ukončila leteckou přepravu a svrhávání humanitární pomoci uprchlíkům na severu Iráku. Údajně se obává, že by lidé dole mohli být zasaženi padajícími balíčky s pomocí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout