Jakub Železný drží prapor veřejnoprávnosti!

16. 8. 2013 / Bohumil Kartous

Na obálce posledního čísla je zachycen, v povážlivě intelektuálně barikádnické póze, moderátor ČT Jakub Železný. Na diletantské a kýčovité selfpromo ze stránek nejrůznějších podobných korporátních i komerčních slátanin je člověk zvyklý, ovšem titulek oznamující rozhovor s tímto člověkem mě dostal do kolen. Jakub Železný, hrdina nové doby, sděluje světu: "Držím prapor veřejnoprávnosti!" Jak jsem si ověřil, nejedná se o karikaturu. Jakub Železný stojí pevně rozkročen na palebné linii a s praporem vztyčeným hlídá hranice veřejnoprávního Kraje. A myslí to pochopitelně upřímně.

To je ovšem problém. V diskusi o tom, že paní Drtinová už nebude moderovat Události, komentáře, protože bude na televizi veřejné služby budovat svůj vlastní brand, nastoupila v prvé řadě mediální hysterie a nebýt toho, že Štěpán Kotrba upozornil na jisté objektivní příčiny, pravděpodobně by se vše odehrálo v konfiguraci "politické tlaky - naše vynikající veřejnoprávní moderátorka - nepřístojné vměšování do nezávislosti média veřejné služby", jak to pravděpodobně nezanedbatelná část veřejnosti dnes vnímá.

Nic nemůže být dále od pravdy, jak se ostatně ukázalo hned vzápětí, kdy se paní Drtinová velmi rychle dohodla s ČT na další spolupráci. Znepokojení strážci demokracie a svobody médií v ČR si oddechli: Daniela Drtinová, stejně jako Jakub Železný, ponese prapor veřejnoprávnosti dál ...

Nebýt mediální neohrabanosti vedení ČT, žádná kontroverze by nikdy nemohla nastat.

Prokázat, že jako moderátorka politické diskuse za příliš nestojí, není evidentně žádný problém. Stejně jako její kolega Železný je pouze léty opracovanou moderátorskou rutinérkou, které jistě nechybí ctižádost, houževnatost a cílevědomost.

To ale nejsou právě ty vlastnosti, které dělají z člověka dobrého politického komentátora. Dobrého politického komentátora dělá schopnost udržet protichůdné argumenty jako rovnocenné, aby následně otázkami ukázal, zda a jak je možné je zpochybnit.

Zcela zásadní vlastností, kterou musí takový komentátor mít, je dovednost klást otázky. Tato dovednost je zcela nepostradatelná a je k ní potřeba, žel tomu, relativně vysoké míry přirozeně rozvinutého kritického myšlení, velkého přesahu, rozhledu a schopnosti definovat klíčové aspekty problému, o němž se diskuse vede.

Velmi důležité je, aby byl takový člověk schopen pohlížet kriticky nejen na politický diskurs, který dané téma pojmenovává, ale zejména na ten mediální, který může být stejně vychýlený a zavádějící. Měl by být svými oponenty přirozeně respektován jako člověk, který ví, o čem mluví.

Tento kompilát předností jsem, při vší snaze, ani u paní Drtinové, ani u pana Železného nerozpoznal. Zato jsem si všiml jiných charakteristik. Vedle už jinde zmíněného komentování a zarputilého trvání na zodpovězení otázek, které jsou často pro rozpoznání pozadí a souvislostí daného problému zcela podružné, to je evidentní závislost kladených otázek na tom, jak už předem definoval téma politický a mediální diskurs.

Jinými slovy, málokdy jsem se dozvěděl víc než to, co už se objevilo jinde. Málokdy jsem byl svědkem toho, že tito moderátoři dokázali najít slabé místo argumentace hosta a doslova ho chytili za slovo či myšlenku, které jeho argumentaci zpochybňují.

A že se často nabízí takových příležitostí, jen to umět postřehnout. Velmi drahocenný čas je tak konzumován sterilními ne-dialogy, které v konečném důsledku nejen že nepřinesou nové poznatky či pochopení, ale navíc často ještě potvrdí jinde nastavenou agendu.

Dobrého moderátora neudělá ani dieta, ani stylista, ani lopotné pachtění se za akademickými tituly a dokonce ani titul veřejnoprávního praporečníka udělený Českými drahami. Pořad Události, komentáře neutrpěl na kvalitě po odchodu pana Železného a neutrpí ani nyní.

Panu Železnému role uvaděče televizních zpráv padne jako ulitá, tam je oproštěn od vyšších nároků. Totéž by patrně slušelo i kolegyni Drtinové, ovšem v tomto případě osud tak příznivý nebyl.

Jediným, kdo strpí skutečná měřítka, kterými lze kvalitu moderátora posuzovat, je podle mého skromného úsudku Martin Veselovský.

Podle téhož skromného úsudku se domnívám, že postupná obměna jeho kolegů může pořadu spíš prospět. Praporu veřejnoprávnosti třikrát zdar, zdar, zdar.

Vytisknout