Monitor Jana Paula:

Když se dojmologie stane názorem, aneb když účel světí prostředky

28. 6. 2012 / Jan Paul

Pan Valach nás chtěl záměrně předlouhým textem přesvědčit o tom, že církevní restituce jsou útokem na svobodu a demokracii". Vůbec si to nemyslím, a něco tak zbaběle povrchního, demagogického a manipulativního jsem už dlouho nečetl, už jen název článku a názvy kapitol mluví samy za sebe.

Autor textu stále účelově žije ve středověku, naprosto vyřadil věřícího moderního člověka obohaceného zkušeností s protestantstvím, který sám nalézá cestu k Bohu, který ví, že katolická církev už nemá moc proměňovat Kristovo tělo v oplatku, a nemá žádnou moc nad tím, aby určovala život člověka a jeho orientaci.

Je to snůška nesmyslů, propagační text na podporu demonstrace proti církevním restitucím.

Pánbíčkářství a modlářství, to už je věru něco, co je za námi.

Už jednou jsem tu psal o tom, že katolická církev (včetně Papeže) není Bůh, že v církvích jsou přítomny dva principy, lidský a Božský.

Čeho všeho se dá využít, a za co všechno se dá schovat, i za Husa, který jako katolík vůbec nebojoval proti katolické církvi.

A otázka pravdy je dnes otázka filozofická, otázka moderní, nikoliv náboženská, jakkoliv je universální pravdou pouze Bůh připustíme-li, že jsme smrtelní, a s námi zmizí i to, co jsme o pravdě svědčili, a co jsme o ní zaznamenali.

A to je právě ono charisma víry, kterou nemůže kontrolovat žádná církev, jíž pan Valach připisuje takovou vážnost.

Navrácení majetku církvím není otázkou posílení jejich moci. Nemám sílu vzdorovat ubíjejícím populistickým slovům pana Valacha, protože vlastně nevím, za koho mluví (zdá se že za všechny ateisty) a komu je směřuje (zdá se mi že všem věřícím).

Nebo že by snad : Proletáři všech zemí spojte se!?

Církevní restituce v ČR
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 28.6. 2012