Proč bude intervence v Sýrii ilegální?

7. 9. 2013 / Karel Dolejší

1) Nebylo nade vší pochybnost prokázáno, že útok z 21. srpna v syrské Gútě spáchal režim Bašára Asada. Intervenující USA naopak obešly nezávislé vyšetřování útoku ze strany OSN, nevyčkaly jeho výsledku a samy označily údajného viníka, ačkoliv pro tuto verzi nepředložily žádné veřejně dostupné důkazy a v dokumentech, kterými se snaží útok odůvodnit, se hovoří pouze o důkazech nepřímých. Část americké zpravodajské komunity se přitom přiklání k verzi, podle níž za chemickým útokem stáli povstalci usilující o zatažení USA do války.

2) Ženevský protokol o chemických zbraních z roku 1925, kterým je syrská vláda nade vší pochybnost vázána, bohužel nezakazuje samotnou výrobu, skladování a přepravu chemických zbraní, ani jejich užití vůči stranám, které nejsou signatáři této mezinárodní smlouvy, ani jejich interní užití.

3) Sýrie není signatářem Úmluvy o chemických zbraních z roku 1993 (podobně jako třeba Izrael, který dokument ani dvacet let po podepsání neratifikoval). Není tedy tímto dokumentem vázána a tvrzení, že (by) se samotným jejich nasazením dopustila ilegálního činu, je tedy nepravdivé. Dalo by se ovšem argumentovat, že jde o případ nerozlišujícího použití vojenské síly zasahující civilní obyvatelstvo - pak by ovšem bylo opět třeba nejprve dokázat, kdo útok spáchal. Chemický útok v Gútě je alarmující, ale nelze jej na druhé straně trestat na základě ad hoc uplatňovaných pravidel, která se na údajného viníka fakticky nevztahují.

4) Ani Organizace pro zákaz chemických zbraní, ani OSN jako celek neshledaly syrskou vládu vinnou z provedení chemického útoku.

5) Rada bezpečnosti OSN neautorizovala zásah proti Sýrii. Avšak legitimní užití násilí v mezinárodních vztazích existuje podle Charty OSN pouze tehdy, pokud strana jedná v sebeobraně, nebo s autorizací Rady bezpečnosti OSN.

Budoucnost NATO a OSN | Sýrie
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.9. 2013