V časopisu Nature nebo Science čtu o lobbistech, dokonce také o lobbistech, kteří lobbují za vědu. Ty časopisy samotné mají do jisté míry účel lobbovat za vědu, prosazovat ji, dbát o zájmy vědecké komunity a prosazovat je ve veřejném prostoru. Lobbisté bývají často vysoce vzdělaní lidé, kteří prosazují v zásadě oprávněné zájmy různých ve společnosti klíčových skupin, třeba průmyslu nebo odborů, lékařů, pacientů atd. U Romana Janouška lze v jeho životopise na wikipedii těžko najít, jakou takovou skupinu vlastně jako údajný "lobbista" hájil. Zdá se, že hájil pouze své zájmy a vyvádění veřejných peněz do soukromých firem, s nimiž byl osobně spojený. Takovým lidem by se mělo říkat jinak než "lobbisté", a pokud jsou tak nazýváni v českých médiích, je to selhání těchto médií, které nedokážou pojmenovat věci pravým jménem. Výmluvný úvod do Janouškova životopisu lze najít ve zmíněné wikipedii: