Pokud ano, tak je to velmi přísně střežené tajemství.

Zdá se mi, že v syrském případě jde o problém, který je součástí širšího dilematu ohledně rozvratu na Blízkém východě. Řešení tohoto rozvratu nemůže být založeno jen na vojenské síle, ani by nemělo záviset takřka výhradně na západních mocnostech. Jsem překvapen, jak horlivými příznivci vojenské akce jsou Velká Británie a Francie. Jsem si také vědom faktu, že obě tyto mocnosti jsou bývalými imperialistickými, koloniálními mocnostmi v tomto regionu.

Vzhledem k současné realitě toho, co jsem ve svém spise "Global Political Awakening" (Globální politické procitání) nazval politikou síly založenou primárně na západních a v některých případech bývalých koloniálních mocnostech, se mi to nezdá být příliš slibnou cestou k eventuálnímu řešení regionálního problému.

Dávalo by smysl, kdyby se Rusko připojilo k mezinárodnímu společenství při společném definování nějakých sdílených standardů nejen pro řešení syrského problému, ale také pro rozsáhlé vzájemné přizpůsobení s Íránem ohledně jeho jaderného programu a způsobu, jak by mohl být stabilně a předvídatelně legitimován, a samozřejmě při aktivní podpoře řešení izraelsko-palestinského problému, který způsobuje některé z existujících tenzí.

Všechny tyto věci je třeba řešit v širším kontextu a ne se omezit na z mého pohledu osamocenou vojenskou odpověď malého počtu západních zemí, z nichž některé nemají zvlášť konstruktivní historické zkušenosti.

Nevidím k tomu širší strategický kontext. A obávám se, že účast (na této akci) je příliš úzce založena, tj. je to Amerika a bývalé koloniální mocnosti. Zdá se mi, že to okamžitě vytvoří politický problém.