MH17: Svět zuří, na místě katastrofy vládne chaos

21. 7. 2014

Že je tato událost považována za velkou pozitivní změnu při likvidaci následků katastrofy jen dokazuje, jak děsivá fraška se odehrávala až do nynějška.

Politikové, vyšetřovatelé a příbuzní mrtvých po celém světě vyjadřují rostoucí hněv nad Kremlem, že nedonutil proruské vzbouřence nabídnout větší míru spolupráce a místo katastrofy dosud žádní forenzní vědci neměli možnost zkoumat. Experti varují, že životně důležité důkazy ohledně toho, jak byl sestřelen boeing Malajských aerolinií, budou zřejmě zcela zničeny, protože místo katastrofy je už čtvrtý den volně přístupné všem.

Malá delegace z OBSE se skládá čistě z monitorovacích osob. Místo letecké katastrofy dosud nenavštívil jediný mezinárodní letecký expert ani vyšetřovatel. Důkazy mizí. Do neděle v poledne ani nebylo známo, kam se odvážejí mrtvoly. I nyní musejí pozorovatelé v OBSE přijmout bez vlastního ověření tvrzení místních úřadů, že dosud bylo nalezeno 196 mrtvol.

"Neměli jsme možnost je sami spočítat, neboť to by za dané situace bylo příliš obtížné," řekl Alexander Hug, náměstek šéfa delegace z OBSE, v obklíčení ozbrojených vzbouřenců.

Michael Bociurkiw, mluvčí mise, dodal: "Vstupovat do vagónů bez speciálního zařízení je nemožné. Zápach je velmi silný."

Delegáti z OBSE jsou plně dáni na milost a nemilost vzbouřencům a o osudu mrtvol byli informováni teprve v neděli. "Čekáme, až nám vzbouřenci zavolají a řeknou nám, co můžeme dělat," řekl při snídani v jednom doněckém hotelu jeden z členů delegace z OBSE. "Jsou po zuby ozbrojeni a my ozbrojeni nejsme, takže nemáme žádnou volbu."

Na místě katastrofy už zmizeli vzbouřenečtí bojovníci, kteří v předchozích dnech bránili ve vstupu na toto místo. Chaos však vládl dál. Dobrovolníci z řad místních horníků a místní zdravotníci dál i v neděli nalézali mrtvoly v obilí a v poli slunečnic a hromadili je u silnice v tlustých pytlích z umělé hmoty: černé pytle pro víceméně celé mrtvoly, zelené pytle pro menší části těl. Odpoledne leželo u silnice nejméně 18 nově nalezených a do pytlů umístěných mrtvol.

Naprosto nikdo neřídil přístup na místo katastrofy. Světové televizní štáby si nebyly vědomy ironie, když kritizovaly chaos a velmi k němu přispívaly. Televizní reportéři se prodírali poli, aby získali lepší záběr, bez ohledu na to, že šlapou na kusy mrtvol či na trosky. Britská televize Sky News se musela omluvit poté, co jeden z jejích reportérů se začal v záběru prohrabovat jedním ze zavazadel mrtvých cestujících.

Jinde byly předměty přeneseny a nahromaděny u silnice. Navzdory obvinění, že místní lidé zavazadla vykrádají, leželo u silnice množství cenných věcí: hodinky, nové boty a dokonce i láhve tvrdého alkoholu, nakoupené v obchodě duty free, které se jaksi zázračně nerozbily. Na jednom místě místní lidi shromáždili i dětské hračky a zapálili kolem nich svíčky.

Phil Giles, který dříve pracoval pro policejní oddělení vyšetřující letecké katastrofy, uvedl: "Je absolutně důležité, aby bylo místo katastrofy pro lidi zvnějšku uzavřeno, protože je to jako při vyšetřování scény zločinu. Pokud jste omylem sestřelili letadlo Malajských aerolinií, první, co budete chtít udělat, je najít krabici s letovým záznamem a nechat ji zmizet."

Giles, který vyšetřoval katastrofu letadla Pan Am, které vybuchlo r. 1988 nad Lockerbie, varoval, že místo katastrofy bude kontaminováno tím, že lidé tam chodí. Poukázal na to, že vyšetřování případu atentátu na letadlo v Lockerbie se soustřeďovalo na časovač z bomby, o velikosti lidského prstu. Ten lidi klidně mohli zašlapat do země. Jiní experti poukazují na to, že v některých případech stopy výbuchu rakety na povrchu letadla dokáží odhalit jejího výrobce.

Kromě toho, letový záznam by zřejmě odhalil "otisk prstů" použité rakety.

Ukrajinské bezpečnostní služby zveřejnily audiozáznam, o němž tvrdí, že prý je to odposlech telefonních rozhovorů mezi dvěma vzbouřeneckými předáky. Z těchto nahrávek vyplývá, že to vypadá, že vzbouřenci mají k dispozici až tři skříňky obsahující životně důležité informace o posledních vteřinách letu.

"Ty skříňky musejí zůstat pod naší kontrolou," říká jeden hlas. "Naši vysoce postavení přátelé se velmi intenzivně zajímají o osud těch černých skříněk. Myslím tím lidi z Moskvy."

Na otázku, zda vyjednával s ruskými úřady ohledně černých skříněk, samozvaný premiér Doněcké lidové republiky Alexander Borodaj řekl, že ne.

Borodaj uvedl, že vzbouřenci nalezli "technické prvky", zřejmě černé skříňky. Budou "bezpečně uloženy" v Doněcku a pak budou předány "mezinárodním expertům", řekl.

Jak ale plyne stále více času od katastrofy, mezinárodní hněv a zoufalství roste, zejména ve dvou nejvíce postižených zemích. Nejprodávanější holandský list De Telegraaf požadoval, aby na východní Ukrajinu byla vyslána vojska NATO a premiér Mark Rutter charakterizoval pokusy zabránit přístupu na místo katastrofy jako "naprosto odporné". V Malajsku napsal tamější ministr mládeže a sportu Khairy Jamaluddin na Twitteru: "Proruští teroristé nezacházejí s obětmi letadla MH17 důstojně. Putin slíbil malajskému premiéru pomoc. Žádnou neposkytl."

V Doněcku vzbouřenci nad těmito obviněními krčí rameny. Tvrdí, že rádi přivítají mezinárodní odborníky, ale žádní dosud nepřijeli. Borodaj uvedl, že Doněcká lidová republika očekává tým 81 mezinárodních expertů, včetně 20 specialistů z Malajska, kteří "pravděpodobně přijedou zítra večer". Borodaj řekl, že neví, proč mezinárodní společenství nereagovalo rychleji.

Celá řada příběhů místních lidí dokazuje, jak náhodné je shromažďování mrtvol. Do hlavní nemocnice v Torezu přijel muž v bílé automobilu Lada a vytáhl z kufru asi dvě hodiny ve čtvrtek po katastrofě mrtvolu dítěte. Chlapci bylo asi šest nebo sedm let a vypadal asijsky. Muž byl místní a dorazil na místo katastrofy krátce po sestřelení letadla. Uviděl chlapce, který byl asi stejného věku jako jeho vlastní syn, silně ho to dojalo, a tak odvezl jeho mrtvolu do nemocnice, aby ji nezačali žrát potulní psi.

Poté, co delegáti z OBSE odešli z nádraží, doprovázeni ozbrojenými vzbouřenci, nástupiště zůstalo v tichu. Strojvůdce pokrčil rameny a řekl, že nemá tušení, kam nebo kdy má vlak odjet. V polorozpadlé čekárně na nádraží se shromáždilo několik místních lidí a uvažovalo, kdy asi přijede příští osobní vlak.

"Vy sem jenom přijedete, protože tu jsou mrtví cizinci," řekl jeden z nich. "My tady trpíme válkou už dlouhé měsíce."

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout