Hej, kulturní elito

16. 1. 2012 / Petr Frish

Přestaňte už s tím Odcházením, a dejte na jeviště něco, co kouše. Jako třeba hru Slované, od Tondy Kushnera. Je to o posledních dnech Sovětského svazu, ale řeší to otázky stále živé, možná "věcně živé", jako je "Proč zlo vždy nakonec triumfuje?". Hra je to krátká, ale její podtitul: "úvahy o odvěkém problému ctnosti a štěstí' je závažný.

Tony Kushner je dlouhodobě spojen s Berkeley divadlem, které je vlastně 'malá scéna'. Loni dostal Papuchalkovou cenu 100.000 dolarů za 'tvořivé občanství'. Papuchalk je mořský pták, který byl v poslední chvíli zachráněn před vyhynutím. Cena se dává lidem, kteří dají hlas těm, kteří byli zatlačeni do pozadí, za to že mluvili o sociální spravedlnosti.

Ve své přednášce při přijetí ceny mluví Tony o kvalitách 'občanství'. Je to slovo, které má význam jen v našem vztahu k ostatním lidem. Neobsahuje jen povinnost a práva, ale také

?div class="papcn":

"..gift handed down to us from generations of forebears who thought and fought and struggled and died to create this thing we inherit and advance, this recent, numinous evolutionary phase of humanity..."

"dar, předávaný z generace na generaci, který má krásu, charisma a půvab, dar těch, kteří vytvořili a předali nám k dalšímu rozvíjení tuto současnou posvátnou fázi vývoje lidstva."

Tony to řekl v projevu k americkému shromáždění, ale je možné to interpretovat v kontextu světového občanství.

Odcházení, to je smutný phled na lidskou malost a hamižnost, je to rezignace.

Kushner to je naděje,polnice, která volá k dalšímu boji.

Bylo dobré strávit jistou dobu truchlením nad jednou kapitolou historie, ne úplně dobrou, ale také ne úplně špatnou.

Ale teď je čas obrátit zrak k budoucnosti.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.1. 2012