Obama přednesl noční televizní projev. Dává prozatím přednost diplomatickému řešení

11. 9. 2013

Dosud nejsmiřlivěji od doby, kdy před čtrnácti dny začal hovořit o tom, že vojenský úder proti Sýrii bude uskutečněn bezprostředně, řekl Obama v projevu, že počká, než zbrojní inspektoři OSN dokončí svou zprávu o chemických útocích na předměstí Damašku dne 21. srpna, než podnikne další kroky. Dodal, že existují "povzbuzující známky" možného politického řešení.

Jen před několika dny odmítl Bílý dům inspekční proces OSN jako irrelevantní a stěžoval si, že neústupnost Ruska učinila z Rady bezpečnosti OSN rukojmího.

Patnáctiminutový projev z Bílého domu byl vyvrcholením dramatických 36 hodin, během nichž Obamova vláda, která čelí rostoucí opozici v Kongresu proti vojenskému zásahu, využila Rusy podporovaného návrhu, podle něhož by se Sýrie měla vzdát svých chemických zbraní v rámci možné rezoluce OSN.

Obama uvedl, že požádal vedoucí představitele Kongresu, aby odložili hlasování o vojenském zásahu, "zatímco budeme diplomaticky jednat", a dodal, že posílá svého ministra zahraničí Johna Kerryho na schůzku se svým ruským protějškem v Ženevě ve čtvrtek. Prezident řekl že "je pevně přesvědčen, že by mírové řešení mělo dostat přednost" a přijal iniciativu Ruska, podle níž by syrské chemické zbraně měly být podrobeny mezinárodní kontrole.

"Je však příliš brzo na to, abychom mohli říci, zda tato nabídka uspěje a jakákoliv dohoda musí verifikovat, že Assadův režim dodrží své přísliby, ale tato iniciativa má potenciál odstranit hrozbu chemických zbraní bez použití síly, zejména proto, že Rusko je jedním z nejsilnějších Assadových spojenců," řekl Obama.

Začátkem týdne plánoval Obama využít tohoto svého mimořádného projevu k národu k tomu, aby přesvědčil většinou skeptickou americkou veřejnost, že v reakci na údajné použití chemických zbraní režimem prezidenta Assada je nutné proti Sýrii vojensky zasáhnout. Bílý dům argumentoval, že provede vojenské zásahy proti Sýrii, aniž by čekal na zprávu OSN, neboť ta zpráva je irelevantní, vzhledem k tomu, že je široce akceptováno, že Assadův režim použil chemických zbraní.

V úterý pak poté, co se americká vláda vzdala svého předchozího plánu získat otevřenou autorizaci od Kongresu pro trestné letecké údery, začala zaměřovat své úsilí na dvoustranický plán v Senátu, jehož cílem by bylo připravit novou rezoluci, která by určila termín, dokdy Sýrie musí začít spolupracovat s OSN na svém odzbrojení, a schválit použití síly, pokud by ten termín nebyl dodržen.

Navzdory týdnu intenzivního lobbování a výjimečné úterní Obamově návštěvě v Kongresu předpovídali analytikové, že hlasování pro použití vojenské síly proti Sýrii selže v obou sněmovnách amerického parlamentu.

Skoro nikdo neočekával, že Obamův projev k národu něco změní. Obama přiznal ve svém projevu, že Američané nechtějí jít do války. Uvedl, že "po strašných ztrátách v Iráku a v Afghánistánu není myšlenka jakéhokoliv vojenského zásahu, jakkoliv omezeného, populární".

Obama ve svém projevu většinou opakoval předchozí argumenty ze svých předchozích televizních interview a z projevu v Bílém domě z doby před 10 dny a obvinil znovu Assada za útok chemickými zbraněmi, které podle USA usmrtily více než 1400 osob.

I když Sýrie přislíbila, že podepíše konvenci o chemických zbraních, která by znamenala, že musí zničit své zásoby chemických zbraní, mezinárodně vládnou neshody ohledně toho, jak by se toto odzbrojení mělo vynucovat. Spojené státy, Británie a Francie usilují o tvrdou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, jejíž součástí by měla být hrozba vojenského zásahu, pokud Sýrie nesplní své povinnosti. Avšak proti tomuto přístupu se staví Rusko, které jako první navrhlo diplomatické řešení a nyní navrhuje daleko měkčí, nezávaznou deklaraci v Radě bezpečnosti OSN.

Uprostřed zmatku ohledně podmínek dohody v OSN svolalo Rusko na úterý v 16 hodin mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, a pak ho náhle zase zrušilo. Vladimír Putin zdůraznil, že proces ozbrojení může fungovat "pouze tehdy, pokud Spojené státy a ti, kdo je podporují v této věci, přislíbí, že nepoužijí síly, protože je obtížné přimět jakoukoliv zemi - Sýrii nebo jakoukoliv jinou zemi na světě - aby jednostranně odzbrojila, pokud se proti ní připravuje vojenská akce."

Obama implicitně odmítl ve svém projevu tento požadavek. Uvedl, že Spojené státy by měly být i nadále připraveny podniknout vojenský záash proti Sýrii a argumentoval, že tvrdá reakce by potrestala prezidenta Assada a odstrašila i jiné diktátory od použití chemických zbraní.

Avšak v důsledku silné opozice v americkém Kongresu a v důsledku Obamova příslibu jít diplomatickou cestou je nyní méně pravděpodobné, že dojde k vojenskému zásahu v Sýrii než kdykoliv od 26. srpna, kdy Kerry pronesl agresivní projev, který se široce interpretoval jako předehra k vojenskému zásahu.

Během dalších čtrnácti dnů se nejprve zdálo, že americká vláda bezprostředně provede vojenský úder proti Sýrii, a pak od toho ustoupila. Reagovala na rozhodnutí britského parlamentu odmítnout použití síly.

Pozorovatelé ve Washingtonu jsou nejednotní ohledně toho, jak se Obama zhostil syrské krize, která bude definujícím tématem jeho druhého funkčního období. Někteří argumentují, že se prezident chová nerozhodně, že je obětí vnějších událostí a že ho přelstil Putin.

Jiní argumentují, že se ukázalo, že je Obama chytrý a trpělivý stratég a je ochoten jít až na samý kraj vojenského zásahu, což může nakonec vést k tomu, že se Sýrie vzdá svých chemických zbraní, aniž by Obama musel přistoupit k nepopulárnímu vojenské akci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Celý text projevu (v angličtině) ZDE