Proč se v ČR tolik odvádí na zdravotní a sociální systém

26. 8. 2013

V závěrečné poznámce k článku o dani z příjmu v různých evropských zemích je závěr o "hrubé neefektivitě českého sociálního systému‟ poněkud přehnaný, unáhlený a poplatný neoliberální ideologii. Vycházíme-li ze statistik OECD, je vhodné podívat se na přehled sociálních výdajů také na data o výdajích na zdravotnictví, píše Jan Macháček..

Vidíme, že jak sociální výdaje, tak výdaje na zdravotnictví jsou u nás pod průměrem OECD, v sociálních výdajích patří Česká republika někam k poslední čtvrtině zemí OECD, mezi Polsko a Austrálii. Jednou z příčin, proč platby do našeho levného sociálního systému a levného zdravotnictví přispívají velkou měrou ke "zdanění‟ mzdy, je, jak ukazují data OECD, že máme vysoký podíl financování těchto systémů z veřejných zdrojů, zatímco v řadě jiných zemí do nich občané mnohem větší měrou přispívají soukromě, z toho, co je ve statistice zdanění vykazováno jako čistá mzda. Srovnání našeho zdravotnictví s Americkým je známým příkladem toho, jak vysoký podíl soukromého financování nejen vede k nerovnostem v přístupu ke službám systému, ale také systém prodražuje: vysoké platby formou "daní‟ tak svědčí naopak právě o tom, že náš systém je efektivní.

Dalším důvodem, proč máme levný sociální a zdravotní systém, ale odvádíme do nich poměrně velkou část mezd, může být to, že mzdy jsou u nás nízké. Nepodařilo se mi ovšem najít na webu OECD vhodně uspořádaná data, na kterých bych si tuto domněnku ověřil.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 27.8. 2013