Nepotřebuji žádnou božskou entitu

29. 6. 2012

Na mně toto Vaše vyjádření působí tak, že Vám došly argumenty a proto se uchylujete k tomuto způsobu vyjadřování.

Jestliže k církevním restitucím neexistuje seznam majetku, který je předmětem restituce a který je podložen a doložen, tak se jedná o co? Z mého pohledu o "úplatek" státu církvím. Já, ani nikdo z mých blízkých, jsme církvím nic nesebrali a proto se nechceme na tomto "úplatku" podílet.

Samostatnou otázkou je to, jak církve k tomu majetku vůbec přišly, a zda by neměla mít ta restituce spíše obrácený charakter.

 Tvrzení, že církve se podílely na zušlechťování  "...člověka obohaceného zkušeností s protestantstvím, který sám nalézá cestu k Bohu" doplněné konstatováním, že  "..jakkoliv je universální pravdou pouze Bůh" ve mně vzbuzuje přesvědčení, že Vaše tvrzení o "...Pánbíčkářství a modlářství, to už je věru něco, co je za námi" se nezakládá tak úplně na pravdě a Vaše slova jsou toho důkazem.

Nepotřebuji ke svému životu žádnou božskou entitu. Respektuji, že někdo ano. Má na to plné právo. Ale stejné právo mám já na to ji nepotřebovat, se všemi důsledky z toho plynoucími.

Proto se mě Vaše reakce na článek pana Valacha tak dotkla, že jsem se rozhodl reagovat. Vystupujete kategoricky způsobem vlastním všem církvím a jejich manipulativnímu přístupu k lidem "To tak je a o tom se nepochybuje" (viz ".....jakkoliv je universální pravdou pouze Bůh").

Vytisknout