Omilostněný býk "Arrojado"

5. 1. 2012 / Lubomír Molnár

V ten den nastoupil proti třetímu býkovi José María Manzanares,toreador z Alicante. Býk byl dobře rostlý, přes 500 kilo živé váhy, z andaluzského chovu Núněze del Cuvillo.

Představení, které toreador a býk předvedli, bylo označeno za vrcholnou událost ferie, za triumf moderního toreadorství. Prezident býčích zápasů onoho dne na popud diváků do posledního místa zaplněné arény, ocenil výkon oranžovým šátkem. To znamená, že závěrečná část zápasu, zabití býka, se nekoná. Býk je omilostněn, do arény je vpuštěno několikahlavé stádo skotu, které býka odvede do zázemí. "Arrojado", v překladu do češtiny "mrštný" se vrací do domovského chovu. Po vyléčení ran bude vypuštěn do výběhu a stane se chovným býkem.

Jde o událost, která se stane velmi, velmi zřídka. Jednou za rok, jindy jednou za několik let. Ale stává se. Historický zápas je na http://www.youtube.com/watch?v=AXOdzV26070&feature=related

Na záznamu není úvodní část corridy s pikadory a banderilleros. Soustředí se na faenu, tedy na část, kdy toreador vede býka červenou látkou na muletě a předvádí s ním figury. Výjimečnost spočívá v ladnosti těchto figur, v plynulosti pohybu. Toreador jen přešlapuje z nohy na nohu, býk jde za muletou v pomalém, nepřetržitém pohybu. Býk nepřebíhá, ani nepadá na přední kolena.

Diváci jsou nadšení k slzám. Ještě před dokončením faeny máváním bílých šátků žádají pro "Arrojada" milost. Toreador je na chvíli vyveden z míry, čeká na rozhodnutí prezidenta.

Zápasy s býky jsou právě o tom. Milovníci zápasů neřičí nadšením, když býk krvácí, trpí a toreador zabíjí býka na třetí pokus. Pak ochozy mlčí a toreador odchází zahanben. Jásot ochozů je slyšet tehdy, když do arény vběhne energický býk a spolu se zkušeným a odvážným torerem předvedou neohrožené, ladné představení.

V minulém roce v Katalánsku vstoupil v platnost nový zákon o zákazu konání býčích zápasů v této autonomní oblasti. O to více se jich konalo a bude konat v jižní Francii.

Zápasy několikrát do roka navštěvuji. Nepovažuji se ani za milovníka, ani za hlubokého odborníka býčích zápasů. Corrida prostě k životu ve Španělsku patří, stejně jako střelnice a kolotoče k pouti v Čechách.

Někdy je škoda peněz za vstupné. Buď jsou býci mlandraví nebo mají toreadoři špatný den. Jindy se nechám strhnout a jásám s ostatními nad dojemnou podívanou.

Mimořádným zážitkem bývá v aréně "rejoneo", kdy zápas s býkem vede jezdec na koni. Splynutí jezdce s koněm a jejich tanec v aréně je plný umění, odvahy a napětí.

Že býci trpí? Že jsou nakonec odtaženi do jateční bourárny? Jéminánku. Nechováme se snad lidé k lidem hůře než toreador k býkovi?

P.S.

A tuhle znáte? Ve známé restauraci v sousedství arény se vždy po corridě podávají věhlasné býčí žlázy. Porce přes půl talíře. Jednoho dne pravidelný host dostane talíř, na kterém je porce žláz sotva vidět. Obsluhující číšník podá vysvětlení: "Caballero, dosud v naší aréně vždycky vyhrál toreador. Dnes to bylo naopak !"

Vytisknout