Filmový festival Karlovy Vary

Dnešní brutální a nemilosrdný svět

29. 6. 2012 / Jan Čulík

Přešel jsem na jihokorejský animovaný film "Král čuňat" a s obdivem jsem si znovu potvrdil, že Korejci dokáží především napsat dramatický, napínavý a emocionálně vypjatý příběh, který zaujme. Film líčí nesnesitelnou situaci na jihokorejské střední škole pro chlapce, kde se žáci - zřejmě i s mlčenlivým vědomím učitelů - systematicky stávají terčem brutální fyzické šikany od agresivní mafie školu ovládajících sítě studentů-násilníků. Film velmi aktuálně řeší otázky útlaku a kolaborace a rozbírá dilemata mladých lidí, kteří řeší, zda se mohou agresivnímu a sprostému násilí postavit, anebo je nutno se vzdát a násilníkům podléhat a kolaborovat s nimi. Film má i určitou sociální rezonanci, protože agresivně a arogantně se vůči spolužákům zjevně chovají především žáci ze zbohatlických rodin. Žáci, zejména z chudších rodin, řeší problém, jak se vyhnout tomu, aby v životě nebyli na straně poražených, jak se to stalo jejich rodičům, často nevybíravě vykořisťovaným a zoufajícím si v koncích.

Otázky kolaborace, podlézání a nezávislosti jsou živé ve všech režimech a ve všech dobách, jak nyní neočekávaně zjišťujeme i v institucích, o nichž bychom to nečekali - totiž na manažery v současnosti ničených britských univerzitách. Proto je chvályhodné, že tento korejský film tento věčně aktuální problém znovu tematizuje, a dělá to dobře a zajímavě.

Jeden žák se proti agresivním násilníkům postaví zcela odvážně a nekompromisně a zvítězí nad nimi v mnoha tvrdých potyčkách. Protože s násilníky sympatizují učitelé, je potrestán a ze školy je vyloučen. S dvěma kamarády uavžuje o tom, jak útlaku čelit, a zejména po sebevraždě svého neúspěšného otce se rozhodne sámspáchat sebevraždu při školním shromáždění skokem ze střechy vysoké školní budovy před na dvoře shromážděné žactvo a ředitele. Cílem má být zabránit násilníkům, aby na své mládí na střední škole mohli v budoucnu vzpomínat s radostí a se sentimentalitou.

V závěru filmu příběh kulminuje pozoruhodně intenzivní, dramatickou a neočekávaně hloubkově rozvinutou analýzou psychologických postojů. Na poslední chvíli se totiž ukáže, že žák, plánující sebevraždu, v sobě nakonec nenajde sílu být skutečným "monstrem" a postavit se proti agresi využitím nejextremnějšího prostředku, tedy sebevraždy. Jeden z jeho dvou kamarádů - následovníků - nesnese, že jejich "hrdina" nemá nadlidskou sílu, ale je obyčejný člověk - a tak ho, aby byla heroická iluze zachována, ze střechy školní budovy shodí.

O všem z retrospektivního pohledu hovoří spolu o patnáct let později oba dva zbylí žáci - pro oba z njch je život v dospělosti zklamáním. Jeden z nich je neúspěšným spisovatelem, druhý ředitelem soukromého podniku, který vyplýtval všechny našetřené peníze svého otce a firmu přivedl ke krachu. Právě tento podnikatel se po letech telefonicky spojí s druhým spolužákem a v přípavě na sevraždu na stejném místě, kde ze střechy školy spadl jejich "hrdinný" spolužák mu v dramatických scénách prozradí, že ví, že hrdinného spolužáka zavraždil.

Drastické zkušenosti ze školního prostředí slouží jako metafora a paralela bezútěšného, chladného a nemilosrdného světa dospělých. Svět, z něhož studenti dorostli do dospělosti, je ještě mnohem horší, míní tvůrci tohoto filmu. Zárodky hrůzy, které existují v lidské společnosti v době, kdy jsou mladí lidé pouze teenagery, se pak v dospělosti rozvinou plnou a nezvládnutelnou destruktivní silou.

Vytisknout