Loupež podle zákona

27. 6. 2012 / Milan Daniel

Kalouskovu obranu / útok ve věci Vlasty Parkanové je nutno posuzovat komplexně. Argumentem, kterým chce partajní kolega sněmovní pěvkyně smést "uměle vyrobenou" kauzu se stolu, je ustanovení § 18 zákona o veřejných zakázkách, který byl parlamentem přijat v roce 2006. Předmětný odstavec zbavuje zadavatele povinnosti "zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky".

CASy  byly  koupeny  daleko dříve  než  bylo  třeba,  protože  velké armádní transportéry  AN  mohly  létat  až  do r. 2014.  Postup tedy nezbytný nebyl a důvod  k výměně  letadel s šestiletým předstihem neexistoval.

Kauzou letounů CASA se podrobně zabývali jiní (shrnutí nalezenete např. ZDE). Odkazovaný materiál říká zejména, že

1. Nebyl  důvod, aby  tenhle  podivný  obchod  dělala  vláda v demisi.
2. Koupilo se cosi, co  je  prokazatelně mimo zadání, co nesplňuje potřeby  zadavatele.
3. Generální štáb Armády ČR prokazatelně upozornil na to, že CASy nevyhovují minimálně transportní kapacitou, požadovaným doletem a i některým dalším vybavením (schopností shazovat normalizované kontejnery na padáku). Vláda tedy koupila něco, co armádě nevyhovuje.
4. MF  vrátilo  MO  žádost   zařazení  letounů CASA  do původního  programu  financování a výslovně  POŽADOVALO!  expertní posudek.
 

Jde tedy o to, že organizovaná skupina způsobila prokazatelně České republice velkou škodu. V souvislosti s výše uvedeným se nabízí otázka, proč se Kalousek, zásadový bojovník proti výjimkám všeho druhu, výše citované výjimky při obhajobě Parkanové tak úporně drží a proč to dělá.

Velká Kalouskova kariéra začala v devadesátých letech na ministerstvu obrany, kde byl odpovědný za vyzbrojování. Odtud zřejmě i vazby na zbrojní firmy a přátelství křesťanovo s lidmi, obchodujícími se smrtí. Výjimka je druhá v dlouhé řadě, takže zákon o ni byl obohacen hned zkraje. Ministerstvo obrany ji zjevně ruče využívá -- důvod, proč se v případě zbrojních kontraktů nemusí postupovat transparentně, se skrývá za tajemným zaklínadlem o "zájmech státu". S takovým krytím se holenkové holt jinak kšeftuje, než když vám každý vidí do karet!

Zákon o veřejných zakázkách byl novelizován dvanáctkrát, při projednávání poslední novely se korupce skloňovala ve všech pádech, nicméně výjimky činící některé druhy kšeftů nedotknutelnými, zůstaly. Není to samozřejmě jen "zásluha" Miroslava Kalouska, jakkoliv si není třeba dělat iluze o tom, že by se snad proti ní postavil (zájmy STÁTU mají přece vždycky přednost). Na tom, jak je norma nastavena, mají podíl všichni, kdo pro ni v této podobě hlasovali.

Jsou snad Portugalsko (nakoupilo stejné letouny třikrát levněji), Polsko (dvakrát levněji) či Finsko (třikrát levněji) státy s pokřiveným právním systémem? Nebo jím je naopak Česká republika, kde se z důvodů, které určitě zná i Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová a spol., konstruoval zákon o veřejných zakázkách tak, aby vyhověl těm, kteří si na konto státu přišli na 658 milionů?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 27.6. 2012