Paul Krugman a jeho boj proti vládním škrtům

7. 5. 2013

Paul Krugman poskytl rozhovor deníku Guardian při příležitosti druhého vydání své knihy End this Depression Now! (Skoncujte s touto krizí teď!). V knize Krugman argumentuje, že bude muset dál bojovat, dokud si politikové neuvědomí, že víra v škrty ve státním rozpočtu je drsnou chybou, založenou na nesprávné interpretaci základních ekonomických principů. Navzdory jeho systematické kritice se však západní vlády politiky škrtů nevzdaly.

Krugman argumentuje jednoduše. Na otázku, jestli vlna státních finančních půjček nezpůsobí opakování finanční bubliny a hospodářské krize a nevyvolá silnou inflaci, protože příliš mnoho peněz bude honit jen malé množství výrobků, reaguje odmítavě. "Nezapomínejte, že hospodářský růst stále klesá, takže v této chvíli nevidím problém," zdůrazňuje.

Podle Krugmana by se měly obavy ze stárnoucí populace, rostoucích cen zdravotnictví, měnících se charakteristic pracovních sil v digitální éře a konkurence z Asie nechat na jinou éru. V nynější situaci je podle něho nutné utrácet víc peněz. Proč? Protože existuje obrovský nevyužitý potenciál na trhu práce a to vyžaduje investice. Je jasné, že je obrovské množství prostoru pro zvýšení investic, aniž by rostla inflace.

"Lidi si neuvědomují, že makroekonomika se vyvíjí daleko pomaleji, než si myslí. Když si přečtete akademické články ze třicátých let dvacátého století, je tomu, jako by byly napsány o dnešku."

Podle Krugmana texty ekonomů Hymana Minského, Michala Kaleckého a zejména Johna Maynarda Keynese dokazují, že Oli Rehn, finanční komisař EU a další bruselští činitelé, dělají vážné chyby, že podporují politiku škrtů.

Proč proboha dnes znovu vynalézáme kolo, když dnešní hospodářské problémy byly vyřešeny teoriemi, které vznikly ve třicátých letecy. Minsky například argumentoval, že bankéři prostě zapomněli, že s vysokou zadlužeností přicházejí určitá rizika. Krugman argumentuje, že hlavním problémem dnešní krize je zapomnětlivost.

"Souhlasím s Minským: Nejpřesvědčivějším vysvětlením krize prostě je, že jak míjel čas, všichni, včetně politiků, zapomněli na rizika. Věci jako teorie cyklu reálného podnikání, podle níž jsou hospodářské recese projevem dobrovolného odchodu osob z pracovníhu trhu ve prospěch jejich volného času, by byly odborníky, kteří skutečně zažili Velkou hospodářskou krizi třicátých let, odmítnuty jako naprostý nesmysl, ale jakmile lidi si už na Velkou hospodářskou krizi nepamatovali, tyto nesmysly se zase začaly ujímat."

Rehn prostě ničemu podle Krugmana nerozumí. Celé je to selháním intelektu.

Robert Shapiro, ekonomický odborník ve vládě Billa Clintona, je přesvědčen, že němečtí a britští politikové ignorují názory Paula Krugmaana, protože se nezabývá obavami, že by mohla vzniknout nová finanční bublina a že ignoruje znepokojení ohledně příliš velké moci bankéřů z Wall Street. Voliči také nechtějí dát moc silným vládám, vzhledem k tomu, že vlády celou záležitost s finanční krizi naprosto zvoraly.

"Někteří lidé tvrdí, že nový fiskální stimulus by vytvořil novou finanční bublinu na trhu nemovitostí, avšak za posledních pět let se tedy moc domů nepostavilo," říká Krugman. Podporuje tištění peněz, kvantitativní uvolňování, a nevadila by mu inflace ve výši 4 až 5 procent.

Krugman odmítá diskutovat s lidmi, kteří po něm chtějí záruky, že by zvýšení vládních investic nevedlo k nové bublině.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout