Koho volit v příštích volbách

14. 3. 2012

Do příštích řádných parlamentních voleb už zbývají jen dva roky. Koho, ale volit? Vždyť podle rozšířeného mínění jsou lumpové beztak z politiků všichni, a kdo ještě není, ten se jím brzy stane. Nechceme-li ale vládu nad zemí svěřit suverénovi s absolutní mocí budeme muset vybírat z těch stran, které jsou k dispozici. Historie českých politických stran je košatá a prosazování známých a příbuzných na důležité posty spolu s rozchvacováním majetku tato země pamatuje i z dob, kdy se politické strany jmenovaly Jednota či Utrakvisté. Pro všechny, kdo tápají ve výběru, jsem vytvořil jednoduchý nástroj na výběr politické strany. Není to stoprocentně vážné, ale ani úplně lehkovážné, protože jsem se pokusil vybrat klíčový význam, který je podstatou volby při zachování logiky rozhodovacího stromu. Otázky nelze chápat absolutně, jde spíše o směřování otázky k mnohem širšímu tématu, píše Zdeněk Zábojník.

Rozhodovací strom obsahuje 11 politických stran, které byly významné v posledních parlamentních volbách a jedno hnutí, které se teprve formuje, ale jistě bude významné v příštích volbách:

Moje předpoklady při sestavování rozhodovacího stromu české politiky:

1) Věci veřejné už může po všech naservírovaných kýblech špíny důvěřovat již pouze osoba závislá na Vítu Bártovi.

2) Otázka na současného prezidenta Václava Klause adorovaného hned dvěma politickými stranami je hrubým zjednodušením politického bulváru, ale směřuje k odsudku protievropské politiky všech tří. Zjednodušeně řečeno, protievropská politika je u malého státu obklopeného velmocemi natolik nepochopitelná, že jediným důvodem pro její zastávání je, že to tak chce Václav Klaus.

3) Šlo mi o to vystihnout ten nejdůležitější znak. Nejen příznivci KDU-ČSL chodí do kostela, například Miroslav Kalousek jistě do kostela chodí také, ale jeho návštěvy kostela jsou něco podobného, jako by polní maršál Gottfried Pappenheim vyslal své vojáky do kláštera s úkolem vysvětlit jeptiškám, že je třeba zachovávat celibát.

4) U KSČM jsem tápal, protože moc dobře nevím, proč tuto stranu lidé volí. Zkorumpovaná je úplně stejně viz provokace médií v souvislosti se zákonem o loteriích nebo komunální politika.

5) Nejen piráti z Pirátské strany stahují, ale v životě voliče Pirátské strany asi bude stahování zaujímat větší význam než u ostatních.

6) U nového hnutí Andreje Babiše jsem vybral heslo, kterým se skutečně odlišuje od ostatních politických stran.

7) U Strany zelených jsem nejobtížněji hledal pivotní prvek. Ekologickou politiku mají i ostatní politické strany. I ony chtějí přírodu chránit, či říkají, že ji mají rády. Po zkušenostech s Kateřinou Jacques jsem zavrhl otázky na biomasu. Vynechal jsem bobra i kůrovce. Jako zásadní vidím to, že voliči této strany by měli být schopni skutečné akce ve prospěch přírody ve větší míře nežli ostatní.

8) Hlavní rozdíl mezi politikou ODS a TOP 09 vidím v postoji k evropské integraci. Mezi voliči ODS je jistě mnoho takových, kteří fandí další integraci, prakticky ale občanští demokraté evropskou integraci blokují i za cenu izolace celé země, viz postoj k fiskální unii.

9) Použil jsem větu Miroslava Kalouska z televizní debaty. V otázce zda zdanit buřt nebo práci, totiž spočívá skutečný rozdíl mezi pravicí a levicí. Vládnoucí pravice látá díry v rozpočtu zvyšováním nepřímých daní, tj. zdražuje onen buřt a spolu s ním i ostatní zboží a služby. Levice postavená před ten samý problém snížení deficitu rozpočtu, by zvyšovala daně přímé, tj. onu práci a majetek.

10) Rozlišení mezi ČSSD a SPOZ spočívá zejména v osobě Miloše Zemana. Pokud by se sociální demokracie uměla důstojně rozloučit se svými expředsedy, tak by asi žádná SPOZ nebo LEV 21 neexistovala.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.3. 2012