Berkut: Ukrajinská jednotka k potlačování protestů

11. 12. 2013

Oponenti ukrajinské vlády byli v minulých týdnech opakovaně zraněni při střetech s bezpečnostními silami. Zvláštní jednotka Berkut, což je označení pro orla skalního, byla často do takových akcí zapojena. Opoziční strany požadují její rozpuštění.

Vitalij Kličko zopoziční strany Ukrajinské demokratické spojenectví pro reformy je přesvědčen, že tato jednotka se zdiskreditovala. Nepřiměřené užívání síly při rozhánění pouličních protestů vyvolává v ukrajinské společnosti již po nějakou dobu rozhořčení.

Na Ukrajině existuje celá řada zvláštních jednotek - Berkut, Alfa, Omega, Falkon, Titan - a podléhají bezpečnostním službám a milici. Pohraniční stráž a celníci, stejně jako armáda, mají vlastní jednotky zvláštního určení. Avšak v posledních letech veřejnost nejvíce šokoval právě Berkut, a to svou zbytečnou brutalitou a agresivitou proti demonstrantům.

To se týká obzvláště krvavého potlačení pokojných studentských protestů na náměstí Majdan v Kyjevě 30. listopadu. Studenti protestovali proti vládnímu rozhodnutí opustit vyjednanou dohodu s EU kvůli ruskému tlaku. Berkut tak zmlátil demonstranty a novináře před úřadem prezidenta.

Experti poukazují na to, že jednotky zvláštního určení částečně operují v právním vakuu. Zákon by měl jasně stanovit jejich kompetence a povinnosti.

Berkut vznikl v roce 1992 jako síly rychlé reakce pro boj s organizovaným zločinem. Do dnešního dne se řídí dekrety ministerstva vnitra a parlament nemá na jeho fungování žádný vliv.

Příslušníci Berkutu musejí být fyzicky zdatní, podle ministerstva vnitra projde jeden zájemce ze čtyř. Jednotka má 4 000 mužů. Původně ji tvořili bývalí příslušníci zvláštních jednotek ukrajinské armády a zkušení milicionáři. Dnes jsou vybíráni nejen vojenští veteráni, ale také horolezci, potapěči a odstřelovači. Průměrná měsíční mzda dosahuje 500 eur, zatímco v milici je to 300 eur.

Boj proti organizovanému zločinu se postupně stal pouze druhotným úkolem Berkutu. Podle ministerstva vnitramá především za úkol "zajistit veřejný pořádek během státních, ale také společenských, politických a náboženských masových akcí, stejně jako během sportovních a kulturních událostí." Přitom není jasně definováno, co je vlastně narušením veřejného pořádku, co je masová akce, co je ukončení demonstrace a co už rozehnání masového protestu.

Lidskoprávní aktivista Oleg Martynenko upozorňuje, že o nasazování jednotky proti demonstrantům rozhoduje výlučně vláda bez kontroly parlamentu, a že příslušníci jednotky vnímají demonstranty jako hrozbu, kterou jsou ochotni eliminovat jakýmikoliv prostředky a chybí jim povědomí o právech protestujících občanů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout