Věda nebo nevěda - Porcování medvěda (se zadnicí dohněda)

31. 5. 2012 / Karel Dolejší

Pokud je nějaký medvěd hnědý, přinejmenším tedy částečně, samozřejmě je tomu tak proto, že vystudoval na hnojárně. A tento medvěd má býti naporcován podle dávného rituálu vždy činorodých a shánčlivých poraženců českých zemí, rituálu hyeního a supího, nad nímž se přecitlivělým osobám působením automatického reflexu chřípí i veškeré vnitřnosti obracejí naruby, ale jaký budeme bohužel kolem sebe v různých sférách života vídat stále častěji: Selhává-li kolektivní strategie, nebo nikdy pořádně neexistovala, či dokonce ani není naděje, že by vůbec byla úspěšně použita, nastává fáze likvidace "přebytečných", aby na ostatní účastníky zájezdu zbylo více. Je-li koláč menší, bojujeme zkrátka za to, aby se dělil na menší počet dílů. Tamten mezi nás nepatří, nemá totiž ty kvality, sebereme mu tititi. Ať je to ten nebo ten, bude muset z kola ven.

Na českou vědu a výzkum se vynakládají z veřejných peněz nepříliš velké prostředky, podle údajů Eurostatu je to necelých 0,6% HDP. (V roce 2010 dosáhly vládní výdaje na vědu a výzkum 0,3% a výdaje samotných vysokých škol 0,28% HDP. Ve vládních výdajích v rámci EU zaostáváme za Francií, Německem, Slovinskem a Finskem. Vyšší výdaje vysokoškolského sektoru má sedmnáct zemí sedmadvacítky.) Experti na financování poukazují ale zejména na výrazně malý podíl spolufinancování z podnikatelského sektoru, to jest 0,3% - což je zlomek průměrné hodnoty v EU (1,23%). Proto se u nás ani tak nebojuje za to, aby země nejdražších dálnic v Evropě dávala na vědu více z veřejného, ale neustále se zdůrazňuje potřeba přitáhnout více investic z byznysu (aniž by se někdo vůbec obtěžoval podrobně zkoumat, proč zastarávající obslužná ekonomika spontánně neinvestuje do vědy a inovací). V rámci celkové ideologické rétoriky rozpočtových škrtů se vytváří silný tlak na to, aby se vědecké instituce podnikatelskému sektoru podbízely za každou cenu. Logika komodifikace vědy a vzdělání je zde dovedena do extrému a slouží jako výlučné kritérium pro posuzování "perspektivnosti" vědeckých programů a projektů, ba celých oborů, ne-li dokonce institucí.

Jenomže "Čech se přizpůsobil". Dělá se to pokaždé takto: Jestliže shora přichází nesmyslný tlak, nasměruje se cíleně na "černou ovci", aby se vlk i hyeny nažrali a ona nezůstala celá. Namísto riskantní a možná dokonce i beznadějné kolektivní vzpoury proti nesmyslným poměrům se hraje hra o to, na čí úkor tyhle zlé časy přežijeme. Někoho musíme ze svých řad vykopnout pomazaného dehtem a peřím, aby páni viděli naši loajalitu a byli potěšeni. Bude to samozřejmě nejspíše někdo, kdo se tak či onak liší od "průměru", z jakéhosi důvodu nezapadá a tak se ostatní vcelku bez problémů shodnou, že z něj lze udělat obětního beránka. A příště zase holt z někoho jiného. Tak to prostě chodí. Doba zlá a lidé lační, zřiďme tábor koncentrační. Sami od sebe se přihlašme mezi horlivé bachaře a demonstrujme před Mengelem svou rasovou bdělost. Budeme-li se lísat, zbude pak na nás dost, možná že pod stůj spadne neohlodaná kost...

Přiznám se, že coby filosof a sociolog, jinak pouhý zahrádkář hobbista, nepovažuji sám sebe za odborníka na agronomii, ale dokonce ani na to, které obory mají či nemají být vyučovány na vysoké škole, která v názvu eventuelně obsahuje výraz "zemědělská". Na rozdíl od těch, kdo jsou vševědoucí, nedokážu od zeleného stolu určit, co budou potřebovat čeští zemědělci za deset nebo patnáct let, jestliže dosud nerealizované technologické možnosti v oboru jsou spíše skromné a hrozí výrazné zdražování či omezování fosilních a chemických vstupů do odvětví.

Protože nejsem autodidaktický a vlastní rukou pomazaný (...) profesor morálky, ale jen obyčejný blbec, nezbývá mi než abych měl za to, že některé projekty ČZU mohou být sice značně problematické, či u některých dokonce existuje i dobrý důvod ptát se po jejich oprávněnosti, leč nebudu to moci býti já, kdo to posoudí, ba ani instituce, o níž se mi včera v noci zdálo, že by tak mohla učinit - a hlavním problémem pro mě každopádně nadále zůstane fakt, že se namísto boje za systémové řešení problémů české vědy hulvátským způsobem vyobcovávají údajně černé ovce a jen tak mimochodem přitom dochází k úplnému akceptování veškeré ideologické omáčky z dílny vlády, která není moje a autorova také ne...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 31.5. 2012