Snění o Evropě, aneb Pohádky Boženy Němcové na dobrou noc

10. 12. 2013 / Karel Dolejší

Jistě, existovaly doby, kdy by pokus postavit evropskou bezpečnost kolem OBSE měl slušnou naději na úspěch. Nikdo se nás neptal na to, zdali chceme býti v NATO - a lidově řečeno, kdyby Saša Promopro nebyl býval přesvědčil Vencu Bombarďáka, že má porušit slib rozpustit všechna vojenská uskupení na kontinentě, mohli bychom dnes být někde docela jinde, jakož i nebozí Rusové. Jenže ani tohoto bycha nelze dohonit. Karty jsou rozdány právě tak, jak jsou teď rozdány.

Dnes máme v Evropě na jedné straně paralyzované NATO, jemuž hrozí oslabení a rozklad, a na druhé stále nepřátelštější Rusko, o kterém jen pár dočista patologických optimistů ještě předpokládá, že by se mohlo v dohledné době opět nějak sblížit se Západem. Neutrální státy jsou v prekérním postavení: Rakousko pošilhává po NATO, Švédsko pod pláštíkem neutrality rozvíjí dlouhodobou vojenskou a zpravodajskou spolupráci s USA a Švýcarsko se chystá na kruhovou obranu proti všem. Toto rozdělení kontinentu se na půdě paralyzované OBSE nevyřeší o nic více než fantazírováním o vstupu Ruska do EU (a Ukrajiny tamtéž, samozřejmě už na jaře 2014 v Praze).

Žádné zajištění bezpečnosti na půdě OBSE jako reálná možnost neexistuje. Buď zůstaneme v NATO, nebo vyhlásíme neutralitu (a budeme muset zavést povinnou základní vojenskou službu a podstatně zvýšit výdaje na obranu), nebo se přidáme k Rusům. Tři možnosti jsou v tomto případě až až - bývaly doby, kdy jsme nemívali ani dvě - a nezbývá, než si vybrat některou z nich. Co je nadto, je pouhým mazáním medové náhražky kolem úst.

Osobně bych neměl nic proti neutralizaci ČR, velmi by se mi zamlouvala, jenže realisticky vzato nedomnívám se, že bych po oznámení konkrétní podoby koncepce národní obrany přizpůsobené této volbě patřil k většině. Češi se prostě o svou obranu sami za sebe už starat nechtějí, ať si o tom člověk jinak myslí, co chce.

A tak se zřejmě rozhodne v rámci dilematu, zda setrvat v NATO, nebo se přidat k Rusům - ať už to nakonec nazvete jakkoliv.

Nevidím nic, co by se v dohledné době mohlo stát, aby většina spoluobčanů - včetně voličů ČSSD - souhlasila s druhou možností.

Takže nezbývá než komunistické, stejně jako i zemanistické představy o zajištění evropské bezpečnosti společně odeslat do říše snů, kde byly odjakživa doma - a upřímně řečeno, vlastně odsud v životě nevytáhly paty.

Vytisknout